1/2010 Jakým způsobem se zahrnou odměny za produktivní činnost při odborném výcviku učňů do příjmů pro zjištění nároku na dávky státní sociální podpory? Víme, že se nezahrnují příjmy zaúčtované nezaopatřenému dítěti v měsících červenec a srpen, ale jak je to s odměnami učňů vyplácenými v průběhu roku?

   Podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu považují příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů. Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou příjmy ze závislé činnosti mimo jiné i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku. Z tohoto vyplývá, že příjmy za práci žáků z praktického výcviku je třeba pro účely stanovení rozhodného příjmu, do příjmů zahrnout.

   2/2010 Syn zaměstnance ukončil v roce 2009 střední školu a od září bude dálkově studovat vysokou školu. Od měsíce června má ale živnostenský list a podniká. Může si otec uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě za celý rok 2009, když dítě v době prázdnin po střední škole již podnikalo? Může si jeho syn uplatnit v daňovém přiznání slevu na studium?

   Podle § 14 odst. 2 písm. a) zákona o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje také doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy. Podle § 12 odst. 1 písm. a) téhož zákona se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje studium na středních a vysokých školách v ČR s výjimkou dálkového studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno… Z uvedeného vyplývá, že si otec může uplatnit daňové zvýhodnění za celý kalendářní rok 2009 a syn si může uplatnit studentský odpočet rovněž za celý kalendářní rok.

   3/2010 Zaměstnanec žije ve společné domácnosti s družkou. Družka je v současné době na rodičovské dovolené s dítětem, které má s druhem. Kromě toho má družka další dítě z předchozího manželství (druh není jeho otcem). Může si druh uplatnit daňové zvýhodnění na obě děti? Může si druh uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b)?

   Podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů se za vyživované dítě považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jejich rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Z tohoto vyplývá, že druh by si mohl uplatnit pouze daňové zvýhodnění na dítě, které je jeho vlastní. Sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) nelze uplatnit, protože se jedná o slevu na manželku, což družka nesplňuje. V tomto případě je vhodné jim doporučit uzavření sňatku…

   4/2010 Nezletilá dcera naší zaměstnankyně odjela studovat do USA. Musí mi zaměstnankyně předložit rozhodnutí Ministerstva školství o tom, že studium na této škole je postaveno na roveň studia střední školy v ČR?

   Rozhodnutí MŠMT je třeba vyžadovat pouze u dětí starších 18-ti let, protože za vyživované dítě se podle § 35c odst, 6 písm. a) zákona o daních z příjmů považuje vždy „nezletilé dítě“. Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (§ 35c odst. 7).

   5/2010 Máme povinnost hlásit lékaři a zaměstnanci konec podpůrčí doby (a to i u zaměstnanců, kteří jsou v pracovní neschopnosti v ochranné době), když nemocenské dávky vyplácí OSSZ?

   Předně je třeba upozornit, že povinnost zaměstnavatele sledovat podpůrčí dobu byla zákonem 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění a doprovodným zákonem 189/2006 Sb. zrušena. Podle § 84 odst. 2 písm. l) téhož zákona OSSZ upozorňují lékaře, zaměstnavatele a pojištěnce, jemuž se poskytuje nemocenské, na čerpání podpůrčí doby v délce 180 dní, a to alespoň 15 dní předem, a v délce 380 dní, a to alespoň 2 měsíce předem. Z toho vyplývá, že naopak zaměstnavatel by měl být informován o běhu podpůrčí doby od OSSZ.

   6/2010 Našim zaměstnancům jsme v červenci 2009 sráželi ze mzdy dar na pomoc postiženým povodněmi. Celkový dar za organizaci byl odeslán na účet „Člověk v tísni, o.p.s.“. Jak mají nyní zaměstnanci prokázat dar pro roční zúčtování (případně daňové přiznání)? Musí být potvrzení příjemce daru o výši a účelu daru vystaveno na každého zaměstnance zvlášť nebo stačí potvrzení příjemce daru na celkový dar zaslaný organizací a zaměstnavatel potvrdí jednotlivým zaměstnancům konkrétní výši daru?

   Při velkých povodních v roce 1997 a v roce 2002 bylo možno uplatnit způsob prokázání daru Vámi uváděným způsobem, tj. poukázáním celkové vybrané částky od zaměstnanců na čísla účtů uváděná na stránkách Ministerstva vnitra. Zaměstnavatel potom potvrdil, kolik každý ze zaměstnanců na tento účel poskytl a dar bylo možno uznat. Pro povodně v roce 2009 nebyl žádný takovýto postup umožněn. Dle našeho názoru byl účel daru naplněn tím, že se jedná o dar na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území ČR. Co se týká potvrzování výše daru jednotlivým zaměstnancům přímo zaměstnavatelem, doporučujeme tento postup konzultovat přímo s příslušným správcem daně. V každém případě by měl mít zaměstnavatel potvrzení příjemce daru o tom, že převzal dar od zaměstnanců Vaší firmy.

   7/2010 Zletilé dítě našeho zaměstnance muselo přerušit studium z důvodu dlouhodobé nemoci, a to od měsíce května 2009. Délka nemoci není zatím známa. Od kterého data musíme zaměstnanci ukončit uplatňování daňového zvýhodnění na dítě?

   Podle § 35c odst. 6 písm. b) bod 2 je možno za vyživované dítě považovat i zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání pro nemoc nebo úraz. Podle § 38l odst. 3 písm. e) se tato skutečnost prokazuje potvrzením správce daně. Z toho vyplývá, že pokud zaměstnanec předloží potvrzení správce daně, že se jeho zletilé dítě nemůže připravovat na budoucí povolání pro nemoc, bude na toto dítě náležet daňové zvýhodnění do 26 let nebo do ukončení nemoci nebo do přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

   8/2010 Zaměstnanec měl sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2009. Ode dne 29. 12. onemocněl a pracovní neschopnost mu neustále trvá. Má tento zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti a poté na nemocenské?

   Podle § 192 náleží náhrada mzdy pouze v případě, pokud pracovní poměr trvá. Z dotazu vyplývá, že první 3 neplacené dny pracovní neschopnosti připadly na dny 29. až 31. 12., takže náhrada mzdy od zaměstnavatele nebude poskytnuta, protože pracovní poměr skončil 31. 12. 2009. Od 15. dne trvání této PN bude zaměstnanci poskytováno od OSSZ nemocenské.