2/ NÁROK NA PENĚŽITOU POMOC V MATEŘSTVÍ U MUŽE

V poslední době se množí dotazy, jak je to s nárokem na peněžitou pomoc v mateřství v případě, že by ji čerpal místo matky dítěte muž. Z toho důvodu jsme se rozhodli zrekapitulovat možnosti pobírání peněžité pomoci mužem...

Podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění má nárok na peněžitou pomoc v mateřství např. pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. V písemné dohodě musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat a den porodu. Podpis matky dítěte musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění (tj. podepsání přímo na OSSZ). Den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc vyplácena matce dítěte a do období přede dnem ověření podpisu.
Podle § 32 odst. 8 zákona o NP se podmínky nároku na peněžitou pomoc u pojištěnce, který převzal peněžitou pomoc zjišťují ke dni prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal péči o totéž dítě opakovaně.

CO Z TĚCHTO PARAGRAFŮ VYPLÝVÁ?

-       pojištěnec musí splňovat podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství

podle § 32 odst. 2 zákona o NP je to alespoň do 270 kalendářních dnů pojištění v posledních dvou letech

-       pojištěnec musí s matkou dítěte uzavřít písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat

tato dohoda lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu a musí být uzavřena nejméně na dobu 7 kalendářních dnů. Podpis matky dítěte musí být na dohodě úředně ověřen nebo musí být dohoda podepsána přímo na OSSZ.

-       délka podpůrčí doby u muže může být maximálně 22 týdnů resp. 31 týdnů

tyto maximální délky podpůrčí doby by přicházely v úvahu v případě, že by žena předčasně porodila a nástup na peněžitou pomoc u ní by byl dnem porodu. Potom by v případě narození jednoho dítěte a převzetí peněžité pomoci od 7 týdne byla podpůrčí doba maximálních 22 týdnů. Při narození více dětí a převzetí peněžité pomoci od 7 týdne byla podpůrčí doba maximálních 31 týdnů. V případě narození dítěte dle předpokládané doby porodu by byla podpůrčí doba u pojištěnce, který převzal peněžitou pomoc, výrazně kratší... Např. žena nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství 8 týdnů přede dnem porodu a porod by proběhl dle předpokladu, v tomto případě by mohla podpůrčí doba u pojištěnce činit maximálně 14 resp. 23 týdnů (28(37)-8-6).

-       podmínky nároku na peněžitou pomoc se u pojištěnce zjišťují ke dni prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal péči o totéž dítě opakovaně

v případě převzetí dítěte do péče, musí zaměstnavatel pojištěnce zjistit jednak splnění podmínky nároku na peněžitou pomoc (270 kalendářních dnů pojištění) a v případě jejího splnění vyplnit přílohu k žádosti o peněžitou pomoc v mateřství. Výše peněžité pomoci zjištěná k prvnímu převzetí dítěte do péče se bude používat i v případech, že pojištěnec převzal péči o totéž dítě opakovaně.

POZNÁMKA: v některé odborné literatuře je uveden zavádějící text, podle kterého by se od data prvního převzetí dítěte používal po zbytek peněžité pomoci výpočet ze zaměstnání pojištěnce. Toto nemá oporu v zákonu, protože pokud si muž převezme dítě do péče např. na 14 kal. dnů, tak náleží peněžitá pomoc vypočtená z jeho pojištění pouze po dobu tohoto převzetí dítěte. Jestliže se poté opět vrátí peněžitá pomoc matce dítěte, bude se jí počítat z jejího vyměřovacího základu spočteného ke dni nástupu na peněžitou pomoc. Pokud by došlo k opakovanému střídání, bude se vždy vycházet z denních vyměřovacích základů jednotlivých poživatelů peněžité pomoci spočtených u ženy při nástupu na peněžitou pomoc a u muže ke dni prvního převzetí dítěte do péče.

-       co musí udělat zaměstnanec ve vztahu ke svému zaměstnavateli, aby mohl peněžitou pomoc pobírat?

zaměstnanec požádá svého zaměstnavatele o poskytnutí rodičovské dovolené podle § 196 ZP. Zaměstnavatel je povinen jeho žádosti vyhovět, a to v rozsahu o jaký požádá, nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

-       nárok na dovolenou na zotavenou u zaměstnance, který je na rodičovské dovolené

Podle § 216 odst. 2 ZP se doba, po kterou čerpá zaměstnanec rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. Tzn., že doba rodičovské dovolené u muže od narození dítěte do 28 týdne resp. 37 týdne od nástupu ženy na mateřskou dovolenou by se posuzovala jako výkon práce a zaměstnanci by za ní vznikl nárok na dovolenou nebo její poměrnou část. Požádá-li tento zaměstnanec o čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené ženy, je zaměstnavatel povinen jeho žádosti vyhovět (§ 217 odst. 5) a takto vyčerpanou dovolenou nelze z titulu následného čerpání rodičovské dovolené krátit (§ 223 odst. 1).

Doufáme, že tento náš příspěvek přispěje k rozšíření péče o děti i ze strany jejich otců...