1/ DOTAZY K PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH
Zaměstnanec vypověděl v průběhu roku 2009 smlouvu na soukromé životní pojištění a bylo mu vyplaceno odbytné. Jelikož částky, které si v předchozích letech odečetl překročily 6000 Kč, bude muset za rok 2009 podat daňové přiznání. V roce 2009 si ale uzavřel novou smlouvu na soukromé životní pojištění a chtěl by si uplatnit odpočet z této nové smlouvy v rámci daňového přiznání. Je tento postup možný?
Z § 15 odst. 6 ZDP vyplývá povinnost podat daňové přiznání v případě, že dojde k nedodržení podmínek z důvodu zániku pojištění. Nic ale nebrání zaměstnanci, aby si uplatnil nezdanitelnou částku z nově uzavřené smlouvy na soukromé životní pojištění.
Náš zaměstnanec má úvěr ze stavebního spoření, kde účastníkem smlouvy je on a jeho družka. Jedná se o opravu bytu a jeho vlastníky jsou oba dva. Potvrzení o zaplacených úrocích přinesl jak na sebe, tak na svoji družku, která je v současné době na rodičovské dovolené. Můžeme uplatnit odpočet i z potvrzení jeho družky?
Podle § 15 odst. 4 ZDP může odpočet úroků v případě, že účastníky smlouvy je více zletilých osob, uplatnit buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Účastníkem smlouvy nemusí být jen manžel nebo manželka, ale i děti, rodiče, prarodiče nebo druh či družka. Tzn., že pokud zaměstnanec uvede v Prohlášení k dani, že uplatňuje odpočet úroků sám, uplatní se u něho i odpočet úroků za jeho družku.
Zaměstnanec v měsíci prosinci 2009 zrušil smlouvu na soukromé životní pojištění, ale odbytné mu bylo pojišťovnou vyplaceno až v měsíci únoru 2010. Musí tento poplatník podat daňové přiznání za rok 2009 nebo až za rok 2010, kdy mu bylo odbytné skutečně vyplaceno?
Podle § 15 odst. 6 ZDP při nedodržení podmínek soukromého životního pojištění nárok na uplatnění odpočtu zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Vzhledem k tomu, že k zániku smlouvy došlo v roce 2009, je třeba, aby zaměstnanec podal daňové přiznání již za rok 2009. Skutečná výplata odbytného až v roce 2010 nemá na tuto povinnost vliv.
Lze uplatnit u našeho zaměstnance daňové zvýhodnění na děti družky, která je na rodičovské dovolené? Jedno dítě je jeho vlastní a druhé dítě je dítě jeho družky z předchozího manželství.
Podle § 35c odst. 6 ZDP se za vyživované dítě považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jejich rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Z této definice vyplývá, že si zaměstnanec může uplatnit daňové zvýhodnění pouze na dítě, které je jeho vlastní nebo na dítě druhého z manželů. V případě uzavření sňatku, by bylo možno daňové zvýhodnění uplatnit na obě děti.
Naše bývalá zaměstnankyně (nyní v důchodu) obdržela za pronájem pozemků částku 12600 Kč a za prodej přebytků ze zahrádky dostala 43706 Kč. Příjmy ze zaměstnání neměla v roce 2009 žádné. Musí si podat daňové přiznání za rok 2009?
Vzhledem k tomu, že Vaše zaměstnankyně (poživatelka starobního důchodu, bez příjmů ze zaměstnání) měla ostatní příjmy (§§ 7 až 10) vyšší než 15000 Kč, je její povinností podat daňové přiznání. Protože jsou její příjmy nízké a bude si moci uplatnit základní slevu na poplatníka (24840 Kč), nebude muset žádnou daň za rok 2009 platit.
Můžeme provést roční zúčtování záloh u zaměstnance, který poskytl dar ve výši 1000 euro do Francie? Jedná se o ředitele naší firmy, občana Francie, který jej poskytl na účely v našem zákonu povolenými (viz § 15 odst. 1 ZDP). Jaký kurz bude použit pro přepočet?
Podle § 38g odst. 2 je povinen podat daňové přiznání poplatník, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí. Zde bude třeba, aby finančnímu úřadu předložil darovací smlouvu přeloženou do češtiny a pro přepočet eur na koruny bude použit tzv. jednotný kurz, který se vypočte podle 38 odst. 1 ZDP jako průměr směnného kurzu ČNB poslední den každého kalendářního měsíce kalendářního roku.
Zaměstnanec by si chtěl v rámci ročního zúčtování uplatnit odpočet úroků z hypotečního úvěru na koupi rodinného domu a předložil nám smlouvu o úvěru a potvrzení o částce zaplacených úroků z hypotečního úvěru za rok 2009. Když jsme po něm požadovali výpis z listu vlastnictví z roku 2009, tak nám předložil tento výpis s datem 10. 2. 2010. Můžeme u něho provést roční zúčtování, když výpis z listu vlastnictví není z roku 2009? Ostatní náležitosti smlouvy odpovídají zákonu.
Pokud je z výpisu z listu vlastnictví zřejmé, že zaměstnanec vlastnil rodinný domek k 31. 12. 2009, je možné u něho roční zúčtování záloh provést. Podmínkou ovšem zůstává, že jej užívá k svému trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení dětí, rodičů nebo prarodičů obou z manželů (toto čestně prohlašuje v Prohlášení poplatníka).
Zaměstnanec zrušil svoji životní pojistku, kterou doposud uplatňoval jako nezdaněnou částku a veškeré prostředky z této smlouvy byly pojišťovnou převedeny na novou životní pojistku u jiné pojišťovny, která rovněž splňuje parametry pro daňový odpočet. Doložil nám doklad o výši vypočteného odbytného z předchozí životní pojistky a výpis z účtu nové životní pojistky, z kterého je zřejmé, že celá výše vypočteného odbytného byla vložena na účet nového životního pojištění. Můžeme u něho provést roční zúčtování, když pojišťovna hovoří o odbytném?
Podle § 15 odst. 6 ZDP nemusí podávat daňové přiznání poplatník, kterému nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň reserva nebo kapitálová hodnota pojištění byla převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdaněné částky. Z Vámi uváděného vyplývá, že zaměstnanci nebyly prostředky ze staré smlouvy vyplaceny, ale přímo převedeny na novou smlouvu. Podle našeho názoru se v tomto případě nejedná o porušení poslední věty § 15 odst. 6 ZDP a zaměstnanec by nemusel podávat daňové přiznání. Pojišťovny by si ovšem měly uvědomit, že používáním termínu odbytné způsobují komplikace pojištěncům. Kdyby pojišťovna převedené prostředky nazvala slovy zákona o daních z příjmů, tj. „reserva nebo kapitálová hodnota pojištění“, veškeré pochybnosti by odpadly.
Obrací se na nás naši zaměstnanci, občané Slovenské republiky, kteří jsou daňovými rezidenty SR a budou si muset na Slovensku podat daňové přiznání, že Potvrzení o zdanitelných příjmech (vzor č. 17) vystavené v ČR je nepoužitelné, protože neobsahuje údaje o pojistném na SZ a VZP, které bylo zaplaceno zaměstnancem. Musíme jim vystavovat Potvrzení o zdanitelných příjmech a navíc uvést zaplacené pojistné zaměstnancem?
Bohužel Potvrzení o zdanitelných příjmech vzor. č. 17 obsahuje pouze údaje, které jsou použitelné v ČR. Ve většině ostatních států EU není zavedena „superhrubá mzda“, takže základ daně je koncipován úplně jinak (většinou příjem snížený o poplatníkem placené pojistné na SZ resp. VZP). Pro účely podání daňového přiznání na Slovensku by bylo vhodné vystavit zaměstnanci potřebné údaje. V roce 2010 se situace již změní, protože nový vzor č. 18 Potvrzení o zdanitelných příjmech již obsahuje údaj o pojistném placeném zaměstnancem (viz ř. 18 nového tiskopisu).
Někteří zaměstnanci vypověděli smlouvu na životní pojištění, ze které si uplatňovali odpočty a nyní by si měli podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 v něm uvést uplatněné odpočty. Musí si do těchto odpočtů zahrnout i částku, kterou v roce 2008 sice zaměstnanec prokázal, ale z důvodu nízkých příjmů ji nemohl uplatnit (stačilo uplatnit slevu na poplatníka a daň byla nulová)?
Podle § 15 odst. 6 věty poslední jsou příjmem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi z důvodu zaplaceného pojistného snížen základ daně. Vzhledem k tomu, že v roce 2008 nebyl základ daně o prokázanou částku snížen, neměla by se podle našeho názoru tato částka do příjmů podle § 10 zahrnout. Možná, že se k této problematice objeví i jiná stanoviska, ale důležité je, že základ daně nemusel být snížen a daň byla stejně nulová z důvodu uplatnění slevy na poplatníka. Tato situace ale mohla nastat pouze v roce 2008 nebo později, protože teprve zde se výrazně zvýšila sleva na poplatníka.