Popis předmětu sporu:
   Zaměstnavatel zapomněl vyplatit část mzdy ve výši 3000 Kč v řádném výplatním termínu. Zaměstnanec jej na to neupozornil, ale počkal až uplyne 15 dnů ode dne výplatního termínu a podal okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56 písm. b).
   Jakmile zaměstnavatel obdržel okamžité zrušení PP, ihned mzdu doplatil a u soudu uplatnil neplatnost okamžitého zrušení. V odůvodnění zaměstnavatel uvedl, že mzdu nevyplatil pouze omylem a nikoli rozhodnutím zaměstnavatele, že není v platební neschopnosti a mzdy hradí zaměstnancům řádně a včas. Nevyplacení části mzdy nemohlo nijak ohrozit životní úroveň zaměstnance. Zaměstnanec sám přitom předtím dal výpověď z pracovního poměru a využil chyby zaměstnavatele k vlastnímu obohacení (jinak by skončil uplynutím výpovědní doby bez odstupného). Zaměstnavatel požadoval, aby okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance bylo považováno jako „zneužití práva v rozporu s dobrými mravy podle ustanovení § 14 odst. 1 ZP“.

   Z odůvodnění rozhodnutí soudu: Smyslem § 56 písm. b) ZP není postihnout pouze ty případy, kdy jde o zaměstnavatele s platebními problémy nebo v platební neschopnosti, ale všech zaměstnavatelů, kteří významným způsobem porušili svou povinnost vyplatit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu (§ 38 odst. 1 ZP), a to ani v dodatečné lhůtě 15 dnů po její splatnosti. K zneužití práva v rozporu s dobrými mravy nedošlo, protože naplnění důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru zavinil sám zaměstnavatel nevyplacením mzdy nebo jakékoliv její části. Dále se soud zabýval splněním podmínky pro okamžité zrušení pracovního pro nevyplacení mzdy (15 dnů po splatnosti mzdy). Podle soudu je mzda splatná nejpozději v kal. měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu, tj. poslední den takového měsíce (§ 141 odst. 1 ZP). Lhůta 15 dnů po jejímž uplynutí může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr začíná běžet od měsíce následujícího po měsíci, v němž vzniklo zaměstnanci právo na mzdu a nikoliv od výplatního termínu zaměstnavatele. Jestliže zaměstnanec, kterému nebyla vyplacena část mzdy za měsíc červenec, zrušil okamžitě pracovní poměr dne 4. září, stalo se tak předčasně, protože jej mohl zrušit nejdříve 16. září.

   CO JE PRO NÁS DŮLEŽITÉ:
     - pokud nevyplatíme i sebemenší část mzdy (platu) nebo jejich části, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr
   Např. pokud jsme zapomněli vyplatit příplatek za 5 hodin práce přesčas, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr. Bude třeba si více kontrolovat zpracování mezd…
     - 15. denní doba pro okamžité zrušení pracovního se bude podle Judikátu vždy počítat až od konce měsíce následujícího po měsíci, v němž vzniklo právo na mzdu
   Např. nevyplacená mzda (nebo její část) za měsíc leden, může být doplacena až do 15. března, aniž by zaměstnanec mohl okamžitě zrušit pracovní poměr. Zrušit by jej mohl až 16. března
     - díky tomu, že 15. denní doba neběží od výplatního termínu, ale až od konce následujícího měsíce, má zaměstnavatel více času na zjištění případných chyb ve zpracování mezd.
   Většinou se chyba při zpracování objeví již při zpracování následujícího měsíce, a to ještě bude čas na doplacení v 15. denní lhůtě.
     - tomu, kdo nevyplácí mzdu záměrně však tento Judikát stejně nepomůže, protože ji nevyplatí ani v nově počítaném termínu…