1/ NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH

V roce 2013 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele a za prodej starožitného obrazu jsem získal částku 50000,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

 Můžete, příjmy z prodeje movitých věcí jsou podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP od daně osvobozeny. Výjimku tvoří motorová vozidla, lodě a letadla. Příjmy z jejich prodeje by se zdaňovaly, pokud by doba Vašeho vlastnictví před jejich prodejem nepřesáhla jeden rok.

 Zaměstnanci nám předkládají emailem zaslaná potvrzení o zaplacených úrocích, zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění nebo potvrzení o zaplaceném penzijním připojištění, ale tyto potvrzení nejsou opatřena originál razítkem a podpisem. Můžeme tato potvrzení uznat pro účely uplatnění nezdanitelné částky? Výše uvedené instituce jim odmítají cokoliv jiného vystavit.

 V Pokynu GFŘ D-6 se uvádí k § 38l odst. 1 písm. b) (tj. k prokazování úroků) toto: „za nutné náležitosti potvrzení stavební spořitelny nebo banky se nepovažuje originál razítka stavební spořitelny či banky a podpisu, pokud se jedná o písemnost, z které lze dovodit, že byla vyhotovena stavební spořitelnou nebo bankou pro určitého poplatníka“. K potvrzením penzijního fondu nebo pojišťovny sice v zákonu ani pokynu nic obdobného uvedeno není, ale podle našeho názoru by se mělo postupovat stejně, tzn., že pokud je na nich faksimile podpisu lze je uznat.

 Náš zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, které je držitelem průkazky ZTP/P (tj. dvojnásobek částky). Dítě je zletilé a studuje střední školu. V měsíci listopadu nám zaměstnanec přinesl rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu třetího stupně zpětně od měsíce ledna 2013 (od dosažení zletilosti) a zároveň nám sdělil, že dítěti byla v listopadu vyplacena první záloha na tento důchod. Daňové zvýhodnění jsme již za listopad neposkytli a ptáme se, zda musíme zpětně opravit všechny předchozí měsíce, kdy bylo uplatňováno daňové zvýhodnění na toto  dítě?

 Podmínky, za kterých je toto dítě považováno po dosažení zletilosti za vyživované dítě jsou uvedeny v § 35c odst. 6 ZDP. První podmínka řádného studia je splněna studiem na střední škole. Druhou podmínkou je „nepobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“. Podle zákona o důchodovém pojištění vzniká dítěti s průkazkou ZTP/P nárok na invalidní důchod třetího stupně dovršením věku 18 let. Jelikož zákon o daních z příjmů spojuje nárok na daňové zvýhodnění s pobíráním tohoto důchodu a ne se vznikem nároku na tento důchod, je možné daňové zvýhodnění poskytnout až do měsíce listopadu 2013.

Zaměstnavatel ve zdaňovacím období 2013 sráží zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnanci, kterému zemřela manželka. V domácnosti s ním žijí 4 děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, a to 2 vlastní nezletilé děti a 2 zletilé děti manželky. Dotaz zní, zda i po smrti manželky je možno považovat za vyživované děti poplatníka ve smyslu § 35c odst. 6 ZDP zletilé vlastní děti zemřelé manželky, které s ním nadále žijí v domácnosti.

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Pokud trvá společná domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c ZDP jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané zákonem.

Občan Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR je zaměstnancem naší firmy, pobývá na území ČR více než 183 dnů v roce a pronajal si zde byt. Trvalé bydliště a stálý byt má však i ve Slovenské republice – kde žije i jeho rodina a on za ní dojíždí. Jakou má daňovou rezidenci?

I když má tento poplatník „bydliště“ (stálý byt s úmyslem se zde zdržovat v obou státech), pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující určení státu, ve kterém má středisko životních zájmů. Jelikož pracuje u nás, vzniká dojem, že užší hospodářské vztahy má k naší republice. Pokud však v ČR pobývá pouze z důvodu zaměstnání a vrací se za rodinou, která zůstala na Slovensku, je považován podle mezinárodní daňové smlouvy uzavřené mezi oběma státy za rezidenta SR.

Zaměstnanec pobíral invalidní důchod prvního stupně a v měsíci září 2013 dosáhl důchodového věku a požádal si o přiznání starobního důchodu. Poslali jsme jej na finanční úřad, aby si nechal vystavit potvrzení o souběhu starobního důchodu a invalidity. Rozhodnutí o tom, že je invalidní v prvním stupni s trvalou platností měl s sebou, ale finanční úřad mu odmítl cokoliv potvrdit s odůvodněním, že o ničem takovém neví. Jak máme postupovat dále?

V tomto případě by bylo vhodné upozornit finanční úřad na § 38l odst. 2 písm. c), podle kterého je správce daně povinen potvrdit, že poplatníkovi zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na invalidní a starobní důchod. Možná, že by bylo vhodné vybavit zaměstnance tiskopisem „Potvrzení o splnění podmínek pro uznání slev na dani a daňového zvýhodnění...“ – tiskopis GFŘ 5458 – vzor č. 8, který je ke stažení na stránkách Generálního finančního ředitelství.

Co patří do vlastních příjmů druhého z manželů z pohledu jejich výplaty v příslušném zdaňovacím období? Jde nám např. o výplatu nemocenské za prosinec 2012 až v lednu 2013 nebo o výplatu mzdy za prosinec 2013 až v lednu 2014.

Do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani v souladu s §35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů výslovně uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Do tohoto příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné vyplacené v lednu 2013, se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku 2013.

U příjmů ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, se postupuje podle § 5 odst. 4, v němž se uvádí: "Příjmy ze závislé činnosti (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období." To znamená, že příjmy ze závislé činnosti vyplaceny za prosinec 2013 až v lednu 2014 se zahrnují do vlastního příjmu manželky/manžela do zdaňovacího období roku 2013.

Nezletilé vyživované dítě je umístěno do diagnostického ústavu a rodiče si jej berou domu jen na víkendy. Je možno na toto dítě uplatňovat daňové zvýhodnění?

Daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi, jestliže s ním dítě žije ve společně hospodařící domácnosti. Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (§ 35c odst. 7 ZDP). Předpokladem ale je, že vazby k rodině i nadále trvají. V tomto případě platí rodiče pouze tzv. ošetřovné a nikoliv výživné a je možno daňové zvýhodnění uplatnit.

Zaměstnanec v měsíci únoru zemřel, ale stačil si ještě požádat o provedení ročního zúčtování záloh za rok 2013. Můžeme u něho, když neměl žádné další souběžné plátce ani ostatní příjmy podle §§ 7 až 10 vyšší než 6000 Kč, roční zúčtování provést nebo si musí pozůstalí podat daňové přiznání?

Podle nového § 239b daňového řádu musí podat daňové přiznání za zemřelého (zůstavitele) osoba spravující pozůstalost. Pokud je osob spravujících pozůstalost více, plní tuto povinnost společně a nerozdílně. Podle odst. 4 tohoto paragrafu je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti. Podle odst. 5 téhož paragrafu je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula od úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

Do konce roku 2013 musel dědic, na něhož přešla daňová povinnost, podat řádné daňové tvrzení do 6 měsíců od úmrtí.

Naši zaměstnanci u nás pracovali jen do měsíce září 2013 a většina z nich se potom zaregistrovala na Úřadu práce. Nyní chtějí abychom jim udělali roční zúčtování záloh. Musí na straně 3 Prohlášení rozepsat dobu, kdy byli na Úřadu práce?

Údaj na straně 3 pod bodem 3 písm. b) (tj. další plátci daně) se vyplňuje pouze v případě, že zaměstnanec měnil v průběhu roku zaměstnání a měl více plátců postupně. Vzhledem k tomu, že Úřad práce není plátcem daně (dávky v nezaměstnanosti jsou od daně osvobozeny), nemusí se údaje o době evidence na Úřadu práce uvádět.

Zaměstnanec uplatňuje od roku 2010 odpočet úroků z úvěru, který získal na koupi bytu. V roce 2013 byt prodal. Můžeme u něho ještě uplatnit potvrzené úroky za rok 2013 nebo si musí podat daňové přiznání a dodanit odpočty úroků za roky 2010 až 2012?

Tomuto zaměstnanci můžete, při splnění ostatních podmínek, provést roční zúčtování záloh za rok 2013, ale nezdanitelnou částku z titulu zaplacených úroků již nelze za tento rok uplatnit, protože nebyl jejím vlastníkem ke konci zdaňovacího období. Dodaňování odpočtu úroků za předchozí roky se provádí pouze v případě poskytnutí úvěru na koupi pozemku, pokud na něm nebude zahájena výstavba do 4 let od uzavření úvěrové smlouvy.

Máme zaměstnankyni, která není rozvedená a chce si uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Když jsme po ní požadovali potvrzení od zaměstnavatele jejího manžela, sdělila nám, že manžel je již delší dobu nezvěstný a nic o něm neví. Můžeme u ní uplatnit daňové zvýhodnění na dítě bez potvrzení zaměstnavatele manžela?

Pokud není možné předložit potvrzení zaměstnavatele manžela z důvodu jeho nedosažitelnosti, bude třeba se obrátit na správce daně. Finanční úřad má možnost se v rámci daňové řízení spokojit např. s čestným prohlášením manželky a dětí. Pokud manželka nahlásila jeho nepřítomnost na příslušný úřad a bylo již zahájeno řízení o prohlášení manžela za nezvěstného nebo mrtvého, tak by to mohla doložit tímto dokladem. Jestliže správce daně nerozhodne, že je možno bez potvrzení zaměstnavatele druhého z manželů daňové zvýhodnění uplatnit, bude si muset zaměstnankyně sama podat daňové přiznání po skončení roku.

Náš zaměstnanec pobírá výsluhový příspěvek, který mu byl před 3 roky přiznán Ministerstvem vnitra. Tento výsluhový příspěvek údajně podléhá dani z příjmů. Můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování záloh nebo si musí podat sám daňové přiznání a výsluhy dodanit?

Výsluhový příspěvek a odbytné poskytované bývalým vojákům z povolání nebo příslušníkům bezpečnostních sborů jsou pro účely zdanění ostatním příjmem podle § 10 odst. 9 písm. a) ZDP. V § 10 odst. 4 je stanoveno, že jsou nesnížené o výdaje samostatným základem daně pro zdanění 15% srážkovou daní ( § 36 odst. 2 písm. v) a tudíž budou zdaňovány prostřednictvím plátce daně, tj. Ministerstvem vnitra. Pokud tento zaměstnanec splňuje ostatní podmínky pro provedení ročního zúčtování, můžeme mu jej provést, protože příjmy daněné srážkovou daní do ročního zúčtování nevstupují.

V roce 2013 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele a prodal jsem chalupu, kterou jsem v uvedeném roce zdědil po rodičích. Rodiče chalupu vlastnili 10 let. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Můžete. Příjmy z prodeje nemovitostí jsou podle § 4 odst. 1 písm. b) od daně osvobozeny, pokud mezi nabytím a prodejem uplyne 5 let, přičemž se do této doby započítává doba, po kterou nemovitost vlastnili vaši rodiče.

V roce 2013 jsem prodal garáž, kterou mi rodiče v roce 2010 darovali. Jinak jsem měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Mohu tedy požádat o provedení ročního zúčtování?

Případ je podobný, ale řešení není stejné. V případě darování se doba, po kterou nemovitost vlastnili rodiče, do vaší doby vlastnictví nezapočítává. Časový test 5 let jste proto nesplnil, nejedná se tedy o příjmy od daně osvobozené a máte povinnost podat daňové přiznání.

Zaměstnanec u nás ukončil pracovní poměr pro výpověď podle § 52 písm. c) ZP a šel se zaregistrovat na Úřad práce. Vzhledem k tomu, že mu zaměstnavatel  nevyplatil odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, obdržel od Úřadu práce kompenzaci odstupného podle zákona o zaměstnanosti. Může si tento zaměstnanec požádat o provedení ročního zúčtování záloh nebo si bude muset z důvodu výplaty kompenzace podat daňové přiznání?

Poskytnutá kompenzace za nevyplacené odstupné podle § 44b zákona o zaměstnanosti je příjmem od daně osvobozeným podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů a proto nevstupuje do ročního základu daně. V tomto případě je možno, při splnění ostatních zákonem stanovených podmínek, provést roční zúčtování záloh.

Zaměstnankyně nám v roce 2008 předložila životní pojistku, která splňovala podmínky pro odpočet nezdanitelné částky z titulu soukromého životního pojištění. Každoročně nám předkládala potvrzení o zaplaceném pojistném na částku 2148 Kč, kterou jsme ji zahrnovaly do ročního zúčtování záloh. Vzhledem k tomu, že její příjem byl velice nízký, neplatila v žádném roce zálohu na daň. V roce 2013 životní pojištění zrušila a bylo jí vyplaceno odbytné. Musí si v tomto případě dodanit uplatněné pojistné za roky 2008 až 2012?

V tomto případě bude záležet na tom, zda nezdanitelné částky ve Vašem případě vůbec ovlivnily výpočet daně. Pokud by např. zaměstnankyně měla základ daně 160800 Kč (což odpovídá příjmu 10000 Kč měsíčně) a roční daň z této částky je 24120 Kč, tak je zřejmé, že se jí z titulu uplatnění životního pojištění daň nesnižovala. V jejím případě by na vynulování daně postačilo uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 24840 Kč a zaplacené pojistné by nemělo na daňovou povinnost žádný vliv. V případě vyšších příjmů by bylo potřeba zjistit, jaká výše nezdanitelné částky měla vliv na výši daně v jednotlivých letech. Pokud by v součtu tyto části nezdanitelné částky překročily 6000 Kč, musela by si zaměstnankyně podat daňové přiznání a dodanit je.

Zaměstnanec má sjednané životní pojištění již 15 let. Skončit by mu mělo podle smlouvy v roce, kdy dosáhne 65 let. V listopadu 2013 dosáhl důchodového věku (62 let + 8 měsíců) a nechal si vyplatit plnění z pojistky. Musí si tento zaměstnanec dodanit odpočty životního pojištění za předchozí roky (ročně si uplatňoval 12000 Kč)?

U Vašeho zaměstnance nedošlo k „nedodržení podmínek“, protože jak doba pojištění (60 měsíců), tak věk poplatníka (60 let) jsou dodrženy a nedošlo k tudíž k porušení zákona. To, že zaměstnanec nedodržel svůj smluvní vztah k pojišťovně nemá vliv na dodaňování odpočtů z předchozích let, ale může se negativně promítnout na výplatu pojistného plnění ze strany pojišťovny.

Zaměstnanec si uplatňoval několik let odpočet úroků z hypotečního úvěru, který měl na koupi rodinného domu. V roce 2013 si vzal u jiné banky hypoteční úvěr na refinancování předchozího hypotečního úvěru. Můžeme uplatnit odpočet úroků na tento nový hypoteční úvěr, když v něm již není uvedena bytová potřeba v podobě koupě rodinného domu?

Podle § 15 odst. 3 písm. h) zákona o daních z příjmů se za bytovou potřebu považuje „splácení úvěru nebo půjčky použité poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g)“. V Pokynu GFŘ D-6 se k této problematice uvádí „za bytovou potřebu lze považovat i splácení úvěru na splácení následných hypotečních úvěrů, kterými byly refinancovány předchozí úvěry...“. Z obojího vyplývá, že odpočet úroků je možno i nadále provádět. Jako doklad pro případnou kontrolu je třeba ale mít i původní úvěr, kde je uvedena konkrétní bytová potřeba (v tomto případě koupě rodinného domu).

Je možné odečíst zaměstnanci jako dar příspěvek, který poskytl svému zdravotně postiženému dítěti na pořízení slepeckého psa? Přinesl darovací smlouvu, kde je uveden jako dárce a částka, kterou poskytl činí 6500 Kč. Jako obdarovaný je uveden jeho syn, za kterého je podepsána jako zákonný zástupce manželka našeho zaměstnance.

Podle § 15 odst. 1 lze jako dar uznat i „zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“ (to je zákon 329/2011 Sb.). V prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu (388/2011 Sb.) je seznam druhů zvláštních pomůcek na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek. Mezi pomůckami poskytovanými těžce zrakově postiženým osobám je uveden mimo jiné i vodící pes. Takže uplatnění tohoto daru je možné.

Jaké příjmy autorů lze zahrnout pod ustanovení § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů (to jsou autorské honoráře do 10000 Kč, daněné 15% srážkovou daní)?

Zmíněné ustanovení se vztahuje pouze na autory, nikoli na výkonné umělce (např. herce, zpěváky, hudebníky, tanečníky).

Jak se bude solidární zvýšení daně uplatňovat u OSVČ, která má zároveň spolupracující osoby?

Pokud OSVČ využije pro své podnikání spolupracujících osob podle § 13 zákona o daních z příjmů, provádí se výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracujících osob se solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a zákona o daních z příjmů včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.

Týká se solidární zvýšení daně i příjmů daňových nerezidentů ze zdrojů na území České republiky zdaňované srážkou daně podle § 36 odst. 1 písm. a) bod 1 (např. odměny členů statutárních orgánů) zákona o daních z příjmů, jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti?

Ne. V zákoně o daních z příjmů je ve vztahu k příjmům ze závislé činnosti a z funkčních požitků uplatněno solidární zvýšení daně pouze u příjmů zdaňovaných formou záloh (§ 38ha zákona). Z toho je zřejmé, že solidární zvýšení daně se neuplatní u příjmů zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně. To neplatí, pokud se daňový nerezident rozhodne využít možnost podat daňové přiznání podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V tomto případě se příjem zdaněný srážkovou daní zahrne do celkového základu daně.

Považuje se solidární zvýšení daně za součást daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob? V daňovém přiznání se nikde solidární zvýšení daně neuvádí.

Ano, solidární zvýšení daně je podle § 16a zákona o daních z příjmů součástí daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob, přičemž se nejedná o nové daňové pásmo, ale o toto solidární zvýšení daně je pouze navýšena celková daň z příjmů.

Může si v daňovém přiznání uplatnit daňový bonus matka samoživitelka, která měla příjem ze zaměstnání ve výši 42364 Kč, potom pobírala peněžitou pomoc v mateřství a po zbytek roku rodičovský příspěvek? V měsíci listopadu 2013 ještě obdržela za pronájem svých pozemků od zemědělského družstva částku 7200 Kč.

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období 2013 měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 48000 Kč. Vzhledem k tomu, že se do příjmů zahrnují i příjmy z pronájmu (§ 9) je zřejmé, že daňový bonus bude zaměstnankyni na základě daňového přiznání vyplacen, protože její příjmy v roce 2013 přesáhly 48000 Kč.

Pokud podám daňové přiznání po lhůtě stanovené zákonem nebo jej nepodám vůbec, i když jsem byl povinen jej podat, jaký postih mne může čekat?

Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši

0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle § 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu částku menší než 200 Kč.

V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle § 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Maximální výše částky vypočtené podle § 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu nesmí být vyšší než 300000 Kč.

Jaké má daňové povinnosti dcera našeho zaměstnance, pokud vykonává práce „au-pair“ v Německu?

Dle § 3 odst. 4 písm. e) zákona daních z příjmů, není předmětem daně z příjmů příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 téhož zákona (daňový rezident ČR), který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud nebude mít dcera Vašeho zaměstnance žádný další příjem, který by podléhal zdanění, nevznikne jí v souvislosti s pobytem v Německu jako au-pair žádná daňová povinnost.