36/03   Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz s trvalými následky. Spolu s náhradou za ztrátu na výdělku a bolestným mu proplácíme také ortopedickou pomůcku, kterou mu předepsal lékař. Je třeba z hodnoty této pomůcky odvádět obojí pojistné a daň z příjmů?

    Podle § 193 odst. 1 ZP je zaměstnavatel, který za škodu vzniklou pracovním úrazem odpovídá, povinen poskytnout zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku, za bolest a ztížení společenského uplatnění, za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a za věcnou škodu. V § 4 odst. 1 písm. d) je mezi příjmy od daně osvobozené zahrnuta přijatá náhrada škody a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu. Z toho vyplývá, že ortopedická pomůcka není náhrada za ztrátu na výdělku, ale účelně vynaložené náklady spojené s léčením a nepodléhá tudíž dani z příjmů ani pojistnému.

  37/03   Kolik bude činit odvod pojistného na VZP u absolventa SŠ, který vstupuje do prvního pracovního poměru a jemuž byla přiznána mzda ve výši 5580 Kč (tj. 90% z minimální mzdy)?

    Podle § 3 odst. 6 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se „pojistné za zaměstnance stanoví z vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.“ V § 3 odst. 5 téhož zákona se říká, že u zaměstnanců s neplaceným volnem nebo neomluvenou absencí je vyměřovacím základem minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen minimální mzda). Zde je odkaz na § 2 odst. 1 písm. b) NV o minimální mzdě a v něm je v současné době 6200 Kč. Z toho vyplývá, že u Vašeho zaměstnance bude třeba vypočíst pojistné na VZP z částky 6200 Kč a odvést minimálně 837 Kč.

  38/03   Můžete znovu objasnit problematiku prodloužení výpovědní doby podle § 48 odst. 2 v případě, že výpověď byla dána
   1/ podle § 46 odst. 1 písm. a) a b)
   2/ podle § 46 odst. 1 písm. c) až e)?

   Ad 1) byla-li dána zaměstnanci výpověď podle § 46 odst. 1 písm. a) a b), žádná ochranná doba se nepoužije a pracovní poměr končí k datu, kdy měl pracovní poměr skončit. Nemoc zaměstnance nemá na tuto skutečnost vliv. V těchto případech je možno dát dokonce výpověď v ochranné době.
   Ad 2) v ostatních případech, pokud byla výpověď dána před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr končí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže by zaměstnanec prohlásil, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Takže konkrétně by to vypadalo takto:
   Výpověď podle § 46 odst. 1 písm. c) byla zaměstnanci dána k 1. 2. Pracovní neschopnost započala od 16. 4. a skončila 13. 5. Pracovní poměr by měl skončit 28. 5., pokud zaměstnanec neprohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
   POZOR: pokud měl zaměstnanec více pracovních neschopností v průběhu výpovědní doby, prodlužuje se pracovní poměr pouze o tu poslední, která přesahuje přes datum ukončení pracovního poměru.

  39/03   Zaměstnankyně začala pobírat peněžitou pomoc od 11. 2. 2002 a ukončila ji 25. 8. 2002. Dále požádala o rodičovskou dovolenou od 26. 8. 2002. Má nárok za rok 2002 na celou dovolenou (u nás 25 dnů)? Dovolenou nechce čerpat a chce ji proplatit. Průměrný výdělek v posledním čtvrtletí, kdy pracovala byl 95,37 Kč/hod., můžeme jej použít pro výpočet proplácené náhrady?

    Pokud zaměstnankyně v době od 1. 1. do 11. 2. 2002 pracovala, má nárok za rok 2002 na nekrácenou dovolenou za tento rok. Pokud by byla v této době v pracovní neschopnosti, je třeba tyto dny připočíst k pracovním dnům zameškaným z důvodu čerpání rodičovské dovolené a jestliže jich bude více než 100, tak se dovolená krátí o jednu dvanáctinu a za každých dalších 22 pracovních dnů o další dvanáctinu. Proplacení dovolené bude přicházet v úvahu až po skončení roku 2003 a použije se pravděpodobný výdělek, který se zjistí z hrubé mzdy, které by zaměstnankyně zřejmě dosáhla, pokud by pracovala.

  40/03   Člen revizní komise v zemědělském družstvu, kde nemá podepsáno prohlášení k dani, dostává měsíční odměnu 300 Kč, kterou zdaníme 25% srážkovou daní. Je tento postup správný?

   Předpokládáme, že se jedná o člena dozorčí rady (dříve revizní komise) a o rezidenta v ČR. V tomto případě je Váš postup v rozporu s platnou legislativou, protože odměna člena statutárního orgánu musí být zdaněna 20% zálohovou daní. Po skončení roku je povinen si tento poplatník povinen podat daňové přiznání. Pokud by se jednalo o nerezidenta v ČR, bylo by třeba uplatnit srážkovou daň 25%.

  41/03   Může se udělat roční zúčtování u zaměstnankyně, která u nás pracovala na dohodu o provedení práce, neměla podepsané prohlášení k dani a příjem přesáhl částku 3000 Kč, takže byla sražena zálohová daň 20%? Hned potom u nás vstoupila do trvalého pracovního poměru a zároveň podepsala prohlášení k dani. V roce 2002 jsme byli jedinými zaměstnavateli.

   Pokud by tato zaměstnankyně dodatečně do 15. 2. 2003 podepsala prohlášení k dani i na měsíc, kdy pracovala na dohodu o provedení práce, bylo by možné u ní provést roční zúčtování. Pokud termín nebyl dodržen, měla by si na základě Vámi vystaveného potvrzení podat daňové přiznání.

  42/03   Naše zaměstnankyně odchází na mateřskou dovolenou. Zaměstnavatel jí přispívá na životní pojištění částkou 700 Kč měsíčně. Můžeme tento příspěvek poskytovat i v době, kdy bude na MD resp.na rodičovské dovolené? Pokud ano, bude zahrnován do příjmů pro dávky státní sociální podpory?

   Příspěvek na životní pojištění není vázán na výši vyměřovacího základu zaměstnance, takže daňové osvobození by se vztahovalo i na tuto zaměstnankyni v době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo v době pobírání rodičovského příspěvku. Co se týče zahrnování do příjmů pro nárok na pobírání dávek státní sociální podpory, tak se tento příjem nezahrnuje, protože není uveden v § 5 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře mezi zahrnovanými příjmy pro dávky SSP.

  43/03   Žádáme Vás o vysvětlení, jak je to s průměrným výdělkem pravděpodobným. Zaměstnanec nastoupil v měsíci lednu 2003 a první potřeba zjištění průměrného výdělku vznikla již v tomto měsíci. Použili jsme pravděpodobný průměrný výdělek zjištěný podle § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě. Jaký výdělek ale použijeme u tohoto zaměstnance v měsících únor a březen?

   Předpokládáme, že se jedná o nový vstup do zaměstnání a potřeba zjištění průměrného výdělku je z důvodů pracovněprávních (pro účely nemocenských dávek by výpočet byl jiný). V tomto případě platí toto: při použití průměrného výdělku v měsících leden až březen 2003 se použije vždy pravděpodobný výdělek. Jeho výše se stanoví podle § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě tak, že se použije výdělek, který se zjistí z hrubé mzdy, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl, pokud by pracoval.

  44/03   Zaměstnanec byl vyslán na zahraniční pracovní cestu na Slovensko. Chtěli jsme splnit naší povinnost uvedenou v § 21 odst. 2 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách a vybavit jej zálohou v cizí měně. Zaměstnanec to však odmítl s odůvodněním, že na Slovensku mu stačí české koruny. Jak máme dále postupovat, abychom se nedostali do rozporu se zákonem o cestovních náhradách?

   V tomto případě by bylo vhodné nabídnout zaměstnanci jinou měnu než slovenskou korunu, což rovněž umožňuje § 21 odst. 2 zákona o cestovních náhradách. Jinou měnou může být i česká koruna. Výpočet, kolik českých korun mu náleží, by se provedl podle kurzu devizového trhu, který platil v den určení zálohy. Pokud by zálohou nebyl vybaven a on sám si nestěžoval, tak by problém se zákonem neměl vzniknout.

  45/03   Zaměstnankyně se nám vrací po rodičovské dovolené (dítě dosáhne věku 3 let) do zaměstnání. Její místo bylo ale mezitím zrušeno. Jak máme postupovat při ukončení pracovního poměru?

   V tomto případě je u ní dán výpovědní důvod podle § 46 odst. 1. písm. c), tj. nadbytečnost. Výpovědní doba je tříměsíční a po jejím uplynutí náleží zaměstnankyni odstupné nejméně ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Pokud nebudete zaměstnankyni přidělovat po výpovědní dobu práci, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnankyni náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zde se nabízí možnost skončit pracovní poměr dohodou z důvodu nadbytečnosti a poskytnutí více násobků odstupného. O výhodnosti tohoto skončení pracovního poměru jsme podrobně informovali v minulém čísle.

  46/03   V naší organizaci máme týdenní pracovní dobu 37 hod. (pondělí až čtvrtek 8 hodin a v pátek 5 hodin). Kolik bude činit v tomto případě hodinová minimální mzda? Ve všech vašich přehledech je vždy uváděna minimální mzda pro 37,5 hodiny.

    V případě jiné délky týdenní pracovní doby se minimální mzda vypočte podle tohoto vzorce: 36,90 Kč se vydělí stanovenou týdenní pracovní dobou v organizaci a vynásobí čtyřiceti. Ve Vašem případě by minimální mzda činila 39,90 Kč (36,90 : 37 x 40).

  47/03   Našemu zaměstnanci byl přiznán starobní důchod od 17. února 2003. Od 18. 2. 2003 s ním byl uzavřen nový pracovní poměr na dobu určitou. V měsíci březnu tento zaměstnanec onemocněl. Které období bude rozhodným obdobím pro výpočet nemocenských dávek?

    Vzhledem k tomu, že se jedná o „nový vstup do zaměstnání“, je podle odst. 3 § 18 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího zúčtovacímu období, v němž vznikla pracovní neschopnost. Protože pracovní neschopnost vznikla v měsíci březnu, je rozhodným obdobím doba od 18. 2. do 28. 2. 2003.