5/ SRÁŽKY K ODDLUŽENÍ PŘI „OSOBNÍM BANKROTU“

V souvislosti s uplatňováním zákona 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) se neustále objevují nové poznatky s jeho aplikací do oblasti srážek ze mzdy. Z insolvenčního zákona (dále jen IZ) vyplývá zejména tato povinnost:

Pokud soud rozhodne o řešení úpadku plněním splátkového kalendáře, měl by přikázat plátci mzdy dlužníka (např. zaměstnavateli), aby po doručení rozhodnutí prováděl ze mzdy stanovené srážky, a to ve výši, v jaké můžou být uspokojeny přednostní pohledávky a začít zasílat ihned insolvenčnímu správci. Tyto srážky se provádí po dobu 5 let. Podle § 406 odst. 5 doručí soud rozhodnutí o tomto způsobu řešení oddlužení plátci mzdy, a to do vlastních rukou. Tento postup od okamžiku doručení rozhodnutí soudu je naprosto jednoznačný a nepůsobí zaměstnavateli žádné větší problémy…

Problémem při insolvenci je předcházející období od podání insolvenčního návrhu zaměstnancem soudu až do rozhodnutí soudu o řešení úpadku.

Jak se zaměstnavatel dozví o podání insolvenčního návrhu?

Buď mu to oznámí zaměstnanec nebo si zaměstnavatel sám zjistí tuto skutečnost v insolvenčním rejstříku. Při nástupu zaměstnance do zaměstnání se podívat do insolvenčního rejstříku, zda se zaměstnancem již neprobíhá insolvenční řízení. U zaměstnance stačí zadat jeho rodné číslo (podle zatím neověřených informací stačí zadat i datum narození zaměstnance) a pokud je na něj něco v rejstříku již zapsáno, tak se nám záznamy objeví. Adresa rejstříku je http://insolvencni-rejstrik.cz/. Sledování insolvenčního rejstříku zaměstnavatelem ale z insolvenčního zákona nevyplývá…

Jak bude zaměstnavatel postupovat po tom, co se dozvěděl o podání insolvenčního návrhu svým zaměstnancem?

Podle § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona platí, že plátce mzdy či jiných platů, jakmile se dozví o zahájení insolvenčního řízení, v němž je jeho zaměstnanec dlužníkem, přestane provádět srážky ze mzdy či jiné úkony směřující k provedení exekuce ve prospěch oprávněných osob. Podle novelizovaného § 409 odst. 2 insolvenčního zákona (platnost od 1. 1. 2014) a podle vyjádření Krajského soudu v Hradci Králové by měl být postup při provádění srážek ze mzdy v období od zahájení insolvenčního řízení následující:

- srážky ze mzdy se i nadále provádí, ale nevyplácí se nikomu

- podle výsledku insolvenčního řízení se sražené prostředky předají buď

1/ oprávněnému, pokud bude insolvenční návrh odmítnut (tzn. pošleme tomu, komu byly posílány před zahájením insolvence)

2/ dlužníkovi, pokud bude pravomocně schváleno oddlužení formou splátkového kalendáře (zde doporučujeme tuto výplatu konzultovat s insolvenčním správcem)

3/ insolvenčnímu správci, pokud bude prohlášen konkurz na našeho zaměstnance.

Tento postup odpovídá i stanovisku Ministerstva spravedlnosti uvedeného v důvodové zprávě k novele OSŘ (294/2013 Sb.), podle kterého by měl zaměstnavatel srážky i nadále provádět a deponovat až do dalšího rozhodnutí v rámci insolvence.

Jak postupovat v případě, že se zaměstnancem bylo již zahájeno insolvenční řízení, ale on žádné srážky ze mzdy u zaměstnavatele nemá?

V tomto případě postupuje zaměstnavatel tak, že i nadále vyplácí celou mzdu svému zaměstnanci. V případě, že bude v budoucnu zaměstnanci povoleno oddlužení formou splátkového kalendáře, musí být toto rozhodnutí doručeno soudem.

Jak postupovat v případě, že se zaměstnancem bylo již zahájeno insolvenční řízení a on má mezi pohledávkami výživné?

Jak bylo výše uvedeno, přestane plátce mzdy po podání insolvenčního návrhu provádět srážky ze mzdy ve prospěch oprávněných osob a bude je deponovat. Podle § 111 odst. 2 insolvenčního zákona je ale u výživného dána výjimka v nakládání s majetkovou podstatou a platí, že pohledávky výživného je možno i nadále srážet a podle našeho názoru i odesílat oprávněnému (přesto tento krok doporučujeme konzultovat s insolvenčním správcem). Jestliže potom soud schválí oddlužení formou splátkového kalendáře měl by sám rozhodnout, jak má být výživné v budoucnu placeno nebo jeho placení ponechá na insolvenčním správci.

POZNÁMKA: pokud by přišlo výživné v době probíhajícího insolvenčního řízení nebo i po schválení oddlužení formou splátkového kalendáře, je třeba kontaktovat insolvenčního správce, který by měl rozhodnout o dalším postupu.

Je možno v době, kdy bylo se zaměstnancem zahájeno insolvenční řízení, provádět srážky na základě dohody o srážkách ze mzdy?

Po novele provedené od 1. 1. 2014 nelze podle § 109 odst. 1 písm. d) IZ od zahájení insolvenčního řízení srážet na základě dohod o srážkách ze mzdy s výjimkou plnění vyživovací povinnosti. Tzn., že nelze ani provést srážku na základě dohody o srážkách na odborářské příspěvky, závodní stravování, nájemné apod. Zde doporučujeme postup takový, že zaměstnanec požádá zaměstnavatele o zasílání části mzdy vypočtené např. jako 1% z čisté mzdy na účet odborové organizace nebo o zasílání rozdílu mezi hodnotou odebraných stravenek a příspěvkem zaměstnavatele na závodní stravování na účet zaměstnavatele. V těchto případech se nejedná o srážky ze mzdy, ale zaměstnavatel pouze vyhověl žádosti zaměstnance a zasílá ze zbytku čisté mzdy zaměstnance určené částky na uvedené účty.

Jak postupovat v případě, že zaměstnanci není povoleno oddlužení, ale jde do konkurzu?

Pokud soud rozhodne o řešení úpadku konkurzem, tj. uspokojením věřitelů z výnosu zpeněžením majetkové podstaty, je třeba provádět srážky v rozsahu, v jakém z nich mohou být uspokojeny přednostní pohledávky (§ 207 odst. 2 IZ). Jak se o prohlášení konkurzu dozví zaměstnavatel? Měl by mu ji sdělit sám zaměstnanec nebo si ji mohl zjistit v insolvenčním rejstříku. V některých případech sděluje tuto informaci zaměstnavateli i sám soud.

Je možno v případě insolvence srážet i z dohody o provedené práce?

Podle § 412 odst. 1 insolvenčního zákona by mohlo jít v tomto případě o mimořádný příjem, který plyne z dohody o provedení práce a dlužník je povinen mimořádný příjem použít k mimořádné splátce. Srážku by zaměstnavatel provedl pouze na základě výzvy insolvenčního správce nebo na základě žádosti dlužníka.

Je možno v případě insolvence srážet i z doplatku na daňovém bonusu v rámci daňového přiznání?

Ano, protože podle usnesení Vrchního soudu v Praze (VSP 241/2013-B-50) se jedná i v tomto případě o mimořádný příjem, který by měl být použit na mimořádnou splátku při oddlužení. Tento postup by se však nepoužil v případě, že by zaměstnanci prováděl roční zúčtování jeho zaměstnavatel a vyšel zde doplatek na daňovém bonusu. V tomto případě totiž platí Judikát Vrchního soudu v Olomouci, což i Vrchní soud v Praze potvrdil.

Jak postupovat v případě, že na zaměstnance přijdou další exekuční příkazy v době, kdy probíhá oddlužení formou splátkového kalendáře?

Tyto pohledávky získávají své pořadí dnem doručení a exekutorovi oznámíme, že s jejich srážením začneme ihned po skončení oddlužení tj. po 5 letech.