4/ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PŘI SLEDOVÁNÍ A POTVRZOVÁNÍ SOUBĚHU DOBY POJIŠTĚNÍ A VYLOUČENÝCH DOB PRO ÚČELY DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ

   Od 1. 1. 2010 byl do zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění vložen nový odst. 8 v § 16, který umožňuje pojištěnci požádat, aby se doby uvedené v ust. § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až k) téhož zákona považovaly pro účely výpočtu výše důchodu za vyloučené doby, i když se tyto doby kryjí s dobou, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, případně s dobou, za kterou náležely náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání); tato možnost tzv. „upřednostnění vyloučené doby před příjmem“ se týká výhradně dob spadajících do období po 31. 12. 1995.

   O KTERÉ DOBY SE JEDNÁ?

   Jedná se o doby dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, doby, kdy trvala potřeba ošetřování nejvýše v rozsahu prvních 9 kal. dnů (popřípadě 16 kal. dnů) a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předchází dni porodu, dobu výkonu vojenské služby v ozbrojených silách ČR, dobu účasti na pojištění osoby pečující osobně o dítě ve věku do 4 let, dobu účasti osoby pečující osobně o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni I., II. III. a IV. a dobu tzv. „předdůchodu“.

   CO MUSÍ ZAMĚSTNAVATEL UDĚLAT?

   Podle § 37 odst. 2 písm. c) zákona 582/91 Sb. musí zaměstnavatel vést evidenci o těchto dobách a na žádost zaměstnance mu vystavit potvrzení o těchto dobách a o výši příjmu za jednotlivé kalendářní roky. Zaměstnanec by si ale měl sám sledovat tyto doby a požádat zaměstnavatele o jejich potvrzení.

   U KOHO BUDE TENTO POSTUP AKTUÁLNÍ?

   Např. u ženy, která byla na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnavatel ji v době od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 přispíval na penzijní připojištění se státním příspěvkem. V tomto roce podléhal totiž tento příspěvek odvodu pojistného na sociální zabezpečení, pokud překročil 5% vyměřovacího základu pro toto pojistné. Zaměstnankyni, která v této době neměla vyměřovací základ a které byl v tomto období poskytován příspěvek ve výši 300 Kč měsíčně, se muselo z tohoto příspěvku odvést pojistné na SZ a uvést tento příjem na evidenční list důchodového pojištění. Pokud by si tato zaměstnankyně nepožádala o vyloučení těchto příjmů, které se kryjí s dobou péče o dítě do 4 let věku, došlo by k rozmělnění jejího důchodu.

   Obdobný postup by bylo vhodné uplatnit i u dlouhodobě práce neschopného zaměstnance (zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené), kterému mu bylo ponecháno auto k služebnímu a soukromému užívání v době nemoci (mateřské nebo rodičovské dovolené). Zde by rovněž, při „upřednostnění příjmu“ před vyloučenou dobou, došlo k rozmělnění jejich důchodu v budoucnu.

   A až začnou zaměstnanci využívat institut tzv. „předdůchodu“, při kterém si budou moci přivydělávat, bude rovněž možné, pokud budou jejich výdělky výrazně nižší požádat, aby se tyto doby považovaly za vyloučené.