5/ POSKYTOVÁNÍ NÁHRADY MZDY V DOBĚ PRVNÍCH 14. PN A POSKYTNUTÍ NEPLACENÉHO VOLNA ZAMĚSTNANCI

   JAK SE BUDE POSTUPOVAT PŘI VÝPOČTU NÁHRADY MZDY U ZAMĚSTNANCE, KTERÝ ČERPÁ V DOBĚ VZNIKU PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEPLACENÉ VOLNO?
   Podle § 28 odst. 5 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění se nemocenské nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu…
   Podle § 192 odst. 1 ZP přísluší zaměstnanci, který byl uznán práce neschopným náhrada mzdy nebo platu, pokud ke dni vzniku pracovní neschopnosti splňuje podmínky nároku na nemocenské…
   Z těchto zákonů vyplývá, že pokud bude zaměstnanec čerpat neplacené volno, nenáleží mu náhrada mzdy do doby, než skončí neplacené volno. Po jeho skončení se začne náhrada mzdy vyplácet, pokud ke skončení neplaceného volna dojde ještě v době prvních 14. kalendářních dnů pracovní neschopnosti.
   Např. zaměstnanec si požádal o poskytnutí neplaceného volna v době od 8. do 24. března 2010, tj. na 17 kalendářních dnů. Od 15. 3. se stal zaměstnanec práce neschopným a tato pracovní neschopnost trvala do 31. 3. Za dobu od 15. 3. do 24. 3. mu náhrada mzdy nepřísluší, protože nesplňuje podmínky nároku na nemocenské. Náhrada by se poskytla pouze za směny, které mu ušly v období od 25. 3. do 28. 3. Za dny 29. 3. až 31. 3. by mu náleželo nemocenské od OSSZ.
   POZOR: doba prvních 14 kalendářních dnů se vždy počítá od vzniku pracovní neschopnosti. Setkali jsme s názorem, že doba prvních 14. kal. dnů začne běžet až po ukončení neplaceného volna. S tímto názorem nemůžeme souhlasit, protože podle § 192 odst. 1 náhrada mzdy náleží v době prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti.