3/ PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKA MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ K ZÁKONU O SPECIFICKÝCH ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH

   Vyhláškou 79/2013 Sb. se provádí některá ustanovení zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, který nabyl účinnosti dnem 1. 4. 2012, ale díky přechodnému ustanovení se podle něho mělo postupovat v některých ustanoveních nejpozději od 1. 4. 2013. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví 79/2013 Sb., která obsahuje velice důležité informace k provádění pracovnělékařských služeb, však nabyla účinnosti až dnem 3. dubna 2013. Z toho vyplývá, že zaměstnavatel teprve po tomto datu může zodpovědně postupovat v této oblasti. Ve vyhlášce jsou totiž uvedeny náležitosti smlouvy zaměstnavatele s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, druhy pracovnělékařských prohlídek, jejich četnost a obsah. Bez těchto náležitostí nemělo smysl s poskytovatelem pracovnělékařských služeb novou smlouvu uzavírat, protože by se po vydání prováděcí vyhlášky musela doplnit dle aktuálního znění vyhlášky.

   Nyní se situace změnila a prováděcí vyhláška již existuje, takže nic nebrání zaměstnavatelům, aby smlouvy na poskytování pracovnělékařských služeb s lékaři uzavřeli.

   CO BY MĚLA SMLOUVA OBSAHOVAT?

   Ve smlouvě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb by měl zaměstnavatel sjednat tyto náležitosti:

   Jeden z možných vzorů smlouvy o zajišťování pracovně lékařských služeb je uveden v příloze tohoto čísla informačního servisu.

   Podle § 9 prováděcí vyhlášky by se měli zaměstnanci podrobit těmto druhům pracovnělékařských prohlídek:

   VSTUPNÍ PROHLÍDKA slouží k zjištění toho, zda je osoba ucházející se o zaměstnání způsobilá k výkonu předpokládané práce. Vstupní prohlídku je třeba provést vždy před uzavřením

   Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce (§ 59 odst. 1 písm. b) zákona 373/2011 Sb.).
   Vstupní lékařskou prohlídku je třeba provést též před převedením na jinou práci vykonávanou za odlišných podmínek (odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden).

   PERIODICKÁ PROHLÍDKA by měla včas zjistit, zda nedošlo k zhoršení zdravotního stavu zaměstnance z důvodu vykonávané práce nebo věku.
   Termíny pro provádění periodických prohlídek:
   - u prací zařazených do první kategorie
   1. jednou za 6 let nebo
   2. jednou za 4 roky u zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na prohlídku podle bodu 1. Např. zaměstnanec byl na periodické prohlídce ve 47 letech. Na další půjde v 53 letech a potom vždy po čtyřech letech. Takto se bude postupovat i u dalších kategorií prací, jen po kratších dobách.
   - u prací zařazených do druhé kategorie
   1. jednou za 5 let nebo
   2. jednou za 3 roky u zaměstnance, který dovršil 50 let věku.
   - u prací zařazených do kategorie druhé rizikové a třetí prohlídka se provádí jednou za 2 roky
   - u prací zařazených do čtvrté kategorie prohlídka se provádí jednou za 1 rok.
   Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví (při těchto pracích hrozí nemoc z povolání nebo jiná nemoc související s prací) se provádí
   1. jednou za 4 roky nebo
   2. jednou za 2 roky u zaměstnance, který dovršil 50 let věku.

   Periodická prohlídka se uskuteční i v jiné lhůtě než je uvedeno výše, pokud orgán veřejného zdraví určí kratší termín pro její provedení nebo jiný právní předpis (např. zákoník práce) stanoví jinak. Zde se bude hlavně jednat o periodické prohlídky u zaměstnanců pracujících v noci (pravidelně dle potřeby, nejméně však jednou za rok - § 94 odst. 2 ZP), mladistvé (pravidelně dle potřeby, nejméně 1x za rok - § 247 odst. 1 ZP) a o zaměstnance, kteří vykonávají práce uvedené v příloze č. 2 vyhl. 79/2013 Sb. Podle přílohy č. 2 bude třeba např. zaměstnance pracujícího s arzénem a jeho sloučeninami posílat na periodickou prohlídku jednou za půl roku, pokud pracuje ve čtvrté kategorii prací nebo jednou za rok, pokud pracuje ve třetí kategorii prací.

   MIMOŘÁDNÁ PROHLÍDKA se provádí v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci.

   Mimořádná prohlídka se provádí, pokud

   Mimořádná prohlídka se také provádí na základě

   VÝSTUPNÍ PROHLÍDKA se provádí na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví jiný zákon a slouží k zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce nebo při převedení zaměstnance na práci se sníženou zdravotní náročností.

   Výstupní prohlídka se neprovádí, jde-li o

   DOPORUČENÍ: u zaměstnanců, kteří pracovali v jakékoliv formě rizika, doporučujeme požádat lékaře o provedení výstupní prohlídky a požádat o vydání lékařského posudku, i když se u výstupních prohlídek nevydává. Tímto krokem se předejde případným sporům se zaměstnanci v budoucnu.

   NÁSLEDNÁ PROHLÍDKA se provádí u zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele pracovali v takových pracovních podmínkách, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení výkonu práce. Jak často a u kterých prací by se měly následné prohlídky provádět je uvedeno v příloze č. 2 Vyhlášky 79/2013 Sb. Např. při pracích s arzénem a jeho sloučeninami je třeba chodit na následné prohlídky jedenkrát za 2 roky, pokud v tomto prostředí (tj. s arzénem) pracoval zaměstnanec alespoň 5 let.

   Obsahem každé pracovnělékařské prohlídky je základní vyšetření, jehož obsah je uveden v § 7 vyhlášky a lékaři by jej měli znát. Toto základní lékařské vyšetření se rozšiřuje o další odborná vyšetření, která nařídil orgán ochrany veřejného zdraví nebo jsou stanoveny přílohou č. 2 vyhlášky 79/2013 Sb.. Např. při práci s arzénem a jeho sloučeninami je třeba provést, kromě základního vyšetření, ještě sedimentaci erytrocytů, krevní obraz, gama-glutamyl transferézu a C reaktivní protein.

   V § 15 vyhlášky je uvedeno, jaké náležitosti musí obsahovat žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky:

   Jeden z možných vzorů žádosti o pracovnělékařskou prohlídku je přílohou tohoto čísla informačního servisu.
  Na základě této žádosti zaměstnavatele vydá poskytovatel pracovnělékařských služeb lékařský posudek, který musí obsahovat údaje uvedené v § 17 vyhlášky. Nejdůležitější je pochopitelně údaj o posudkovém závěru, podle kterého se bude řídit zaměstnavatel.
   Vyhláška 79/2013 Sb. obsahuje v § 18 přechodné ustanovení, podle kterého se pracovnělékařské prohlídky, jejichž termíny k provedení byly stanoveny přede dnem účinnosti této vyhlášky, provedou v těchto termínech. Od jejich provedení již je třeba postupovat podle této vyhlášky.

   V příloze č. 1 vyhlášky jsou uvedeny doby potřebné k provádění pracovnělékařských služeb. Minimální čas potřebný k zajištění vstupní lékařské prohlídky např. u prací s nízkou náročností práce je 40 minut. U prací zařazených do druhé rizikové, třetí a čtvrté kategorie je minimální čas na vstupní prohlídku 60 minut. Časy pro všechny druhy prohlídek jsou uvedeny v příloze tohoto čísla. Podle těchto časů se bude potom odvíjet lékařem fakturovaná částka.
   Na poradenství a dohled nad pracovními podmínkami je minimální čas stanoven na jedno pracovní místo za rok v délce 10, 20 resp. 40 minut podle náročnosti práce. Tzn., že pokud má zaměstnavatel 60 zaměstnanců zařazených do první kategorie prací, měl by lékař u tohoto zaměstnavatele strávit alespoň 600 minut, což je 10 hodin za rok. Je-li počet pracovních míst u zaměstnavatele nižší než 10 osob, stanoví se minimální čas určený nejméně pro 10 pracovních míst, tj. ročně minimálně 100 minut (10x10).