4/ PROBLÉMY SE SRÁŽKAMI ZE MZDY PŘI VÝPLATĚ NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO DOBU PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

   V poslední době se setkáváme se situací, kdy se zaměstnanci, kterému jsou prováděny srážky ze mzdy, stane pracovní úraz. Jakým způsobem se potom provádí srážky ze mzdy, pokud zaměstnanci náleží náhrada mzdy v době prvních 21 kalendářních dnů PN, dále mu náleží nemocenské a kromě toho by mu měla být vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku.
   Předně je třeba si uvědomit, že srážky ze mzdy se provádí ze všech těchto plnění, tj. z náhrady mzdy, nemocenského i z náhrady za ztrátu na výdělku (§ 299 OSŘ). Při provádění srážek můžou nastat tyto situace:

• Pokud se stane zaměstnanci pracovní úraz v průběhu měsíce a je mu vyplacena po část měsíce mzda a po část měsíce náhrada mzdy v době prvních 21 kal. dnů PN

   V tomto případě se sečte čistá mzda zaměstnance a náhrada mzdy za nemoc a ze součtu se provede srážka ze mzdy.

• Pokud přechází náhrada mzdy do dalšího měsíce, kde je již poskytováno také nemocenské OSSZ

   V tomto případě je třeba informovat toho, kdo výkon rozhodnutí nařídil a zároveň na „Příloze k žádosti o nemocenské“ pro OSSZ vyplnit písm. i), že jsou prováděny srážky ze mzdy a přiložit kopie rozhodnutí, na základě kterých jsou srážky prováděny. Exekutor by měl sdělit zaměstnavateli i OSSZ, jakou výši nezabavitelných částek můžou oba plátci v tomto měsíci uplatnit. Pokud tak exekutor neučiní, mohla by se podle našeho názoru uplatnit u zaměstnavatele plná výše nezabavitelných částek.

• Pokud je zaměstnanci poskytováno po celý měsíc nemocenské

   Zde by již měla srážky ze mzdy provádět OSSZ, která zároveň uplatní i nezabavitelné částky zaměstnance.

• Pokud bude po skončení pracovní neschopnosti vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku

   Zde bude rozhodující, zda náhradu za ztrátu na výdělku vyplatí zaměstnavatel nebo příslušná pojišťovna (Kooperativa nebo Česká pojišťovna). V případě výplaty zaměstnavatelem se z náhrady za ztrátu na výdělku srážky ze mzdy provedou. V případě výplaty náhrady pojišťovnou by se měla informovat pojišťovna o prováděných srážkách a zároveň ten, kdo výkon rozhodnutí nařídil. Zde by rovněž měl exekutor rozhodnout, jakou výši nezabavitelných částek uplatní zaměstnavatel a jakou pojišťovna.

PROBLÉMY SE SRÁŽKAMI Z NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU:

   Jestliže je náhrada za ztrátu na výdělku vyplácena najednou za delší období dochází k tomu, že u zaměstnance bude podléhat v celé výši srážkám ze mzdy. Aby se tomuto předešlo, měla by se náhrada vyplácet pravidelně jednou měsíčně (§ 382 odst. 2 ZP). Tato měsíční výplata ale naráží na několik úskalí, a to:

   a) zaměstnavatel nechce vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku, protože neví, zda mu ji pojišťovna uzná a v jaké výši

   b) zaměstnavatel nebo pojišťovna by ji sice chtěli měsíčně vyplácet, ale neví, jaká byla výše nemocenské vyplacené OSSZ.

ŘEŠENÍ:

   Asi se v praxi budou náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti i nadále odškodňovat až po skončení pracovní neschopnosti, protože u mezd vyplácených z několika míst (zaměstnavatel, OSSZ a pojišťovna) a podléhajících srážkám  nelze operativně stanovovat, jaké výše nezabavitelných částek se uplatní u jednotlivých plátců mzdy.
Při výplatě náhrady za ztrátu na výdělku za několik měsíců bychom doporučovali uplatnit, po dohodě s exekutorem, postup podle § 286, který řeší výplatu dlužné mzdy za několik měsíců najednou. Zde by bylo třeba propočítat, o kolik by se zvýšila srážka ze mzdy při navýšení příjmů v jednotlivých měsících o rozpočtenou náhradu za ztrátu na výdělku a takto vypočtené rozdíly odeslat exekutorovi. Tento postup je sice pracný, ale zaměstnanci by zůstala alespoň část z vyplacené náhrady za ztrátu na výdělku.