6/ ZAHRNOVÁNÍ PŘESČASOVÝCH HODIN PRO VÝPOČET PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU U ZAMĚSTNANCŮ, KTEŘÍ MAJÍ MZDU SJEDNANOU S PŘIHLÉDNUTÍM K PRÁCI PŘESČAS

   Na květnových seminářích jsme otevřeli diskusi k výpočtu průměrného hodinového výdělku v případech, kdy má zaměstnanec sjednanou mzdu s přihlédnutím k práci přesčas. Problém, který se objevil byl v tom, jak zahrnout kalkulované hodiny práce přesčas do odpracovaných hodin v případě, že zaměstnanec v rozhodném období (předchozí kalendářní čtvrtletí) žádné hodiny práce přesčas nevykázal nebo jejich skutečně odpracovaný počet byl nižší než kalkulované hodiny práce přesčas.
   K této problematice se nám podařilo získat stanovisko pracovníků MPSV, kteří odpovídali na tento dotaz jedné softwarové firmě. K problematice zahrnutí odpracovaných přesčasových hodin uvedlo MPSV toto:
   „K problému, který uvádíte ve svém dotazu, zda a v jakém rozsahu zahrnovat vykázané hodiny přesčasové práce do výpočtu průměrného výdělku u vedoucích zaměstnanců, kteří mají mzdu sjednánu s přihlédnutím k případné práci přesčas, podle ustanovení § 114 zákoníku práce, zastáváme názor, že zaměstnavatel musí postupovat v souladu s ustanovením § 353 zákoníku práce a odpracované přesčasové hodiny zahrnout v plném rozsahu do výpočtu průměrného výdělku i u těchto pracovníků.“
   CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?
   Při výpočtu průměrného výdělku by se měly do odpracovaných hodin zaměstnance zahrnout v rozhodném období všechny odpracované hodiny, tj. včetně hodin přesčasových. Pokud by ale zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období žádné hodiny práce přesčas, nemusel by se počet odpracovaných hodin navýšit o kalkulované hodiny práce přesčas, ke kterým bylo přihlédnuto při stanovování jeho mzdy.
   Tento výklad je ale v zásadním rozporu se stanoviskem JUDr. Bořivoje Šubrta, který v knize „Náhrada mzdy zaměstnance“ na str. 59 uvedl:
   „Jestliže zaměstnavatel odměňující mzdou, určil zaměstnanci nebo s ním sjednal paušál mzdy za práci přesčas, je třeba dobu této práce zahrnovat do odpracované doby v rozsahu, v jakém byla pro stanovení paušálu vzata v úvahu.“…… „Přitom není rozhodující vykázaná doba práce přesčas podle evidence pracovní doby, neboť pro účely průměrného výdělku je odpracovanou dobou doba, za kterou přísluší mzda, bez ohledu na to, zda v ní práce byla skutečně konána nebo nikoliv. V této věci dochází často k hrubému porušení zákona a k neoprávněnému navýšení průměrného výdělku vedoucích zaměstnanců.“
   Na str. 60 je k této problematice uveden příklad č. 30, který rovněž citujeme:
   „Je-li např. dohodnuto, že vedoucí zaměstnanec má ve mzdě přihlédnuto ke 150 hodinám práce přesčas v kalendářním roce (nebo k 12,5 hodinám v kal. měsíci), musí být do jednotlivých čtvrtletních rozhodných období z toho zahrnuto 37,5 hodiny (150 : 4, resp. 12,5 x 3). Tento zápočet je alikvotně krácen tak, jako mzda za neodpracovanou dobu, např. při překážkách v práci a čerpání dovolené.“
   ZÁVĚR:
   Pokud bychom se řídili stanoviskem MPSV, zahrnovali bychom do odpracovaných hodin pouze hodiny práce přesčas skutečně vykázané v rozhodném období…
   Náš názor se přiklání spíše ke stanovisku JUDr. Šubrta, takže budeme celou situaci se zahrnováním nebo nezahrnováním kalkulovaných přesčasových hodin sledovat a v případě vydání zásadního a závazného stanoviska k této problematice Vás budeme včas informovat. Zatím doporučujeme postupovat podle výpočtu, který má nastaven správce Vašeho programu na zpracování mezd.