1/ DOTAZY K PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH

   Zaměstnankyně byla v roce 2012 do května na rodičovské dovolené. Po jejím skončení nastoupila ihned na další peněžitou pomoc v mateřství. Započítávají se příjmy z peněžité pomoci do příjmů pro posouzení dodržení hranice příjmu ve výši 68000 Kč?

    Podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP nepatří do vlastních příjmů pouze dávky státní sociální podpory, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4. Všechny ostatní příjmy vč. peněžité pomoci v mateřství do vlastních příjmů druhého z manželů patří. V tomto případě bude záležet na tom, kolik bylo manželce na peněžité pomoci vyplaceno. Pokud byla peněžitá pomoc nižší než 68000 Kč, může se sleva na manželku uplatnit.

    Jednatel s.r.o. si v roce 2012 vyplácel měsíční odměnu 5000 Kč, která se u něho danila srážkovou daní 15%. Může si ještě dodatečně podepsat prohlášení k dani za rok 2012 a uplatnit slevu na poplatníka?

    Zde je třeba předně poznamenat, že zdaňování jednatelské odměny srážkovou daní bylo i v roce 2012 nepřípustné, protože srážková daň 15% lze použít pouze u příjmů podle § 6 odst. 1 písm. a) a d) do 5000 Kč. Příjmy jednatele jsou příjmem podle § 6 odst. 1 písm. c), u kterého musela být vždy uplatněna zálohová daň. Ve Vašem případě je třeba překlasifikovat srážkovou daň na daň zálohovou a pokud by si jednatel dodatečně podepsal Prohlášení k dani do 15. února 2013, tak by se mu zálohy na daň vrátily. Nejprve je ale třeba jej vyzpovídat, zda neměl ještě další příjmy u jiného zaměstnavatele, protože pak by musel podat daňové přiznání.

   Je třeba zaměstnancům, kteří musí dodanit životní pojištění nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem, vystavovat potvrzení o tom, kolik jsme u nich v předchozích letech uplatnili jako nezdanitelnou částku ze základu daně podle § 15 odst. 5 resp. 6?

    Podle zákona o daních z příjmů není zaměstnavatel povinen vystavovat žádné další potvrzení, kromě potvrzení o zdanitelných příjmech (§ 38j odst. 3). Pokud se na něho ale obrátí zaměstnanec s žádostí, že neví, kolik si v předchozích letech na soukromé životní pojištění (penzijní připojištění) odečítal, mohl by mu zaměstnavatel tuto částku sdělit (ale nemusel!) ústně ze své evidence. Pokud by to zaměstnanec chtěl v písemné formě mohl by mu to zaměstnavatel (ale nemusel!) potvrdit např. takto: „Potvrzujeme, že panu......, r. č......., bytem...... byla v letech ...... uplatněna nezdanitelná částka podle § 15 odst. 5 (resp. 6) v celkové výši ...... Kč. Potvrzení se vydává na žádost zaměstnance pro účely dodanění nezdanitelné částky z důvodu předčasného ukončení smlouvy.

   Našemu zaměstnanci se 12. listopadu 2012 změnil invalidní důchod prvního stupně na starobní důchod (dosáhl důchodového věku). Do kdy mu můžeme uplatňovat slevu na invaliditu? Má nějakou možnost invaliditu ještě uplatňovat, pokud bude i nadále pracovat?

    Sleva na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. c) by se uplatnila ve výši 11/12 z částky 2520 Kč. Pokud by si ale zaměstnanec zašel s rozhodnutím OSSZ o tom, že je i nadále invalidní na příslušný FÚ, tak ten by mohl vystavit potvrzení o tom, že mu zanikl nárok na invaliditu prvního stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu. Potom byste mohli slevu na invaliditu uplatňovat i nadále.

   Náš zaměstnanec pobírá výsluhový příspěvek, který mu byl přiznán Ministerstvem obrany. Od roku 2011 podléhá tento výsluhový příspěvek dani z příjmů. Můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování záloh nebo si musí podat daňové přiznání a výsluhy dodanit?

    Výsluhový příspěvek a odbytné poskytované bývalým vojákům z povolání nebo příslušníkům bezpečnostních sborů jsou pro účely zdanění ostatním příjmem podle § 10 odst. 9 písm. a) ZDP. V § 10 odst. 4 je stanoveno, že jsou nesnížené o výdaje samostatným základem daně pro zdanění 15% srážkovou daní ( § 36 odst. 2 písm. v) a tudíž budou zdaňovány prostřednictvím plátce daně, tj. ve Vašem případě Ministerstvem obrany. Pokud tito zaměstnanci splňují ostatní podmínky pro provedení ročního zúčtování, můžeme jim jej provést, protože příjmy daněné srážkovou daní do ročního zúčtování nevstupují.

    Zaměstnanci byla dne 10. ledna 2013 vyplacena pojišťovnou náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 8526 Kč za pracovní úraz, který se stal v roce 2012. Můžeme v tomto případě provést za rok 2012 roční zúčtování záloh?

    Podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů se příjmy ze závislé činnosti (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Vzhledem k tomu, že náhrada za ztrátu na výdělku je také považována za příjem ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 písm. d) ZDP), a byla vyšší než 5000 Kč a podléhala tudíž zálohové dani, musí si zaměstnanec sám podat za rok 2012 daňové přiznání.

   Zaměstnanec nám předložil pojistnou smlouvu na soukromě životní pojištění, která splňuje podmínky (60x60), ale pojištěnou osobou je on, jeho manželka a jejich dítě. Lze platbu na toto soukromé životní pojištění odpočítat v rámci ročního zúčtování záloh?

   Podmínku soukromého životního pojištění tato smlouva splňuje, pokud ovšem pojišťovna z celkem zaplaceného pojistného potvrdí pouze pojistné připadající na smrt nebo dožití zaměstnance a nikoliv současně na další pojištěné osoby. Pokud toto není ze smlouvy a z potvrzení o zaplaceném pojistném zřejmé, je lepší doporučit, aby si sám zaměstnanec podal daňové přiznání.

    Máme zaměstnance, který má dvě pojistky, ze kterých si uplatňuje odpočet na soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 6 ZDP. Nyní by si chtěl obě pojistky sloučit, aby platil pouze na jednu. Může si jednu pojistku zrušit a rezervu a kapitálovou hodnotu pojištění z ní si převést na druhou smlouvu. Bude naplněna podmínka převedení na novou smlouvu?

   Vzhledem k tomu, že rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění nebude převedena na novou smlouvu, ale na smlouvu již existující, nebude splněna podmínka uvedená v § 15 odst. 6. V tomto případě je možno doporučit zrušení obou stávajících smluv a převedení rezervy a kapitálové hodnoty z obou smluv na úplně novou smlouvu, která splňuje podmínky pro uplatnění nezdanitelné částky.

   Zaměstnanec nám předložil rozhodnutí o tom, že je od 2. října 2012 invalidní pro invaliditu druhého stupně. Výměr o přiznání důchodu do současné doby neobdržel, takže jsme mu nedávali zálohový odpočet slevy na daň z titulu invalidity. Můžeme u něho provést roční zúčtování a uplatnit u něho 3/12 ze slevy na  invaliditu za měsíce říjen až prosinec?

   Pokud zaměstnanec předloží rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně do 15. února 2013, je možné mu provést roční zúčtování a uplatnit slevu ve výši 420 Kč (tj. 2/12 z 2520 Kč). Za měsíc říjen mu nelze přiznat jednu dvanáctinu, protože nebyl invalidním na začátku měsíce. Pokud obdrží výměr o přiznání důchodu s datem vystavení až po 15. únoru 2013, měl by si sám podat daňové přiznání, kde by si tuto slevu na dani uplatnil.

   Zaměstnanec si platil od roku 2007 penzijní připojištění ve výši 500 Kč měsíčně a zaměstnavatel mu přispíval rovněž částkou ve výši 500 Kč měsíčně. Tento zaměstnanec zrušil penzijní připojištění v průběhu roku 2012 a penzijní fond mu vyplatil odbytné. Musí si zaměstnanec podávat daňové přiznání, když žádné nezdanitelné částky v předchozích letech neuplatňoval? Jak to bude se zdaněním příspěvků zaměstnavatele za roky 2007 až 2011?

   Tomuto zaměstnanci je možné provést roční zúčtování záloh, protože nepřekročil hranici ostatních příjmů ve výši 6000 Kč za zdaňovací období. Co se týče příspěvků zaměstnavatele, tak u nich se podle § 8 odst. 6 ZDP dávka penzijního připojištění považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem po 1. lednu 2000. Podle § 36 odst. 2 písm. n) téhož zákona podléhá toto plnění zvláštní sazbě daně ve výši 15%, kterou je povinen odvést příslušný penzijní fond. Zaměstnavatel ani sám zaměstnanec poskytnuté příspěvky na penzijní připojištění nijak nedaní.

   Naše zaměstnankyně nám oznámila, že obdržela za pronájem pozemků částku 5200 Kč a za prodej vykrmeného býčka dostala 18400 Kč. Musí si podat daňové přiznání za rok 2012?

   Vzhledem k tomu, že Vaše zaměstnankyně neměla ostatní příjmy (§§ 7 až 10) vyšší než 6000 Kč, není její povinností podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2). Příjem za prodej býčka je podle našeho názoru od daně osvobozen podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, protože je nižší než 20000 Kč. Pokud by Vaše zaměstnankyně byla zároveň zaregistrována jako samostatně hospodařící rolník, musela by příjem z prodeje býčka uvést jako příjem podle § 7 ZDP a podat daňové přiznání, kde by zároveň uvedla i příjem z pronájmu.

   Zaměstnanec u nás pracoval po celý rok 2012 a kromě toho obdržel od předchozího zaměstnavatele doplatek mzdy za rok 2011 ve výši 32600 Kč (má na to potvrzení o příjmech). Je nám jasné, že si bude muset sám podat daňové přiznání z důvodu, že má více plátců současně, ale musí v něm uvést i příjem z pronájmu, který mu byl vyplacen v roce 2012 ve výši 4350 Kč?

   Pokud je zaměstnanec povinen z nějakého důvodu podat daňové přiznání, musí v něm uvést veškeré dani podléhající příjmy. V tomto případě vyplní ještě přílohu č. 2 daňového přiznání, kde uvede příjem z pronájmu, u něhož si uplatní výdaje paušálem ve výši 30%.

   Náš bývalý zaměstnanec, nyní starobní důchodce, se na nás obrátil s dotazem, zda musí podat daňové přiznání, když za rok 2012 mu bylo vyplaceno cca 28000 Kč za prodej okurek a českého česneku. Příjmy podle § 6 ZDP z žádného zaměstnání již v průběhu roku 2012 neměl.

   Vzhledem k tomu, že příjmy ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem (§ 10 odst. 1 písm. a) ZDP) přesáhly za rok 2012 částku od daně osvobozenou (20000 Kč), musí si za rok 2012 podat daňové přiznání. Protože jeho příjmy jsou nízké a bude si moci za rok 2012 ještě uplatnit celou základní slevu na poplatníka (24840 Kč), nebude muset žádnou daň za rok 2012 platit. Pokud by ale daňové přiznání nepodal, hrozí mu pokuta za nepodání přiznání, která je nejméně 500 Kč (§ 250 daňového řádu).

   Zaměstnanec dosáhl v září 2012 důchodového věku a požádal si o starobní důchod místo doposud vypláceného invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně. Tento zaměstnanec bude i nadále pracovat a rád by si invaliditu odečítal. Co musí učinit, aby mu mohla být uplatněna sleva za měsíce říjen až prosinec a za rok 2013 a následující?

   Pokud u tohoto zaměstnance došlo k souběhu starobního důchodu a invalidity, měl by se obrátit na příslušný FÚ, který by mu měl vystavit potvrzení, že u něho zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního a starobního důchodu (§ 38l odst. 2 písm. c) ZDP). Finanční úřad by měl toto potvrzení vystavit na základě rozhodnutí OSSZ o invaliditě, které Váš zaměstnanec má k dispozici.

   Dcera našeho zaměstnance studuje soukromou vysokou školu. Zaměstnanec nám předložil potvrzení o studiu až 20. ledna 2013 s tím, že je studentkou od 15. září 2012. Je možno studium na soukromé vysoké škole uznat jako soustavnou přípravu na budoucí povolání? V případě že ano, od kdy lze uplatnit daňové zvýhodnění?

   Pokud se jedná o akreditovaný studijní program (podle toho, že škola vystavila potvrzení se to dá předpokládat) je možné studium na soukromé VŠ považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již od měsíce září 2012, tj. od měsíce, kdy začíná soustavná příprava na budoucí povolání (§ 35c odst. 10 věta druhá ZDP).

   Zaměstnanec si v srpnu roku 2012 požádal o starobní důchod zpětně od února 2010. Byla mu vyplacena celková částka přes 375000 Kč. Musí za rok 2012 podat daňové přiznání a dodanit částku důchodu nad 288000 Kč (tj. 36násobek minimální mzdy)?

   Podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je od daně z příjmů osvobozen pravidelně vyplácený důchod pouze do výše 36násobku minimální mzdy. Ve Vašem případě se nejedná o pravidelně vyplácený důchod, ale o doplatek důchodů zpětně za dva roky zpátky. V tomto případě nebude zaměstnanec nic dodaňovat a je mu možné, při splnění ostatních podmínek, udělat roční zúčtování.

   Zahrnuje se do vlastních příjmů druhého z manželů přeplatek z ročního zúčtování záloh za předchozí rok? Manželka našeho zaměstnance pobírala v měsících leden až březen 2012 peněžitou pomoc v mateřství a v březnu jí byl ještě vrácen přeplatek na dani za rok 2011 ve výši cca 25000 Kč (v tomto roce pracovala jen část roku a po zbytek byla v pracovní neschopnosti a na peněžité pomoci v mateřství).

    Podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a pokynu GFŘ D – 6 se vlastními příjmy manželky/la rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Jedinou výjimkou jsou pouze příjmy výslovně uvedené v zákonu (např. dávky SSP, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky sociální péče apod.). Vzhledem k výše uvedenému, patří podle našeho názoru, vrácený přeplatek na dani za rok 2011 do vlastních příjmů manželky za rok 2012. Zde bude záležet kolik činila peněžitá pomoc v mateřství za měsíce leden až březen, pokud byla nižší než 43000 Kč, mohla by se sleva na manželku uplatnit.

   Je možné u zaměstnance, který je v insolvenčním řízení, provést roční zúčtování záloh a jak v případě jeho provedení naložíme s případným přeplatkem na dani?

   Na provedení ročního zúčtování záloh nemá žádný vliv to, že jsou zaměstnanci prováděny srážky ze mzdy popř. je v insolvenčním řízení. Tzn., že provedeme roční zúčtování záloh za rok 2012 a případný přeplatek na dani z ročního zúčtování zahrneme do čistého příjmu poplatníka v měsíci jeho vrácení.

    Zaměstnanec si chtěl v rámci ročního zúčtování za roky 2010 a 2011 uplatnit slevu na manželku, která byla na mateřské a poté na rodičovské dovolené. Její příjem nepřesáhl v obou letech 68000 Kč. My jsme mu slevu zapomněli uplatnit. Můžeme u něho provést opravu ročního zúčtování za roky 2010 a 2011?

   Opravu ročního zúčtování záloh za předchozí roky je možné provést pouze v případě, že zaměstnanec uplatňoval slevu na manželku (tzn. vepsal ji do prohlášení k dani) a zaměstnavatel opomněl tuto slevu uplatnit. Podle § 38i odst. 1 ZDP vrátí plátce daně přeplatek na dani, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Takže opravu musíte provést a přeplatek vrátit zaměstnanci.

   Zaměstnanec si přinesl od společenství vlastníků bytových jednotek potvrzení o tom, že za pronájem společných nebytových prostor obdržel částku ve výši 6900 Kč. Tuto částku však ihned vložil do fondu oprav, můžeme u něho provést roční zúčtování záloh?

    Pokud částka, kterou za pronájem obdržel, překročila 6000 Kč, nemůže se u něho roční zúčtování záloh provést a on si musí sám podat daňové přiznání s vyplněnou přílohou č. 2 (6900 Kč uvede jako příjmy z pronájmu a uplatní si výdaje paušálem 30%). To, že zaměstnanec peníze ihned vložil do fondu oprav, na tomto postupu nic nemění.

   Jakým způsobem nám musí zaměstnanec prokázat, že rodinný dům, který si pořídil na hypoteční úvěr, používá ke svému trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou z manželů? Zaměstnanec je vlastníkem rodinného domu, ale zatím v něm bydlí pouze jeho rodiče.

   Prokázání, že bytová potřeba je užívána v souladu se zákonem o daních z příjmu nám poplatník vepíše do Prohlášení k dani, kde na str. 3 prohlašuje, že bytová potřeba je používána v souladu s § 15 odst. 4 ZDP. Prohlášení k dani je jeho čestným prohlášením, za které plně odpovídá. Pochopitelně, že nám musí předložit smlouvu o úvěru, výpis z katastru nemovitostí a potvrzení banky o zaplacených úrocích. Ani by nebylo na škodu, kdyby zaměstnanec přinesl např. potvrzení o trvalém bydlišti svých rodičů.

   Syn našeho zaměstnance (24 let) studuje dálkově VŠ. Při studiu pracoval v zaměstnání, které zakládalo účast na důchodovém pojištění cca 2 roky. Nyní o zaměstnání přišel a šel se zaregistrovat na Úřad práce. Vzhledem k tomu, že splnil podmínky pro pobírání podpory v nezaměstnanosti, tak mu byla od měsíce ledna 2013 přiznána. Může si otec na tohoto syna uplatnit daňové zvýhodnění, když syn pobírá podporu v nezaměstnanosti? 

   Podmínka pobírání podpory v nezaměstnanosti má vliv na poskytnutí daňového zvýhodnění na dítě pouze při ukončení studia na střední nebo vysoké škole. Při úspěšném ukončení VŠ by nemělo mít dítě po celý kal. měsíc zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nárok na podporu v nezaměstnanosti. Z toho vyplývá, že pokud nedojde v době pobírání podpory v nezaměstnanosti k ukončení studia VŠ, může si otec uplatňovat daňové zvýhodnění na syna.

   Dcera našeho zaměstnance studovala VŠ a utrpěla úraz, který si vyžádá delší dobu léčení. Na VŠ ji přerušily studium od 10. 11. 2012 s tím, že až se uzdraví, může opět ve studiu pokračovat. Od kterého měsíce máme našemu zaměstnanci zastavit daňové zvýhodnění?

   Daňové zvýhodnění by se zastavilo od měsíce prosince 2012. Pokud by ale zaměstnanec předložil potvrzení Finančního úřadu o tom, že se zletilé dítě do 26 let nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání pro nemoc nebo úraz, tak by daňové zvýhodnění náleželo i po dobu přerušení studia. K vystavení potvrzení od FÚ bude potřeba lékařská zpráva o zdravotním stavu dítěte a pravděpodobně i rozhodnutí školy o přerušení studia.

   Zaměstnanci nám předkládají potvrzení o zaplacených úrocích, zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění nebo potvrzení o zaplaceném penzijním připojištění, ale tyto potvrzení nejsou opatřena originál razítkem a podpisem. Můžeme tato potvrzení uznat pro účely uplatnění nezdanitelné částky? Výše uvedené instituce jim odmítají cokoliv jiného vystavit.

    V Pokynu GFŘ D-6 se uvádí k § 38l odst. 1 písm. b) (tj. k prokazování úroků) toto: „za nutné náležitosti potvrzení stavební spořitelny nebo banky se nepovažuje originál razítka stavební spořitelny či banky a podpisu, pokud se jedná o písemnost, z které lze dovodit, že byla vyhotovena stavební spořitelnou nebo bankou pro určitého poplatníka“. K potvrzením penzijního fondu nebo pojišťovny sice v zákonu ani pokynu nic uvedeno není, ale podle našeho názoru by se mělo postupovat obdobně, tzn., že pokud je na nich faksimile podpisu lze je uznat.