11/ ODPOVĚDI NA DOTAZY


  1/2011 Můžeme přiznat zaměstnanci daňové zvýhodnění na vyživované dítě do 26 let, které studuje v tzv. kurzu celoživotního vzdělávání? Potvrzení o studiu máme řádně doloženo.

   Podle § 12 odst. 3 zákona 117/95 Sb. o SSP se studiem na vysokých školách rozumí studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. Podle § 60 odst. 3 zákona 111/98 Sb. o vysokých školách však nejsou účastníci celoživotního vzdělávání studenty podle tohoto zákona. Z těchto dvou zákonů vyplývá, že studium v programu celoživotního vzdělávání nelze považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání a daňové zvýhodnění na dítě nenáleží.


  2/2011 Žena (samoživitelka) neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ale pobírala nemocenskou v souvislosti s porodem (tj. do šesti týdnů po porodu). Může si tato žena zvolit variantu pobírání rodičovského příspěvku v délce tří let nebo musí ze zákona pobírat rodičovský příspěvek po dobu čtyř let?

   Podle § 30 odst. 1 písm. c) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře si může rodič, který po celý kal. měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě od měsíce následujícího po měsíci, kdy dítě dosáhlo 9 měsíců, zvolit pobírání rodičovského příspěvku do 3 let věku tohoto dítěte. Podmínkou pro tuto možnost volby je, že rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem. Tato podmínka je splněna, takže si může v 9. měsíci vyplnit tiskopis „Žádost o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek“ - vzor 11 01 01 119 (nový tiskopis od 1. 1. 2011).


  3/2011 Naše bývalá zaměstnankyně se na nás obrátila s dotazem, zda si může zvolit tříleté pobírání rodičovského příspěvku, když neměla nárok na peněžitou pomoc a ani na nemocenské poskytované v souladu s porodem. Odpověď zněla ne, ale napadlo nás, zda by si mohl o rodičovský příspěvek požádat její manžel, který má trvalé zaměstnání a podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství určitě splnil?

   O rodičovský příspěvek si může požádat rodič, který o dítě celodenně osobně pečuje (a je jedno, zda je to matka či otec). Volbu doby čerpání může provést jen ten rodič, který má v době možnosti volby nárok na rodičovský příspěvek. U tohoto rodiče se také posuzuje, zda splňuje podmínky na provedení požadované volby délky čerpání. Rodiče se mohou v osobní celodenní péči o dítě střídat, ale jednou provedenou volbu již měnit nelze. V případě vaší bývalé zaměstnankyně by bylo vhodné, aby v měsíci volby (9 měsíc věku dítěte) pobíral rodičovský příspěvek otec dítěte.


  4/2011 V rámci snižování stavu zaměstnanců jsme chtěli dát zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. c). Zaměstnanec se to však před jejím předáním dozvěděl a přinesl si žádost o rodičovskou dovolenou na své jednoleté dítě. Žádá o dovolenou do 3 let věku dítěte. Musíme jeho žádosti vyhovět, když víme, že je s dítětem doma jeho matka? Jestliže ne, kdy mu můžeme tomuto zaměstnanci předat výpověď?

   Podle § 196 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Otci dítěte se může rodičovská dovolená poskytnout od narození dítěte nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. To, že je s dítětem doma i jeho matka, není podstatné. Tomuto zaměstnanci můžete předat výpověď až se vrátí z rodičovské dovolené, protože podle § 53 odst. 1 písm. d) ZP se na něho, v době rodičovské dovolené, vztahuje zákaz výpovědi. Pokud by zaměstnanec souhlasil, mohl by s ním být ukončen pracovní poměr pouze dohodou.


  5/2011 Naši zaměstnanci se starají o úklid komunikací. Vzhledem k tomu, že již vlastně druhý měsíc nepřetržitě padá sníh nebo je náledí, musí buď pracovat nebo držet pohotovost. Jsou pro tyto pracovníky nějaká jiná kriteria pro poskytování pracovního volna, odpočinku mezi směnami nebo v týdnu než pro ostatní zaměstnance?

   Na zaměstnance údržby pozemních komunikací se vztahují §§ 10 až 12 NV 589/2006 Sb. o odchylné úpravě pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. Podle § 10 nesmí překročit týdenní pracovní doba v zimním období 60 hodin a délka směny může činit nejvýše 16 hod. Za vyrovnávací období však nesmí délka pracovní doby překročit stanovenou týdenní pracovní dobu. Obdobně je v §§ 11 a 12 odlišně řešen odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu.


  6/2011 Je možno se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost v době čerpání dovolené? Zaměstnanec je v době své dovolené doma a s pohotovostí by souhlasil.

   Účelem dovolené je regenerace sil zaměstnance a jeho odpočinek, takže požadování pracovní pohotovosti po zaměstnanci by bylo dle našeho názoru v rozporu s dobrými mravy. Na druhou stranu, ale platí i to, co není zakázáno, je dovoleno… Při dohodnuté pracovní pohotovosti v době dovolené by vznikl problém v případě, že by byl zaměstnanec povolán k výkonu práce (třeba jen na krátkou dobu) a přerušením dovolené. Jakým způsobem by se v těchto případech dovolená sledovala? Sjednávání pracovní pohotovosti v době čerpání dovolené nedoporučujeme.


  7/2011 Zaměstnanec má 3 nepřednostní pohledávky, které srážíme. Nyní na něho přišla přednostní pohledávka z Finančního úřadu. Musíme nyní zastavit srážení nepřednostních pohledávek a vše posílat na přednostní pohledávku?

   Podle § 280 odst. 1 občanského soudního řádu se pohledávky z první třetiny uspokojí podle svého pořadí bez ohledu na to, zda se jedná o přednostní pohledávky nebo pohledávky ostatní. Na přednostní pohledávku použijete druhou třetinu zbytku čisté mzdy a případnou částku, která se sráží bez omezení (tj. nad 7989 Kč).