8/ KOMPLIKOVANĚJŠÍ PŘÍKLAD NA VÝPOČET SRÁŽEK ZE MZDY
Ženatý zaměstnanec s jedním
dítětem platí běžné výživné 3500 Kč měsíčně na děti z předchozího
manželství na základě dohody o srážkách. Nyní na něho přišla nepřednostní
pohledávka od soudního exekutora na cca 20000 Kč a dva dny poté přišlo rozhodnutí
soudu na provádění srážek dlužného výživného na cca 30000 Kč. Jak by se
prováděly srážky ze mzdy, pokud je čistý příjem tohoto zaměstnance
a) 14600 Kč
b) 18800 Kč.
POSTUP PŘI VÝPOČTU SRÁŽEK ad a), tj. při příjmu
14600 Kč:
Základní nezabavitelná částka:
5148,67 Kč na osobu povinného
2574,34 Kč na manželku a 1 dítě (2x1287,17)
7723,01 Kč po zaokrouhlení 7724 Kč - základní nezabavitelná
částka celkem.
Možná výše srážky:
Čistá mzda 14600 Kč - základní nezabavitelná částka 7724 Kč = 6876
Kč (14600-7724).
Částka 6876 Kč se porovná s 7723 Kč (tj. částkou, nad kterou se
sráží bez omezení). Vzhledem k tomu, že je tato částka nižší, spočte se z ní
jedna třetina, což je 2292 Kč. Jelikož se jedná o přednostní a nepřednostní
pohledávky, je možno na jejich uspokojení srazit dvě třetiny.
Uspokojení pohledávek:
Druhá třetina částky, kterou lze srazit (2292 Kč) se použije na úhradu
přednostní pohledávky na běžné výživné.
První třetina částky, kterou lze srazit (2292 Kč) se použije na úhradu
pohledávek podle pořadí došlých, tj. nejprve na pokrytí zbytku běžného
výživného 1208 Kč a zbývající část, tj. 1084 Kč na úhradu nepřednostní
pohledávky, která byla doručena zaměstnavateli jako druhá v pořadí. Celkem se
uhradí běžné výživné 3500 Kč a soudnímu exekutorovi 1084 Kč.
Zaměstnanci zbude částka 7724 Kč (základní nezabavitelná částka) +
třetí třetina (2292 Kč), tj. celkem 10016 Kč.
POSTUP PŘI VÝPOČTU SRÁŽEK ad b), tj. při příjmu
18800 Kč:
Základní nezabavitelná částka:
5148,67 Kč na osobu povinného
2574,34 Kč na manželku a 1 dítě (2x1287,17)
7723,01 Kč po zaokrouhlení 7724 Kč - základní nezabavitelná
částka celkem.
Možná výše srážky:
Čistá mzda 18800 Kč - základní nezabavitelná částka 7724 Kč = 11076
Kč (18800-7724).
Částka 11076 Kč se porovná s 7723 Kč (tj. částkou, nad kterou se
sráží bez omezení). Rozdíl 3353 Kč (11076-7723) se může srazit celý a kromě toho
ještě dvě třetiny z částky 7723 Kč, tj. 2x 2574 Kč.
Uspokojení pohledávek:
Druhá třetina částky, kterou lze srazit (2574 Kč) plus částka, kterou
lze srazit bez omezení (3353 Kč) se použije na uspokojení přednostních pohledávek,
tj. na běžné výživné a dlužné výživné.
První třetina částky, kterou lze srazit (2574 Kč) se použije na
uspokojení pohledávek podle pořadí došlých. Vzhledem k tomu, že první v pořadí
běžné výživné bylo plně uspokojeno z druhé třetiny, použije se celá první
třetina na úhradu pohledávky soudního exekutora.
Celkem bude uhrazeno běžné výživné ve výši 3500 Kč, dlužné
výživné ve výši 2427 Kč (2574+3353-3500) a pohledávka soudního exekutora ve výši
2574 Kč.
Zaměstnanci zbude částka 7724 Kč (základní nezabavitelná částka) +
třetí třetina (2575 Kč), tj. celkem 10299 Kč.
Poznámka: V souvislosti s tímto druhým
příkladem jsme se setkali s postupem, který nezahrnoval částku, kterou lze srazit bez
omezení, k druhé třetině částky kterou lze srazit. Podle tohoto postupu by se z
druhé třetiny (2574 Kč) nepokrylo plně běžné výživné a tudíž by se muselo z
části vykrýt z první třetiny, protože je první v pořadí a na soudního exekutora
by zbyla částka menší. To, co se může srazit bez omezení (3353 Kč) by se plně
použilo na dlužné výživné. Tento postup je ale v rozporu s § 279 odst. 3 OSŘ, kde
se říká, že takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se
připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k
uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první
třetině. Z toho vyplývá, že částka srážená bez omezení se přičte k druhé
třetině zbytku čisté mzdy, pokud jsou přednostní pohledávky.
UPOZORNĚNÍ: při
výpočtu základní nezabavitelné částky v případě, že se jedná o povinného a 2
osoby, kterým je povinen poskytovat obživu, jsme se setkali s názorem exekutorů, že
by základní nezabavitelná částka neměla být 7724 Kč, ale pouze 7723 Kč. Rozdíl
jedné koruny je způsoben zaokrouhlováním (v našich výpočtech) resp.
nezaokrouhlováním (ve výpočtech exekutorů) částek na osobu povinného a na osoby,
kterým je povinen poskytovat obživu. Exekutorská kalkulačka totiž výpočet
základní nezabavitelné částky počítá z částky 5148,6666 Kč na osobu povinného
a z částky 1287,1666 Kč na osobu, které je povinen poskytovat obživu. Pravda bude
pravděpodobně na straně exekutorů, protože podle NV 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu
základní nezabavitelné částky... se zaokrouhluje až celková výše nezabavitelné
částky. Pokud budou soudní exekutoři trvat na základní nezabavitelné částce 7723
Kč, bude třeba jim vyhovět...
V případě jiného počtu osob než 2 osoby, kterým je zaměstnanec
povinen poskytovat obživu se s tímto problémem v zaokrouhlování nesetkáme.