7/ ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ

   Při dodržování ustanovení § 66 ZP o zákazu zrušení pracovního poměru ve zkušební době v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti dochází ze strany zaměstnanců ke spekulativnímu jednání. V případě, že zaměstnavatel oznámí zaměstnanci skončení pracovního poměru ve zkušební době alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit, zaměstnanec odejde k lékaři a „hodí se marod“. Výklad znění zákoníku práce vede k závěru, že zrušení pracovního poměru je neplatné a je třeba zaměstnanci po skončení pracovní neschopnosti doručit rozhodnutí o zrušení pracovního poměru nové i s nově určeným datem skončení pracovního poměru.
   Bohužel nejsou k této problematice k dispozici žádná rozhodnutí soudu, která by napomohla k výkladu těchto ustanovení ZP. V současné době je k dispozici pouze výkladové stanovisko Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání (dále jen AKV), které přinášíme v plném znění.

   AKV zaujímá následující stanovisko:

  1.   Pokud je zaměstnavatelem rozhodnuto a zaměstnanci oznámeno rozhodnutí o zrušení pracovního poměru ve zkušební době v souladu s § 66 odst. 1 věta druhá ZP před vznikem překážky v práci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, skončení pracovního poměru platně nastane v den podle rozhodnutí zaměstnavatele, i když by pracovní poměr končil v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Právní úkon (rozhodnutí zaměstnavatele s následnou notifikací) byl totiž učiněn v době, kdy překážka v práci ještě nenastala a dočasná pracovní neschopnost nebyla lékařem ještě uznána. Opačný výklad by mohl vést ke spekulativnímu jednání ze strany zaměstnance. Tento závěr je třeba připustit i pro případ, že by rozhodnutí o zrušení pracovního poměru bylo přijato a zaměstnanci oznámeno a ten by byl následně ve stejný den uznán dočasně práce neschopným. I když by pracovní neschopnost začínala dnem, ve kterém bylo zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnanci oznámeno (pokud zaměstnanec neodpracoval celou směnu), stalo se tak před tím, než lékař dočasnou pracovní neschopnost reálně uznal.
  2.    Pokud je zaměstnavatelem rozhodnuto a zaměstnanci oznámeno rozhodnutí o zrušení pracovního poměru ve zkušební době v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, pak je toto zrušení platné, ale skončení pracovního poměru zrušením ve zkušební době nastane nejdříve čtrnáctým kalendářním dnem dočasné pracovní neschopnosti. To platí i v případě, jestliže by zaměstnavatel v rozporu se zákonem ve svém zrušovacím projevu uvedl den dřívější.

   ZÁVĚR:
   Na základě tohoto stanoviska by se mohl se zaměstnancem skončit pracovní poměr ve zkušební době i v době prvních 14 kal. dnů pracovní neschopnosti, pokud bylo rozhodnutí o zrušení pracovního poměru ve zkušební době učiněno dříve než vznikla pracovní neschopnost. Toto stanovisko je ale bohužel v rozporu s platným zněním § 66 odst. 1 ZP… Pokud se k této problematice objeví nějaká soudní judikatura nebo závazné výklady ze strany MPSV, budeme Vás o nových skutečnostech včas informovat.