• ODPOČET ÚROKŮ

   DOTAZ 1. Můžeme provést roční zúčtování u zaměstnance, který má uzavřenou smlouvu o hypotečním úvěru, ale který neuplatňoval zálohový odpočet jedné dvanáctiny z předpokládané výše úroků?

   ODPOVĚĎ: ne, odpočet úroků z hypotečního úvěru banky nelze podle § 38g odst. 2 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů (dále jen ZDP) provést v žádném případě v ročním zúčtování a zaměstnanec je povinen vždy podat daňové přiznání.

   DOTAZ 2. Zaměstnanec neuplatňoval zálohový odpočet jedné dvanáctiny z předpokládané výše úroků ze stavebního spoření. Nyní požaduje provedení ročního zúčtování a chce uplatnit skutečnou výši úroků ze stavebního spoření. Může se u něho roční zúčtování provést, když v prohlášení k dani se s touto možností nepočítá?

   ODPOVĚĎ: v tomto případě je možno roční zúčtování provést, protože v odst. 10 § 15 ZDP se říká, že „od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření…“. To, že zaměstnanec nevyužil možnosti dané v § 38h odst. 1 písm. d) ZDP a zálohový odpočet neuplatnil, není rozhodující. V prohlášení k dani by bylo vhodné, aby zaměstnanec na straně 2 vyškrtl text, který se týká uplatnění zálohového odpočtu jedné dvanáctiny předpokládané výše.

   DOTAZ 3. Kdy není třeba, aby byl poplatník vlastníkem nemovitosti v případě, že se jedná o údržbu a změnu stavby (§ 15 odst. 10 písm. e)?

   ODPOVĚĎ: podmínka vlastnictví nemusí být splněna v případě, že se jedná o byt v nájmu nebo o byt v užívání. Toto by nám měl poplatník prokázat nájemní smlouvou u bytů v nájmu, nebo dokladem o trvalém bydlišti (občanský průkaz) u bytů v užívání.

   DOTAZ 4. Je možno uplatnit odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření na koupi rodinného domu u zaměstnance, který se sice stal vlastníkem rodinného domu, ale neužívá jej ke svému trvalému bydlení?

   ODPOVĚĎ: v tomto případě je možné odpočet provést jen tehdy, pokud je rodinný dům užíván alespoň k trvalému bydlení druhého z manželů, nebo potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Jestliže není rodinný dům užíván k trvalému bydlení žádnou z uvedených osob, odpočet uplatnit nelze.

   DOTAZ 5. Zaměstnankyně nám předložila smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření. Smlouva je na úhradu za převod členských práv v souvislosti s převodem práva nájmu bytu. Dále předložila nájemní smlouvu o užívání bytu a potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v roce 2002. Je možné v tomto případě provést roční zúčtování?

   ODPOVĚĎ: v tomto případě se jedná o bytovou potřebu vymezenou v § 15 odst. 10 písm. g) ZDP a je možno provést roční zúčtování a částku úroků odečíst.

• ODPOČET POJISTNÉHO ZAPLACENÉHO POPLATNÍKEM NA SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

   DOTAZ 6. Zaměstnanec uzavřel smlouvu o soukromém životním pojištění na konci měsíce května 2002 a zároveň zaplatil pojistné na období do 31. 5. 2003 ve výši 10116 Kč. Pojišťovna mu po skončení roku zaslala potvrzení, že zaplatil na zdaňovací období roku 2002 částku 10116 Kč. Můžeme mu tuto částku odečíst? Dle našeho názoru bylo na období roku 2002 zaplaceno pouze sedm dvanáctin z této částky a zbytek byl zaplacen na zdaňovací období roku 2003.

   ODPOVĚĎ: podle odst. 13 § 15 ZDP je možné od základu daně odečíst „poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období……“. V tomto případě nepostupovala pojišťovna správně, když potvrdila částku zaplacenou ve zdaňovacím období roku 2002 a nikoliv na zdaňovací období roku 2002. Zaměstnanec by si měl od pojišťovny vyžádat nové potvrzení, kde by bylo potvrzeno to, co zaplatil na zdaňovací období roku 2002. Jinak mu nelze roční zúčtování provést.

   DOTAZ 7. Zaměstnanec uplatnil za rok 2001 odpočet zaplaceného pojistného ve výši 1200 Kč. Dne 8. 1. 2002 byla původní pojistná smlouva ukončena a byla sepsána nová smlouva s výhodnějšími podmínkami s tím, že pojistné zaplacené na původní „staré“ smlouvě bylo celé převedeno na „předplacené pojistné“, které se váže k nové smlouvě. Česká pojišťovna vystavila „Potvrzení o zaplaceném pojistném na rok 2002“ a „Dodatek ke smlouvě“, kde je přesně specifikováno, kolik Kč pojistného se váže ke kterému roku. Je možné v tomto případě provést roční zúčtování?

   ODPOVĚĎ: dle našeho názoru se nejedná o vypovězení původní smlouvy, ale o převedení zaplaceného pojistného z dřívějších období na novou smlouvu. Jestliže v potvrzení o zaplaceném pojistném na zdaňovací období roku 2002 není uvedena částka, která byla zaplacena v předchozích letech, je možno pojistné odečíst.

   DOTAZ 8. Za rok 2001 si zaměstnanec uplatnil odpočet na soukromé životní pojištění. Za rok 2002 si opět zažádal, ale na nově uzavřenou smlouvu o životním pojištění. Předešlou smlouvu ukončil a uzavřel novou u jiné pojišťovny. Podle pokynu našeho finančního úřadu musí tento zaměstnanec podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvést částku, kterou v roce 2001 uplatnil jako nezdaněnou. Co musíme tomuto zaměstnanci potvrdit k provedení opravy? Celé provedené roční zúčtování, částku o kterou byl daňový základ v roce 2001 snížen, nebo pouze vypočtenou daň z potvrzené částky pojišťovnou?

   DOTAZ 9. IPB Pojišťovna a. s. má i nadále ve svých smlouvách uvedeno, že pojištění končí „nejpozději dne …“. Je možné provést roční zúčtování u zaměstnanců, kteří mají takto smlouvu uzavřenou, nebo by si měli podat daňové přiznání?

   DOTAZ 10. Jak postupovat v případě, že zaměstnanec uplatnil odpočet na soukromé životní pojištění v roce 2001 a nyní k ročnímu zúčtování nepředloží potvrzení o skutečné výši zaplaceného pojistného za rok 2002?

• Nepředložil potvrzení z důvodu, že se dohodl s pojišťovnou na přerušení plateb pojistného za trvání původní smlouvy

   V tomto případě by nám měl předložit buď potvrzení pojišťovny na „nulovou“ částku nebo doklad, kterým žádá pojišťovnu o přerušení plateb a akceptaci žádosti ze strany pojišťovny. V těchto případech se vždy bude jednat o případ, kdy smlouva není vypovězena, ale dochází pouze k přerušení plateb a roční zúčtování lze provést.
   Např. zaměstnanec, který si běžně platil na životní pojištění 1000 Kč měsíčně se rozvádí a potřebuje prostředky na vyrovnání s manželkou. Dohodl se s pojišťovnou na jednoročním odkladu plateb, předložil nám dohodu s pojišťovnou, kde je toto uvedeno. V tomto případě můžeme roční zúčtování provést.

• Nepředložil potvrzení z toho důvodu, že smlouvu vypověděl a nechal si vyplatit tzv. „odbytné“

   V tomto případě se jedná o nedodržení podmínek smlouvy o soukromém životním pojištění a § 15 odst. 13 ZDP mu ukládá povinnost podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvést částky, o které mu byl v předchozích letech snížen základ daně. Zde bude záležet na výši pojistného, kterou si za rok 2001 odečetl

• pokud si odečetl částku do 4000 Kč, je možno podle našeho názoru roční zúčtování provést, protože v § 38g odst. 2 se říká, že „daňové přiznání není povinen podat poplatník, který nemá jiné příjmy podle §§ 7 až 10 vyšší než 4000 Kč“.
• pokud si odečetl částku nad 4000 Kč, musí podat daňové přiznání typu „B“ a celou částku , kterou si odečetl za rok 2001 uvést jako příjem podle § 10.

   Např. zaměstnanec si za rok 2001 uplatnil odpočet částky 7200 Kč na soukromé životní pojištění. Po povodních se dostal do finančních problémů a nechal si pojistku vyplatit formou odbytného. V tomto případě zaměstnanci vystavíme potvrzení o příjmech a on si musí podat daňové přiznání.
   POZOR: NĚKTERÉ FÚ TRVAJÍ NA TOM, ŽE JE TŘEBA PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ I V PŘÍPADĚ, ŽE ODEČTENÁ ČÁSTKA POJISTNÉHO BYLA NIŽŠÍ NEŽ 4000 KČ! TOTO JE OPĚT DŮSLEDEK NEJEDNOZNAČNOSTI NAŠICH ZÁKONŮ (srovnejte § 15 odst. 13 a § 38g odst. 2). DOPORUČUJEME KONKRÉTNÍ PŘÍPADY KONZULTOVAT S PŘÍSLUŠNÝM FÚ.

• Zaměstnanec sice potvrzení má, ale nechce si již odpočet pojistného za rok 2002 uplatnit

  V tomto případě by bylo vhodné si toto potvrzení ponechat a požádat zaměstnance, aby na straně 4 (bod 5) prohlášení k dani uvedl, že pro zdaňovací období roku 2002 odpočet pojistného již neuplatňuje. Tímto by nám prokázal, že smlouva nebyla vypovězena a nemusí podat daňové přiznání. Potvrzení o skutečné výši by nám měl předkládat každoročně do 15. 2., protože podle § 38l odst. 2 „platnost smlouvy je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na uplynulé zdaňovací období“.

---

   DOTAZ 11. Může si uplatnit odpočet zaplaceného pojistného i náš zaměstnanec, občan Slovenské republiky, který je daňovým nerezidentem v ČR?

   DOTAZ 12. Zaměstnanec po nás požaduje odpočet pojistného na základě smlouvy, ve které je on uveden jako pojistník, ale pojištěnou osobou je jeho dcera. Smlouva jinak splňuje ostatní podmínky, tj. 60 měsíců placení a výplata plnění v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let. Je možné provést odpočet?

   (NAŠE POZNÁMKA: MF si je vědomo „mezery“ v zákonu a proto je v současné době projednávána novela zákona o daních z příjmů, kde se mění text v § 6 odst. 9 písm. y) - nový text by měl být tento: „částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro ………“. Doplněné slůvko „jeho“ bude sloužit k zamítnutí pojistných smluv, ve kterých nebude figurovat pouze poplatník, ale i rodinní příslušníci).

• OSTATNÍ DOTAZY

   DOTAZ 13. Zaměstnanec nastoupil do naší firmy od měsíce července 2002. V lednu až červnu absolvoval základní vojenskou službu. Můžeme mu při ročním zúčtování odečíst celou základní nezdanitelnou částku 38040 Kč?

   DOTAZ 14. Zaměstnankyně u nás nastoupila dne 15. května 2002, odpočty na nezdanitelné částky měla za měsíc květen u předchozího zaměstnavatele. U nás měla za tento měsíc daň 20%. Můžeme u ní provést roční zúčtování nebo musí podat daňové přiznání?

   DOTAZ 15. Poživateli starobního důchodu byla od měsíce října 2002 zastavena jeho výplata z důvodu překročení dvojnásobku životního minima. Jak vysokou základní nezdanitelnou částku u něho můžeme v ročním zúčtování za rok 2002 odečíst?

   DOTAZ 16. Zaměstnanci nám předkládají poštovní poukázky, kterými poukázali dary na povodňová konta. Můžeme tyto dary odečíst a kde zjistíme, že se skutečně jedná o povodňové konto?

   DOTAZ 17. V naší firmě jsme vybrali od zaměstnanců finanční prostředky, které byly poukázány na vládní povodňové konto. Můžeme těmto zaměstnancům odečíst výši poskytnutých darů a čím toto prokážeme.

   DOTAZ 18. Zaměstnanec poukázal na povodňové konto „Člověk v tísni“ částku 500 Kč (prokázal poštovní poukázkou) a zároveň přinesl výpis z účtu Českého Telecomu, z kterého vyplývá, že vydal částku 400 Kč za volání na telefonní linku zřízenou za účelem pomoci obětem povodní. Můžeme u něho tyto dary odečíst?

   DOTAZ 19. Zaměstnankyně byla dlouhodobě nemocná a zaměstnavatel ji přispíval na penzijní připojištění i v době nemoci částkou 300 Kč. Daň z této částky odváděna nebyla, protože jsme u zaměstnankyně uplatnili základní nezdanitelnou částku. Jak se ale tento příjem promítne do jejího ročního zúčtování?

   DOTAZ 20. Zaměstnanci zemřela manželka 10. 3. 2002. Může si uplatnit odpočet na manželku, jejíž příjem nepřesáhl částku 38040 Kč? V případě, že ano, tak by nás zajímalo v jaké výši?