Zaměstnanec, který je na pracovní cestě, má nárok na cestovní náhrady podle §§ 157 až 165 ZP a zaměstnavatel je povinen mu je poskytnout. Jestliže není dohodnuto jinak, je zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po ukončení pracovní cesty předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad (§ 183 odst. 3 ZP). Z tohoto vyplývá, že zaměstnanec musí doklady potřebné k vyúčtování předložit. Jakou formou budou předloženy, záleží na zaměstnavateli. Ve vašem případě se bude jednat patrně pouze o stravné a v tomto případě by jako podklad mohla sloužit kniha, z které by mělo být zřejmé, kdy zaměstnanec na pracovní cestu nastoupil a kdy ji ukončil. Rovněž by bylo vhodné s ním dohodnout, že vyúčtování cestovních náhrad bude provedeno vždy po ukončení měsíce.
   Poskytování stravenek místo stravného při pracovního cestě odporuje tomu, že je zaměstnavatel povinen poskytnout cestovní náhrady. Kromě toho by bylo poskytování stravenek pro zaměstnavatele nevýhodné, protože podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP je daňově uznatelným výdajem příspěvek na stravování, ale jen v případě, že zaměstnanci v průběhu směny nevznikne nárok na stravné. A zde nárok vznikne…

   U zaměstnavatelů, kteří poskytují zaměstnancům mzdu (podnikatelská sféra), by měl být způsob odměňování sjednán v kolektivní smlouvě, pracovní nebo jiné smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví ve vnitřním předpisu. Kromě složek mzdy uvedených v §§ 114 až 119, které je nutno poskytovat povinně, může zaměstnavatel poskytnout další složky mzdy. Podmínky, výši a pravidla pro poskytování těchto složek mzdy by si měl stanovit ve vnitřním předpisu nebo sjednat v kolektivní smlouvě. Z toho vyplývá, že pro poskytnutí osobního ohodnocení za svátek, za který zaměstnanec obdržel náhradu mzdy, bude rozhodující to, co je k jeho poskytování sjednáno v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu.

   Poskytnutí náhrady jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy při pracovních cestách v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, řeší § 159 odst. 2 ZP tak, že zaměstnavatel poskytne tuto náhradu ve výši odpovídající ceně jízdenky platné v době konání pracovní cesty, aniž by zaměstnanec musel jízdní výdaje prokazovat. Sjednání pravidelného pracoviště pro účely náhrad jízdních výdajů za MHD není v tomto případě nutné, protože jestliže bude mít zaměstnanec pravidelné pracoviště České Budějovice, Česká ul. čp… nebo České Budějovice, náměstí Přemysla Otakara čp… bude mu poskytována náhrada jízdních výdajů za MHD úplně stejně.

   Příspěvek na penzijní připojištění je podle § 6 odst. 9 písm p) ZDP do roční výše 24000 Kč u zaměstnance od daně osvobozen. Pokud bude poskytován do této výše, nebude se z něho odvádět záloha na daň a ani jedno pojistné, a to u všech zaměstnanců, kterým je poskytován. Aby se jednalo o daňově uznatelný výdaj mělo by být poskytování příspěvku sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP) jako „práva zaměstnanců vyplývající z KS, vnitřního předpisu…“.

   Zde bude záležet na tom, zda jste nepodnikatelská sféra a poskytujete odměny podle vyhl. 114/2002 Sb. o FKSP nebo jste podnikatelská sféra a odměnu poskytujete podle KS nebo vnitřního předpisu. U nepodnikatelské sféry by se měla odměna vyplatit podle § 14 odst. 1 písm. d) vyhl. o FKSP „při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu“. Tzn., že by odměna zaměstnankyni náležela ihned v měsíci březnu 2010. Pokud by měl zaměstnavatel podnikatelské sféry upraveno poskytování odměny v KS nebo vnitřním předpisu např. takto: „při prvním skončení zaměstnání po vzniku nároku na starobní důchod“, náležela by tato odměna až při skončení zaměstnání. Pochopitelně tento postup lze, při současných problémech se skončením zaměstnání u starobních důchodců, vřele doporučit.

   V § 196 ZP není uvedena jako podmínka pro přiznání rodičovské dovolené písemná forma. Vzhledem k tomu, že se rodičovská dovolená poskytuje v rozsahu, o jaký zaměstnankyně požádá, ne však déle než dítě dosáhne věku 3 let, doporučujeme písemnou formu žádosti nebo písemný záznam o ústní žádosti žadatelky. Písemná forma zajistí oběma stranám právní jistotu do budoucna.

   Jestliže zaměstnankyně požádala o neplacené volno a zaměstnavatel s jeho poskytnutím souhlasil, může být toto zrušeno jen po souhlasu obou stran. Pokud nemá zaměstnavatel volné pracovní místo odpovídající pracovní smlouvě zaměstnankyně, nemusí na dřívější nástup přistoupit.