6/ ZMĚNA ZÁKONA 582/91 Sb. O ORGANIZACI A PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Dne 1. 1. 2012 nabyla účinnosti změna v § 37 odst. 2, kde se vložilo nové písm. c). Takže celý odst. 2 § 37 nově zní takto:
Zaměstnavatel dále vede evidenci
a) o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,
b) o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácela před rokem 1996, a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech,
c) o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e) zákona o důchodovém pojištění, pokud tyto doby trvaly celý kalendářní měsíc, popřípadě jen po část kalendářního měsíce, pokud pracovní poměr nebo jiný vztah k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění, trval jen po část kalendářního měsíce, a v takovém kalendářním měsíci byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a o výši tohoto příjmu; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o těchto dobách a o výši tohoto příjmu na žádost občana za jednotlivé kalendářní roky.
Od roku 2012 je zaměstnavatelům v ust. § 37 odst. 2 písm. c) ZOPSZ uložena nová povinnost vystavovat na žádost zaměstnance potvrzení o dobách, v nichž po celý kalendářní měsíc trvala skutečnost odpovídající vyloučené době, avšak vyloučená doba nemohla být na ELDP vykázána z důvodu, že v tomto kalendářním měsíci byl zároveň zúčtován jakýkoliv (jakkoliv vysoký) důchodově započitatelný příjem.
Tato povinnost úzce souvisí s možností postupu podle ust. § 16 odst. 8 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. (vloženo do zákona s účinností od 1. 1. 2010, týká se pouze nároků na důchody vzniklých po 31. 12. 2009).
Podle tohoto ustanovení jsou pojištěnci oprávněni požádat, aby se doby uvedené v ust. § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až j) téhož zákona považovaly pro účely výpočtu výše důchodu za vyloučené doby, i když se tyto doby kryjí s dobou, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, případně s dobou, za kterou náležely náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání); tato možnost tzv. „upřednostnění vyloučené doby před příjmem“ se týká výhradně dob spadajících do období po 31. 12. 1995.
V případě, že žadatel o důchod takový požadavek uplatní (a označí dobu, kterou si přeje vyloučit), je pro orgán sociálního zabezpečení nezbytné znát výši těchto příjmů, neboť tyto je nutno odečíst z příjmů vykázaných zaměstnavatelem v celkovém úhrnu za daný kalendářní rok na ELDP. Výši těchto příjmů musí potvrdit zaměstnavatel. Jde-li o období
Ü roku 2012 a později, vydá zaměstnavatel toto potvrzení na vyžádání zaměstnance dle evidence, kterou pro tyto účely vede dle ust. § 37 odst. 2 písm. c) ZOPSZ;
Ü před rokem 2012, potvrdí zaměstnavatel výši těchto příjmů na výzvu orgánu sociálního zabezpečení vznesenou na základě obecného ustanovení § 35a odst. 3 ZOPSZ – ke komunikaci mezi OSSZ a zaměstnavatelem byl vytvořen specielní tiskopis obsahující tabulku předvyplněnou pracovníkem OSSZ, do níž zaměstnavatel ve vymezeném prostoru pouze doplní relevantní údaje o příjmech a tiskopis vrátí OSSZ (sám popř. prostřednictvím zaměstnance).
CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?
- zaměstnavatel musí vést evidenci dob dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, doby, kdy trvala potřeba ošetřování nejvýše v rozsahu prvních 9 kal. dnů (popřípadě 16 kal. dnů) a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předchází dni porodu, dobu výkonu vojenské služby v ozbrojených silách ČR, dobu účasti na pojištění osoby pečující osobně o dítě ve věku do 4 let a dobu účasti osoby pečující osobně o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni I., II. III. a IV., pokud jim byl v těchto dobách zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na SZ.
- zaměstnavatel musí zaměstnanci na jeho žádost potvrdit tyto doby a výši započitatelného příjmu v nich.
U KTERÝCH ZAMĚSTNANCŮ BUDE TOTO AKTUÁLNÍ?
Např. žena v době péče o dítě do 4 let věku pracovala na zkrácený úvazek a měla v tomto období započitatelný příjem 6500 Kč. V případě, že by nepožádala o vyloučení těchto dob (a pochopitelně i příjmů v těchto dobách vykázaných), mohl by být její vypočtený starobní důchod výrazně nižší.
Např. zaměstnanec byl dlouhodobě nemocen a i v době nemoci měl započitatelný příjem z titulu používání vozidla pro služební a soukromé účely. Částka 1% vstupní ceny činila 3700 Kč. I v tomto případě by bylo vhodné požádat o vyloučení této doby a započitatelného příjmu.
Pochopitelně, že se v obou případech stále jedná o dobu důchodového pojištění pro výpočet procentní výměry důchodu.
POZNÁMKA: Od 1. 1. 2013 si bude moci zaměstnanec požádat i o vyloučení doby, po kterou pobíral tzv. „předdůchod“ a v této době mu byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a jeho výše je nízká.