1/ ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ ZA ROK 2010

   Při provádění ročního zúčtování za rok 2010 budeme opět pracovat s jednotnou daní 15% a se „superhrubou mzdou“. Pro výpočet daně je nový tiskopis „VÝPOČET DANĚ A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ… za rok 2010“ - VZOR č. 15.

   Tomuto zaměstnanci nevychází žádný přeplatek na dani. V praxi bude u těchto zaměstnanců vycházet přeplatek od 0 do 140 Kč. Pokud by vznikl přeplatek vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc březen.

   Příklad č. 2. Zaměstnanec s příjmem 10000 Kč měsíčně, který nemá žádné nezdanitelné částky a uplatňuje jen základní slevu na poplatníka.

   Tento zaměstnanec neplatil zálohy v průběhu roku 2010 z titulu nízkého příjmu a ani v rámci ročního zúčtování mu nebude nic vráceno. Kdyby chtěl tento poplatník uplatnit některou z nezdaněných částek (dar, úroky, penzijní nebo životní pojištění) nebo slevu na manželku, tak se mu z tohoto titulu nic nevrátí, protože stejně žádné zálohy v průběhu roku neplatil. Pokud by měl tento zaměstnanec vyživované děti, mohl by dostat daňové zvýhodnění formou bonusu.
POZOR: hranice zdanitelného příjmu, při kterém se neplatí záloha na daň, byla v roce 2010 10300 Kč. Pokud by zaměstnanec pracoval na dohodu o provedení práce, z které se neodvádí pojistné, mohl mít příjem až 13800 Kč, aby neplatil zálohu na daň (opět při podepsaném prohlášení k dani).

   Příklad č. 3. Zaměstnanec s příjmem 25000 Kč měsíčně si uplatňuje nezdanitelnou částku z titulu vlastní platby na penzijní připojištění ve výši 18000 Kč a platby na životní pojištění v částce 12000 Kč, kromě toho daroval v průběhu roku 5x krev. Jeho manželka nedosáhla v roce 2010 příjmu ve výši 68000 Kč.

   Tomuto zaměstnanci bude vrácen přeplatek na dani ve výši 29940 Kč. Přeplatek vznikl díky tomu, že se mu na zálohách srážela v průběhu roku poměrně vysoká částka, protože slevu na manželku a odpočet nezdanitelných částek může uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh.

   IX/ U Zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na dítě se pokračuje ve výpočtu takto:

   DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ
   činí v roce 2010 11604 Kč (u dítěte s průkazkou ZTP/P 23208 Kč). Daňové zvýhodnění se může poskytnout formou slevy na dani (až do výše daňové povinnosti) nebo formou daňového bonusu, který může činit až 52200 Kč. Nárok na daňový bonus vzniká zaměstnanci při ročním příjmu ve výši šesti násobku minimální mzdy, která byla i v roce 2010 ve výši 8000 Kč, tzn., že nárok na daňový bonus vznikne u příjmu 48000 Kč nebo vyšším.
   Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě, je třeba provést podle § 35c odst. 6 ZDP. Podrobný výklad najdete v brožuře „Abecedník“, oddíl 5. a 8.

   X/ Vlastní porovnání nároku na daňové zvýhodnění se slevami na dani a daňovými bonusy je uvedeno v následujících příkladech

   Příklad č. 1. Zaměstnanec s příjmem 25000 Kč měsíčně má 6 dětí. Manželka nepracuje z titulu rodičovské dovolené s nejmladším dítětem. Zálohy na daň v průběhu roku neplatil, protože daňové zvýhodnění u něho bylo uplatněno formou slevy na dani. Naopak v průběhu roku obdržel daňový bonusy ve výši 9342 Kč. Výpočet ročního zúčtování by u něho vypadal takto:

   Tomuto zaměstnanci lze poskytnout maximální daňový bonus 52200 Kč, i když na ř. 25 vychází částka 59004 Kč, musí se na ní uvést pouze 52200 Kč. Vzhledem k tomu, že již část bonusů obdržel v průběhu roku (9342 Kč), obdrží doplatek na daňovém bonusu jen ve výši 42858 Kč. Pro kontrolu 9342 + 42858 = 52200 Kč.

   Příklad č. 2. zaměstnanec měl měsíční zdanitelný příjem 30 tis. Kč jen ve třech měsících roku 2010 a po zbytek roku byl v pracovní neschopnosti. Tento zaměstnanec má tři děti. Nárok na daňový bonus u něho v měsících, kdy pracoval nevznikl, protože daňové zvýhodnění bylo uplatněno formou slevy na dani. Jeho roční daňová povinnost byla 18090 Kč a ta se vynulovala slevou na poplatníka (24840 Kč), takže daň po slevě je u tohoto poplatníka nulová.

   Tomuto zaměstnanci by se vyplatila celkem částka 38682 Kč, a to tak, že by se mu vrátil přeplatek na dani 3870 Kč a obdržel by doplatek na daňovém bonusu ve výši 34812 Kč. Částka 3870 Kč by se uvedla do příjmů pro zjištění nároku na dávky SSP, částka 34812 Kč nikoliv.

   V tomto případě by se zaměstnanci vrátila částka 2130 Kč, což je doplatek na daňovém bonusu (nezahrnuje se do příjmů pro nárok na dávky SSP).

   Vzhledem k tomu, že tato zaměstnankyně nedosáhla v roce 2010 šestinásobku minimální mzdy (48000 Kč), ale pouze 44000 Kč, nemá nárok na roční daňový bonus, ale nárok na měsíční daňové bonusy neztrácí, protože v jednotlivých měsících jejich výplaty splnila podmínku poloviny minimální mzdy (4000 Kč).

   XI/ Vrácení daně
   V případě, že na řádce 22 bude přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2011. Pokud je doplatek ze zúčtování na ř. 30 vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi rovněž nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2011. O vrácený přeplatek si sníží plátce daně nejbližší odvody záloh nebo může požádat o vrácení přeplatku podle § 155 zákona 280/2009 Sb., daňového řádu. Správce daně by měl přeplatek vrátit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti.
   V případě, že vznikne nedoplatek na dani, tak se od poplatníka nevybere.

   NA CO SI DÁT POZOR PŘI ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2010

• jestli je správně stanoven základ daně u poplatníků („superhrubá mzda“)

   zde hlavně v případě, že zaměstnanec měnil zaměstnání v průběhu roku a zda mu předchozí plátce navyšoval správně na superhrubou mzdu. Když vydělíme údaj na řádce 2. údajem na řádce 1. mělo by nám vyjít 0,34. Díky zaokrouhlování povinného pojistného na celé Kč nahoru zde mohou být rozdíly v tisícinách (např. 0,3402).
   POZOR: tato kontrola by neplatila v případě, že zaměstnanec měl u zaměstnavatele ještě např. dohodu o provedení práce, u které se na superhrubou mzdu nenavyšuje (obdobně i v případě souběhu zaměstnání a odměny člena statutárního orgánu, kde se odvádí pouze zdravotní pojištění)

• jestli není poskytnut daňový bonus u zaměstnance, který nedosáhl příjmu alespoň 48000 Kč (tj. 6-ti násobku minimální mzdy) za rok 2010

   Na daňové bonusy, které mu byly poskytnuty v měsících, kdy dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy, ale nárok neztrácí. Zde by bylo výhodnější, aby si daňové zvýhodnění uplatnil druhý z manželů…pochopitelně, pokud má nějaké příjmy...

• u daňových nerezidentů vždy odečíst celých 24840 Kč

   Těmto nerezidentům by se mělo odečíst celých 24840 Kč i v případě, že na území v ČR pobýval pouze několik měsíců.

• zkontrolovat nedoplatky na dani

   Díky zavedení jednotné daně 15% by nedoplatky na dani neměly v roce 2010 vůbec vzniknout. Doporučujeme v případě nedoplatku zkontrolovat výpočet záloh v průběhu roku.

• zkontrolovat přeplatky na dani u poplatníků, kteří neměli žádné nezdaněné částky nebo dodatečně prokázané slevy na dani

   U těchto poplatníků by díky jednotné 15% dani neměly vznikat přeplatky na dani vyšší než 140 Kč, pokud byl správně stanoven základ daně.

   ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ

• CIZINCI

   Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR.
   Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat (popř. by zde měl mít rodinu) a pokud měl příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny slevy na dani, které řádně prokáže a může uplatnit daňové zvýhodnění na děti.
   Cizinec, daňový nerezident pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla uplatnit pouze základní sleva na dani (24840 Kč) a sleva na dani na studenta (4020 Kč). Z nezdaněných částek podle § 15 ZDP si může v roce 2010 uplatnit všechny (při splnění podmínek uvedených v § 15), s výjimkou odpočtu úroků. K příjmům dosaženým v zahraničí se u něho nepřihlíží. V případě, že má 90% příjmů ze zdrojů v ČR, může podat daňové přiznání a uplatnit si slevu na manželku nebo invalidity, daňové zvýhodnění na dítě a nezdanitelnou částku podle § 15 odst. 3 a 4, tj. odpočet úroků.
   POZOR - při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. Platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou v příloze tohoto čísla v elektronické podobě. V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní nezdanitelné částky, případně částky na studium. Pokud chce uplatnit další slevy na dani nebo daňové zvýhodnění na dítě, doporučte mu podání daňového přiznání.

• ZAMĚSTNANCI POBÍRAJÍCÍ NÁHRADU ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU

   Těmto zaměstnancům lze roční zúčtování provést, pokud jim vyplacená náhrada od Kooperativy resp. České pojišťovny nebyla zdaněna zálohovou daní (tzn., že náhrada byla do 5000 Kč). V případě, že vyplacená náhrada byla vyšší než 5000 Kč, musí zaměstnanec podat daňové přiznání.

• TISKOPIS DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ

   Pro podání daňového přiznání za rok 2010 je třeba použít nový vzor č. 17, který se ale oproti předchozím vzorům výrazně nezměnil (doplněn odkaz na nový daňový řád) a má opět 4 přílohy. Zaměstnanec, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, vyplní pouze základní tiskopis bez příloh. Pokud zaměstnanec zároveň podnikal, vyplní ještě přílohu č. 1. V případě, že měl příjmy z pronájmu (§ 9) nebo ostatní příjmy (§ 10), vyplní přílohu č. 2. Při příjmech ze zahraničí se vyplní buď příloha č. 3 nebo 4.

   DOTAZY K PROVÁDĚNÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ

   Jsme firma, která vyplatí mzdu za měsíce listopad a prosinec 2010 až po 31. lednu 2011. Jaký to bude mít dopad na naše zaměstnance? Můžeme jim provést roční zúčtování záloh a v případě, že ano, které příjmy do ročního zúčtování zahrneme?

   Roční zúčtování záloh lze u těchto zaměstnanců za rok 2010 provést s tím, že se do něho zahrnou pouze příjmy skutečně vyplacené, tj. za období leden až říjen. Zde těmto zaměstnancům vznikne pravděpodobně přeplatek na dani, protože se u nich uplatní celá sleva na poplatníka (24840 Kč). Pokud jim bude mzda za listopad a prosinec vyplacena v roce 2011, budou si muset sami podat za rok 2011 daňové přiznání, kde tyto příjmy „dodaní“.

   Zaměstnanec si v roce 2009 uzavřel soukromé životní pojištění, na které si nic neplatil, ale zaměstnavatel mu tam každý měsíc přispíval částkou 500 Kč. Koncem roku 2010 zaměstnanec pojistku zrušil a pojišťovna mu vyplatila odbytné. Musí zaměstnavatel příspěvky poskytované zaměstnanci nějakým způsobem dodanit?

   Podle § 8 odst. 7 zákona o daních z příjmů se plnění ze soukromého životního pojištění považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. Podle § 36 odst. 2 písm. n) téhož zákona podléhá toto plnění zvláštní sazbě daně ve výši 15%, kterou je povinna odvést příslušná pojišťovna. Zaměstnavatel poskytnuté příspěvky na životní pojištění nedaní.

   Syn našeho zaměstnance ukončil v červnu studium střední školy a od září nastoupil do zaměstnání. Do prohlášení k dani nám uvedl, že studium ukončil a v období července a srpna nikde nepracoval. Nyní se přišel zeptat, zda nebylo na závadu, když měl syn uzavřenou dohodu o pracovní činnosti v obchodním řetězci, kam chodil o víkendech vybalovat zboží do regálů. Tuto dohodu měl i v době školních prázdnin a odměny v měsících červenci a srpnu nepřekročily 2000 Kč. Je možno mu ponechat daňové zvýhodnění za měsíce červenec a srpen nebo musíme provést opravu těchto měsíců?

   Podle § 13 odst. 3 písm. a) nelze dobu školních prázdnin považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole, jestliže dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost (tj. činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění). Vzhledem k tomu, že syn měl uzavřenu dohodu o pracovní činnosti tak, že se pravděpodobně jednalo o zaměstnání malého rozsahu a odměny nepřekročily částku 2000 Kč, nevznikla mu v těchto měsících účast na nemocenském pojištění a daňové zvýhodnění za měsíce červenec a srpen náleží. Pokud by ale odměny za červenec a srpen byly vyšší než 2000 Kč, mělo by se poskytování daňového zvýhodnění zastavit od měsíce července.

   Zaměstnanec měl v roce 2010 příjmy ve výši 8500 Kč měsíčně a nebyly u něho v průběhu roku sráženy vůbec žádné zálohy na daň. Na konci roku 2010 obdržel od obchodního družstva nájem za pozemky ve výši 11600 Kč. Musí si podat za rok 2010 daňové přiznání, i když nebude muset platit daň z důvodu nevyčerpání slevy na poplatníky ve svém zaměstnání?

   Povinnost podat daňové přiznání u tohoto zaměstnance vyplývá z § 38g odst. 2 ZDP, protože jeho ostatní příjmy podle §§ 7 až 10 byly vyšší než 6000 Kč. Tento poplatník vyplní přílohu č. 2 daňového přiznání, kde uvede příjem z pronájmu (§ 9 ZDP) ve výši 11600 Kč a může si uplatnit paušální výdaje 30%. Kdyby daňové přiznání nepodal, i když mu daňová povinnost pravděpodobně nevznikla, mohl by dostat od správce daně pokutu za nepodání daňové přiznání ve výši 0,05% stanovené daně, minimálně ve výši 500 Kč (§ 250 daňového řádu).

   Zaměstnanec by si chtěl uplatnit nezdanitelnou částku za zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění ve výši 8000 Kč. V průběhu roku ale žádné zálohy neplatil, protože jeho příjem není vysoký a naopak dostával daňový bonus. Máme si od něho potvrzení brát, když mu žádnou daň vracet nebudeme?

   Tomuto zaměstnanci bude náležet doplatek na daňovém bonusu, protože odpočtem nezdanitelné částky se sníží jeho základ daně a roční daň bude nižší než daň vypočtená v jednotlivých měsících. Díky tomu bude u něho menší sleva na dani a vznikne doplatek na daňovém bonusu.

   Můžeme zaměstnanci provést roční zúčtování záloh, jestliže v roce 2010 ukončil smlouvu na penzijní připojištění, z které si uplatňoval od roku 2001 nezdanitelnou částku ve výši 6000 Kč ročně? Zároveň si uzavřel novou smlouvu na penzijní připojištění u jiného penzijního fondu a předložil nám potvrzení, že na ni v roce 2010 zaplatil 18000 Kč.

   Ve Vašem případě se jedná pravděpodobně o zaměstnance, který měl uzavřenu smlouvu na penzijní připojištění ještě v době, kdy byla v zákonu o penzijním připojištění stanovena doba 50 let pro možnost ukončení smlouvy. V tomto případě nemusí podávat daňové přiznání, protože mu nebylo vyplaceno odbytné, ale penze nebo jednorázové vyrovnání. Zároveň mu můžete za rok 2010 uplatnit odpočet nezdanitelné částky 12000 Kč z titulu zaplacených příspěvků na penzijní připojištění.

   Zaměstnanec si v minulých letech podával daňové přiznání, protože měl více plátců současně. Nyní žádá o provedení ročního zúčtování záloh a chtěl by si uplatnit odpočet úroků ze stavebního spoření. Podklady pro uznání této nezdaněné částky nám nechce předložit, protože když si podával v předchozích letech daňové přiznání, tak je po něm FÚ také nechtěl. Můžeme mu provést roční zúčtování záloh bez řádného prokázání?

   Pokud by si tento zaměstnanec uplatňoval u Vás nezdanitelnou částku odpočtu úroků již před tím, než mu vznikla povinnost podávat daňové přiznání, můžete pokračovat v jejich odpočtu za předpokladu, že je máte řádně prokázány. Jestliže si však začal uplatňovat nezdanitelnou částku až v době, kdy podával daňové přiznání, musí Vám tyto nezdanitelné částky řádně prokázat. To, že na FÚ nepožadovali jejich prokázání není omluvou, protože FÚ jej může kdykoliv vyzvat, aby tyto doklady předložil.

   Zaměstnanec nám předložil rekomandaci o tom, že je od 10. října 2010 invalidní pro invaliditu prvního stupně. Výměr o přiznání důchodu do současné doby neobdržel, takže jsme mu ani nedávali odpočet slevy na daň z titulu invalidity. Můžeme u něho provést roční zúčtování a uplatnit u něho 2/12 ze slevy na invaliditu?

   Pokud zaměstnanec prokáže slevu na invaliditu prvního stupně do 15. února 2011, je možné mu provést roční zúčtování a uplatnit slevu ve výši 420 Kč (2/12 z 2520 Kč). Pokud obdrží výměr o přiznání důchodu až po tomto datu, měl by si sám podat daňové přiznání, kde tuto částku uplatní.