3/ SLEDOVÁNÍ PODPŮRČÍ DOBY U POŽIVATELŮ STAROBNÍHO DŮCHODU, KTEŘÍ NESKONČILI PRACOVNÍ POMĚR

   V poslední době se setkáváme s tím, že si zaměstnanci nechají přiznat starobní důchod a pokračují v práci na základě platné pracovní smlouvy, protože přiznání starobního důchodu není důvodem ke skončení pracovního poměru. Jak je to ale v těchto případech se sledováním podpůrčí doby, která činí u běžného zaměstnance 380 kalendářních dnů, ale u poživatele starobního důchodu je to pouze 70 kalendářních dnů.
   V těchto případech je třeba sledovat podpůrčí dobu jak 380 dnů, tak 70 dnů. Postup sledování podpůrčí doby si uvedeme na konkrétním příkladu.
   Zaměstnanci byl přiznán starobní důchod od 22. 3. 2010. Dne 26. 4. byl uznán práce neschopným a pracovní neschopnost mu bude ukončena např. 29. července 2010. V období 380 kalendářních dnů před 26. 4. (tj. před vznikem pracovní neschopnosti) byl práce neschopen 264 kalendářních dnů. Poskytování nemocenského se u tohoto zaměstnance musí ukončit buď po 70 kalendářních dnech poskytování nemocenského jako poživateli starobního důchodu, nebo po uplynutí podpůrčí doby 380 kalendářních dnů trvání PN, a to podle toho, co nastane dříve. V tomto případě uplyne dříve doba 70 kalendářních dnů, takže nemocenské se mu bude poskytovat maximálně do 18. 7. 2010, a to tak, že za období od 26. 4. do 9. 5. obdrží náhradu mzdy za prvních 14 dnů PN od zaměstnavatele a od 10. 5. do 18. 7. obdrží nemocenské za 70 kalendářních dnů.
   POZOR: v případě, že by měl zaměstnanec v tomto konkrétním případě vyčerpáno více kalendářních dnů (např. 320), tak by podpůrčí doba 380 kal. dnů uplynula dříve než podpůrčí doba 70 kal. dnů a výplata nemocenského by se mu zastavila již ke dni 24. 6. 2010.