4/ PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK Z DAŇOVÉHO BONUSU

Zákon 99/63 Sb., občanský soudní řád nemá v § 299 mezi ostatními příjmy, z kterých lze srážky ze mzdy provádět, uveden daňový bonus. Někteří exekutoři se neustále snaží vymáhat provádění srážek ze mzdy i z daňového bonusu. V těchto případech je odkazujeme na Judikát Vrchního soudu v Olomouci (3 VSOL 852/2011-A-10), kde se uvádí, citujeme: „Daňový bonus není ovšem součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti – je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem – a výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje.“ Někteří exekutoři přišli na to, že by mohli získat daňový bonus tzv. „přikázáním jiných peněžitých pohledávek“. Jak postupovat v tomto případě?

V případě exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním „jiných peněžitých pohledávek“ je situace jiná, protože daňový bonus lze považovat za pohledávku zaměstnance za zaměstnavatelem a podle § 312 OSŘ lze výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného než pohledávky z účtu nebo nároku uvedeného v § 299 OSŘ nařídit i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu nebo bude postupně vznikat…

Podle věty druhé § 313 odst. 1 soud zakáže dlužníkovi povinného (což je zaměstnavatel), aby od okamžiku, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému (tj. zaměstnanec, kterému dluží zaměstnavatel bonus) jeho pohledávku vyplatil nebo s ní jinak nakládal.

Pokud tedy soud nebo soudní exekutor rozhodne o provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek, které má povinný za dlužníkem, a to z titulu daňového bonusu doporučujeme tuto srážku provádět a posílat ji exekutorovi (ve většině případů vyžadují celou výši daňového bonusu). Zde dojde pravděpodobně k situaci, kdy budeme provádět klasickou srážku ze mzdy pro exekutora, který je první v pořadí a daňový bonus budeme posílat exekutorovi, který vydal přikázání jiné peněžité pohledávky…