2/ PROBLEMATIKA ZAMĚSTNÁNÍ „MALÉHO ROZSAHU“

   Neustále se na nás obracíte s posouzením, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu (§ 7 zákona 187/2006 Sb. o NP) či nikoliv a mnohdy je to i na základě prováděných kontrol ze strany OSSZ nebo oprávněného rozhořčení zaměstnance, který nedostal vyplacenou náhradu mzdy ani nemocenské. Zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu má vliv právě na poskytování náhrady mzdy i nemocenských dávek.

   Např. zaměstnanec měl DPČ, kde bylo uvedeno, že výkon práce nepřekročí v průměru polovinu týdenní pracovní doby s odměnou 100 Kč na hodinu. Každý měsíc si vydělával cca 8000 Kč a v měsíci, kdy onemocněl měl jen 1900 Kč. V tomto případě neměl nárok na nemocenské a ani na náhradu mzdy, protože se jednalo o zaměstnání malého rozsahu a on v měsíci vzniku pracovní neschopnosti nedosáhl započitatelného příjmu 2500 Kč…

   Podle § 7 zákona o NP je zaměstnáním malého rozsahu zaměstnání, které

• je vykonáváno na území ČR
• má trvat nebo trvalo aspoň 15 kalendářní dnů
• nesplňuje pouze podmínku započitatelného příjmu, který by měl být podle § 6 alespoň 2500 Kč. Jestliže je započitatelný příjem nižší než 2500 Kč nebo není započitatelný příjem sjednán vůbec, jedná se o zaměstnání malého rozsahu.

   Většinou je důležité rozhodnout, zda chceme, aby byl zaměstnanec vůbec nemocensky pojištěn.
   Např. pro poživatele starobního důchodu nebo pro studenta to nemá velký význam být nemocensky pojištěn. Proto sjednáme zaměstnání (nejlépe dohodu o pracovní činnosti), kde uvedeme, že zaměstnanec bude pracovat dle potřeb organizace nebo, že výkon práce nepřekročí polovinu týdenní pracovní doby a odměna bude 70 Kč na hod. Toto je typické zaměstnání malého rozsahu, protože započitatelný příjem není sjednán vůbec (nevíme kolik hodin v měsíci odpracuje).
   V takto sjednané dohodě odvedeme pojistné na SZ jen v měsících, kdy dosáhne započitatelného příjmu 2500 Kč nebo více.
   Nárok na dávky NP a na náhradu mzdy v době prvních 21. kal. dnů má pouze v případě, že onemocní v měsíci, kdy dosáhl započitatelného příjmu 2500 Kč

   Dále máme zaměstnance, který naopak chce být nemocensky pojištěn (např. je to jeho jediné zaměstnání)
   V tomto případě musíme sjednat pracovněprávní vztah tak, aby z něho šlo vyčíst, že odměna dosáhne 2500 Kč. Např. výkon práce v měsíci je minimálně 40 hodin a hodinová sazba je 70 Kč na hod. V tomto případě je započitatelný příjem minimálně 2800 Kč (70x40) a zaměstnanec bude odvádět pojistné na SZ i v měsících, kdy by nedosáhl 2500 Kč.
   Nárok na nemocenské dávky má rovněž v případě, že nedosáhne 2500 Kč v měsíci, kdy onemocněl.

   Závěr: způsob sepsání pracovněprávního vztahu má zásadní vliv na to, zda se jedná či nejedná o zaměstnání malého rozsahu a je třeba jeho sepsání věnovat náležitou pozornost.

   Poznámka: odvod zdravotního pojištění nemá nic společného se zaměstnáním malého rozsahu, ale závisí vždy na druhu pracovněprávního vztahu a výši odměny. Např. z pracovního poměru sjednaného na 2400 Kč se zdravotní pojištění odvádí, i když se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Naopak z dohody o pracovní činnosti sjednané na 6000 Kč měsíčně se v měsíci, kdy zaměstnanec nedosáhne započitatelného příjmu 2500 Kč, pojistné na VZP neodvádí, i když se nejedná o zaměstnání malého rozsahu.