4/ AKTUÁLNÍ INFORMACE K ODVODU POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ

   Jak postupovat v případě, že u nás skončil zaměstnání účastník druhého pilíře důchodové reformy a dalšího již nemáme?

   Podle § 16 odst. 4 zákona 397/2012 Sb. o pojistném na důchodové spoření je třeba, aby neprodleně poté, co plátce pojistného přestane mít alespoň jednoho poplatníka tohoto pojistného, elektronicky oznámil změnu registračních údajů, kde tuto změnu uvede.
   KDE NAJDEME TENTO ELEKTRONICKÝ TISKOPIS?
►  na stránkách daňového portálu
►  rozklikneme „elektronická podání pro finanční správu“,
►  dále otevřeme „elektronické formuláře“
►  a v nich potom  tiskopis „oznámení o změně registrace“.
►  V části druhé tiskopisu na řádce 6 u písm. e) se napíše ano, čímž nahlásíte, že jste přestali mít alespoň jednoho účastníka důchodového spoření (nazývá se to hlášení podle § 16 odst. 4 zákona o pojistném na důchodové spoření).

   Poznámka: pokud by u zaměstnavatele opět některý zaměstnanec vstoupil do druhého pilíře, nemusí se tento zaměstnavatel nově registrovat, protože podle § 11 zákona 397/2012 Sb. o pojistném na DS je registrován k pojistnému na DS, pokud je registrován jako poplatník daně z příjmu fyzických osob.

   Co se stane, když zaměstnanec včas neoznámí svému zaměstnavateli vstup do II. pilíře?

   Pokud zaměstnanec plátci pojistného (zaměstnavateli) včas neoznámí účast ve II. pilíři a tuto skutečnost zjistí přímo správce pojistného (FÚ), je zaměstnanec povinen uhradit částku neodvedeného pojistného a přirážku ve výši 10% z neodvedeného pojistného. Pokud tuto skutečnost zjistí zaměstnavatel nebo sám zaměstnanec je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit FÚ. I v tomto případě je zaměstnanec povinen uhradit částku neodvedeného pojistného ale přirážka činí jen 5% z neodvedeného pojistného. V těchto případech zaměstnavatel nepodává následné hlášení (tzn., nic neopravuje), protože se jedná o chybu z viny poplatníka. Zároveň tomuto zaměstnanci vzniká přeplatek pojistného v I. pilíři ve výši 3% za každý měsíc, ve kterém byl účastníkem důchodového spoření, protože plátce mu na důchodové pojištění srážel 6,5% místo 3,5%.
   V případě, kdy zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli, že se stal účastníkem důchodového spoření a zaměstnavatel tak odvede pojistné na sociální zabezpečení vyšší, v žádném případě nemůže přeplatek na pojistném vzniklý z uvedeného důvodu vracet OSSZ přímo zaměstnanci, ale vrátí se případně zaměstnavateli, a to buď na základě jeho žádosti, nebo na základě zjištění v rámci prováděné kontroly.
   (Tento dotaz je ve zkrácené verzi převzat ze stránek Generálního finančního ředitelství).

   Poznámka: postup vrácení pojistného doporučujeme konzultovat s příslušnou OSSZ. Zde by se vrácení přeplatku mohlo podle našeho názoru řešit snížením odvodu pojistného na SZ v následujícím měsíci po zjištění přeplatku.

   Jak se bude postupovat u zaměstnance, který v průběhu roku dosáhne maximálního vyměřovacího základu?

   Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na DS je shodný s max. vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, tj. 48 násobek průměrné mzdy (v roce 2013 je to částka 1242432 Kč). Po dosažení této částky se již pojistné na sociální zabezpečení ani na důchodové spoření nesráží. Pokud poplatník překročí maximální vyměřovací základ pro I. pilíř např. v měsíci březnu a účastníkem II. pilíře se stane od měsíce května, nebude se již do konce roku odvádět ani pojistné na důchodové spoření.

   Jak se bude sledovat dosažení stropu pojistného na DS v případě, že má zaměstnanec více zaměstnavatelů?

   Maximální vyměřovací základ se sleduje u každého zaměstnavatele samostatně (stejně jako u prvního pilíře) a po jeho dosažení se již pojistné neodvádí. Překročení maximálního vyměřovacího základu vzniklého součtem dílčích vyměřovacích základů od jednotlivých zaměstnavatelů se zjistí až po skončení kalendářního roku. Případný přeplatek pojistného na DS nelze vrátit (u prvního pilíře to jde na základě žádosti), ale zaměstnanec má možnost požádat některého svého zaměstnavatele o snížení své budoucí odvodové povinnosti ve výši vzniklého přeplatku.

   Jak bude podávat elektronické hlášení zaměstnavatel, který nemá uznávaný elektronický podpis ani datovou schránku? Může použít papírovou formu podání?

   Papírová forma podání hlášení je nepřípustná. Pokud plátce nemá uznávaný elektronický podpis ani datovou schránku, odešle elektronické podání správci pojistného a vytiskne si tzv. e-tiskopis, který doručí podepsaný oprávněnou osobou do 5 kalendářních dnů správci pojistného.

   Musí zaměstnanec předložit zaměstnavateli smlouvu s penzijní společností a rozhodnutí o registraci? 

   Povinností zaměstnance je informovat zaměstnavatele o vstupu do II. pilíře. K tomu je možno použít nepovinný tiskopis „Oznámení poplatníka daně z příjmů o účasti na důchodovém spoření“ nebo předloží tiskopis „Oznámení o nabytí právní moci“, který obdržel od správce Centrálního registru smluv a na kterém je jak nabytí právní moci, tak datum účinnosti tohoto rozhodnutí. Smlouvu s penzijní společností ani rozhodnutí o registraci smlouvy předkládat nemusí.

   Zaměstnanec předložil tiskopis Oznámení o nabytí právní moci, kde je uvedeno, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. května 2013 a datum účinnosti je 1. červen 2013. Musíme provést odvod pojistného na důchodové spoření již z výplaty mzdy za měsíc květen, která bude vyplacena v červnu?

    Pokud je účinnost smlouvy stanovena na 1. červen 2013, provedeme odvod pojistného na DS poprvé při zúčtování mzdy za měsíc červen, které bude uskutečněno v červenci.