8/ KOMPLIKOVANĚJŠÍ PŘÍKLAD NA VÝPOČET SRÁŽEK ZE MZDY


   Ženatý zaměstnanec s jedním dítětem platí běžné výživné 3500 Kč měsíčně na děti z předchozího manželství na základě dohody o srážkách. Nyní na něho přišla nepřednostní pohledávka od soudního exekutora na cca 20000 Kč a dva dny poté přišlo rozhodnutí soudu na provádění srážek dlužného výživného na cca 30000 Kč. Jak by se prováděly srážky ze mzdy, pokud je čistý příjem tohoto zaměstnance
     a) 14600 Kč
     b) 18800 Kč.

   POSTUP PŘI VÝPOČTU SRÁŽEK ad a), tj. při příjmu 14600 Kč:
   Základní nezabavitelná částka:
   5148,67 Kč na osobu povinného
   2574,34 Kč na manželku a 1 dítě (2x1287,17)
   7723,01 Kč po zaokrouhlení 7724 Kč - základní nezabavitelná částka celkem.
   Možná výše srážky:
   Čistá mzda 14600 Kč - základní nezabavitelná částka 7724 Kč = 6876 Kč (14600-7724).
   Částka 6876 Kč se porovná s 7723 Kč (tj. částkou, nad kterou se sráží bez omezení). Vzhledem k tomu, že je tato částka nižší, spočte se z ní jedna třetina, což je 2292 Kč. Jelikož se jedná o přednostní a nepřednostní pohledávky, je možno na jejich uspokojení srazit dvě třetiny.
   Uspokojení pohledávek:
   Druhá třetina částky, kterou lze srazit (2292 Kč) se použije na úhradu přednostní pohledávky na běžné výživné.
   První třetina částky, kterou lze srazit (2292 Kč) se použije na úhradu pohledávek podle pořadí došlých, tj. nejprve na pokrytí zbytku běžného výživného 1208 Kč a zbývající část, tj. 1084 Kč na úhradu nepřednostní pohledávky, která byla doručena zaměstnavateli jako druhá v pořadí. Celkem se uhradí běžné výživné 3500 Kč a soudnímu exekutorovi 1084 Kč.
   Zaměstnanci zbude částka 7724 Kč (základní nezabavitelná částka) + třetí třetina (2292 Kč), tj. celkem 10016 Kč.

   POSTUP PŘI VÝPOČTU SRÁŽEK ad b), tj. při příjmu 18800 Kč:
   Základní nezabavitelná částka:
   5148,67 Kč na osobu povinného
   2574,34 Kč na manželku a 1 dítě (2x1287,17)
   7723,01 Kč po zaokrouhlení 7724 Kč - základní nezabavitelná částka celkem.
   Možná výše srážky:
   Čistá mzda 18800 Kč - základní nezabavitelná částka 7724 Kč = 11076 Kč (18800-7724).
   Částka 11076 Kč se porovná s 7723 Kč (tj. částkou, nad kterou se sráží bez omezení). Rozdíl 3353 Kč (11076-7723) se může srazit celý a kromě toho ještě dvě třetiny z částky 7723 Kč, tj. 2x 2574 Kč.
   Uspokojení pohledávek:
   Druhá třetina částky, kterou lze srazit (2574 Kč) plus částka, kterou lze srazit bez omezení (3353 Kč) se použije na uspokojení přednostních pohledávek, tj. na běžné výživné a dlužné výživné.
   První třetina částky, kterou lze srazit (2574 Kč) se použije na uspokojení pohledávek podle pořadí došlých. Vzhledem k tomu, že první v pořadí běžné výživné bylo plně uspokojeno z druhé třetiny, použije se celá první třetina na úhradu pohledávky soudního exekutora.
   Celkem bude uhrazeno běžné výživné ve výši 3500 Kč, dlužné výživné ve výši 2427 Kč (2574+3353-3500) a pohledávka soudního exekutora ve výši 2574 Kč.
   Zaměstnanci zbude částka 7724 Kč (základní nezabavitelná částka) + třetí třetina (2575 Kč), tj. celkem 10299 Kč.
   Poznámka: V souvislosti s tímto druhým příkladem jsme se setkali s postupem, který nezahrnoval částku, kterou lze srazit bez omezení, k druhé třetině částky kterou lze srazit. Podle tohoto postupu by se z druhé třetiny (2574 Kč) nepokrylo plně běžné výživné a tudíž by se muselo z části vykrýt z první třetiny, protože je první v pořadí a na soudního exekutora by zbyla částka menší. To, co se může srazit bez omezení (3353 Kč) by se plně použilo na dlužné výživné. Tento postup je ale v rozporu s § 279 odst. 3 OSŘ, kde se říká, že takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině. Z toho vyplývá, že částka srážená bez omezení se přičte k druhé třetině zbytku čisté mzdy, pokud jsou přednostní pohledávky.

   UPOZORNĚNÍ: při výpočtu základní nezabavitelné částky v případě, že se jedná o povinného a 2 osoby, kterým je povinen poskytovat obživu, jsme se setkali s názorem exekutorů, že by základní nezabavitelná částka neměla být 7724 Kč, ale pouze 7723 Kč. Rozdíl jedné koruny je způsoben zaokrouhlováním (v našich výpočtech) resp. nezaokrouhlováním (ve výpočtech exekutorů) částek na osobu povinného a na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu. Exekutorská kalkulačka totiž výpočet základní nezabavitelné částky počítá z částky 5148,6666 Kč na osobu povinného a z částky 1287,1666 Kč na osobu, které je povinen poskytovat obživu. Pravda bude pravděpodobně na straně exekutorů, protože podle NV 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní nezabavitelné částky... se zaokrouhluje až celková výše nezabavitelné částky. Pokud budou soudní exekutoři trvat na základní nezabavitelné částce 7723 Kč, bude třeba jim vyhovět...
   V případě jiného počtu osob než 2 osoby, kterým je zaměstnanec povinen poskytovat obživu se s tímto problémem v zaokrouhlování nesetkáme.