4/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
48/03 Dostali jsme od společnosti Home credit Finance a. s. „Výzvu k provádění srážek ze mzdy“ ve výši 2000 Kč na naši zaměstnankyni. Dále se v této výzvě píše, že nám jako plátci mzdy zaslali dohodu o srážkách ze mzdy, ale nic jsme neobdrželi. Zaměstnankyně nám sdělila, že částky společnosti platí a nepřeje si, abychom jí je sráželi ze mzdy. Jak máme postupovat dále?
Z Vašeho dotazu vyplývá, že pro společnost Home credit nemůžete srážky ze mzdy provádět, protože nebyla splněna podmínka uvedená v § 551 odst. 2 občanského zákoníku, tzn. nebyla doručena písemná dohoda mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Zde by bylo vhodné sdělit toto společnosti Home credit s tím, že jestliže zaměstnankyně řádně splácí splátky, není třeba provádět srážky ze mzdy. V případě, že splátky neplatí, ať Vám předloží dohodu o srážkách ze mzdy a Vy je budete provádět.
49/03 Náš zaměstnanec zemřel 28. 3. 2003. Protože se jednalo o svobodného a osamělého zaměstnance, pohřeb a vše ostatní zajišťuje jeho bratr. Zajímalo by nás, komu máme vyplatit nemocenské dávky a náhradu za nevyčerpanou dovolenou, jestli bratrovi nebo poslat na účet, na který byla zaměstnanci zasílána mzda nebo deponovat na našem podnikovém účtě?
Podle odst. 2 § 260 ZP peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí postupně přímo na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Není-li těchto osob, stávají se peněžité nároky předmětem dědictví. Vzhledem k tomu, že se jedná o bratra zemřelého, musí se peněžité nároky deponovat na podnikový účet a stanou se předmětem dědictví. Jejich zaslání na účet rovněž nepřichází v úvahu, protože dispoziční právo k tomuto účtu mohla mít i další osoba.
50/03 Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 3. 3. 2003 a ukončil jej 31. 3. 2003. Odpracoval 21 pracovních dnů a jednu sobotu pracoval přesčas celou směnu. Ve statistice směn na pracovním lístku má zadáno 22 odpracovaných dnů. Bude mít za měsíc březen nárok na jednu dvanáctinu dovolené?
Podle § 104 ZP náleží dovolená v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 22 odpracovaných dnů. Podle § 101 odst. 1 věty druhé se za odpracovaný den považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny. Vzhledem k tomu, že Váš zaměstnanec neměl na sobotu směnu rozepsanou, nelze ji započíst do odpracovaných dnů pro účely dovolené, protože směnou je podle § 83 odst. 3 ZP část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas. Tomuto zaměstnanci tudíž nevznikne nárok na dovolenou.
51/03 V naší organizaci působí občané na civilní službu. Vzhledem k tomu, že pracují ve škodlivém prostředí, poskytujeme jim kromě služného a stravného také příplatky za škodlivé prostředí. Jakým způsobem budeme tyto příplatky danit? Můžou u nás „civilkáři“ podepsat prohlášení k dani?
Podle § 4 odst. 1 písm. p) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů jsou „plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby“ od daně z příjmů osvobozena. Jelikož i příplatek za škodlivé prostředí je plnění v souvislosti s civilní službou (§ 7 odst. 5 zákona 18/92 Sb. o civilní službě), je od daně z příjmů osvobozen.
52/03 Naše zaměstnankyně si vzala v roce 2000 úvěr ze stavebního spoření na koupi rodinného domku. V letech 2000 až 2002 uplatňovala odpočet úroků (měsíčně i v ročním zúčtování). V roce 2003 předložila v požadovaném termínu potvrzení stavební spořitelny o předpokládané výši úroků v roce 2003 a my jsme u ní uplatňovali zálohový odpočet jedné dvanáctiny. Dne 15. 4. 2003 rodinný domek prodala a nám tuto skutečnost uvedla do prohlášení k dani. Jak máme postupovat v roce 2003 a dotkne se tato skutečnost i let předchozích?
Z dotazu vyplývá, že Vaše zaměstnankyně nesplnila jednu z podmínek uvedených v odst. 11 § 15 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů a tou je, že poplatník předmět bytové potřeby vlastnil po celé zdaňovací období. Z tohoto důvodu nemůže být u této zaměstnankyně snížen základ daně v roce 2003. Jelikož jste již prováděli zálohový odpočet je třeba opravit měsíce leden až březen. Oprava nesprávně sražených záloh by se měla podle § 38i odst. 2 provést nejpozději do 31. 3. následujícího roku. Doporučujeme ale provedení opravy co nejdříve, protože některé FÚ za pozdější opravy a odvod nesprávně sražené daně vyměřují penále. Co se týká oprav předchozích let, není třeba je provádět, protože v těchto letech byly podmínky pro snížení základu daně splněny.
53/03 Zaměstnanec nastoupil do naší organizace dne 31. 3. 2003. V měsíci březnu neměl žádné jiné příjmy ani nebyl evidován na úřadu práce. Jakým způsobem u něho spočítáme zdravotní pojištění?
Zdravotní pojištění zaměstnance, který vstoupil do zaměstnání v průběhu měsíce se vypočte z vyměřovacího základu, který nesmí být nižší než poměrná část z minimální mzdy, odpovídající počtu kalendářních dnů, po které trvalo zaměstnání. V tomto případě musel být zaměstnancův příjem alespoň 200 Kč nebo vyšší, aby se nemusel provádět doplatek do minimálního vyměřovacího základu. Co se týká období od 1. 3. do 30. 3., nemusí si zaměstnanec platit pojistné na VZP, protože nebyl osobou bez příjmů ze zaměstnání po celý kalendářní měsíc (viz novela od 1. 7. 2002).
54/03 V naší organizaci došlo ke zkrácení pracovní doby z 37,5 na 35 hodin od 1. února 2003. Jaký dopad bude mít toto opatření do zjišťování průměrného výdělku za první čtvrtletí?
Průměrný výdělek, který bude používán ve
druhém čtvrtletí se již zjistí obvyklým způsobem podle § 17 zákona 1/92 Sb. o
mzdě, tzn., že se vydělí hrubá mzda z I. čtvrtletí a doba odpracovaná v I.
čtvrtletí.
POZOR: toto opatření bude mít ale dopad na používání průměrného výdělku v
prvním čtvrtletí. Důvodem je, že došlo ke zkrácení pracovní doby a podle § 83a
odst. 4 by mělo být další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy. Potom by
přepočet průměrného hodinového výdělku vypadal následovně: počet pracovních
dnů včetně svátků v lednu by se vynásobil 7,5 hodinami a počet pracovních dnů v
únoru a březnu vynásobíme 7 hodinami. Vydělením počtu hodin, které by zaměstnanec
odpracoval při 37,5 týdenní pracovní době součtem hodin vypočtených po zkrácení
pracovní doby nám vyšel koeficient, kterým by se povýšil průměrný výdělek
používaný v I. čtvrtletí.
55/03 Zaměstnanec, pracující ve společnosti s ručením omezeným má pracovní dobu rovnoměrně rozvrženou na pondělí až pátek. Tomuto zaměstnanci byla nařízena pracovní pohotovost mimo pracoviště od 15,00 hod. do 6,00 hod. následujícího pracovního dne. Ve 22,00 hod. byl povolán do práce, kterou vykonával do 5,00 hod. Co musíme tomuto zaměstnanci zaplatit za výkon práce v době pracovní pohotovosti?
Tomuto zaměstnanci náleží dosažená mzda za výkon práce, příplatek za práci přesčas minimálně ve výši 25% průměrného výdělku a příplatek za práci v noci minimálně ve výši 5,40 Kč za hodinu. Příplatek za práci přesčas by nenáležel, pokud by se se zaměstnavatelem dohodl na poskytnutí náhradního volna v rozsahu konané práce přesčas.
56/03 Zaměstnáváme učitelku (starobní důchodkyně) na dobu určitou od 26. 8. 2002 do 30. 6. 2003. V minulém roce byla nemocná od 22. 10. do 28. 10. a od 4. 12. do 23. 12. V letošním roce je nemocná od 13. 1. dosud. Jedná se o pedagogickou pracovnici s nárokem na dovolenou 8 týdnů. Jak se jí bude krátit dovolená za rok 2003, když do práce by měla údajně nastoupit 29. dubna?
V tomto případě bude záležet na tom, kolik pracovních dnů tato zaměstnankyně odpracuje do 30. 6. 2003. Jestliže odpracuje v tomto období 60 pracovních dnů, vznikne ji nárok na dovolenou v délce šesti dvanáctin z celkového nároku. Pokud by odpracovala méně než 60 dnů, má nárok za každých 22 pracovních dnů na jednu dvanáctinu z celkového nároku.
57/03 Zaměstnankyni, která byla na rodičovské dovolené a zastávala místo sekretářky, končí tato dovolená 27. 4. 2003 (dítě dosáhlo tří let věku). Její místo bylo ale mezitím zrušeno. Jak a kdy s ní můžeme ukončit pracovní poměr? Upozorňujeme, že se nejedná o osamělou zaměstnankyni.
U této zaměstnankyně je dán výpovědní důvod podle § 46 odst. 1 písm. c), pokud pro ni nemáte jinou vhodnou práci odpovídající její kvalifikaci. Výpověď můžete dát od 28. dubna 2003 kdykoliv, ale z hlediska běhu výpovědní lhůty by bylo nejvhodnější tak učinit do konce měsíce dubna, protože tříměsíční výpovědní lhůta začne běžet od měsíce května. Další z možností je ukončení pracovního poměru dohodou z důvodu uvedených v § 46 odst. 1 písm. a). O výhodnosti tohoto způsobu ukončení pracovního poměru jsme podrobně psali v DIS 3/03 bod 3.
58/03 Našemu zaměstnanci se stal nepracovní úraz. Žádáme Vás o sdělení, kam máme poslat záznam o tomto úrazu?
Žádný zákon neukládá zaměstnavateli povinnost posílat někam záznam o nepracovním úrazu. Tato povinnost je pouze u pracovních úrazů.
59/03 V nařízení vlády 108/94 Sb. se v §§ 18 až 20 řeší služba v ozbrojených silách a civilní služba. Jsou náhrady mzdy poskytované podle těchto paragrafů NV osvobozeny od srážení pojistného na SZ a VZP?
Podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ a § 3 odst. 2 písm. a) zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se do vyměřovacího základu pro obě pojistné zahrnují „náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby…“. U těchto paragrafů je odkaz na § 125 ZP, ve kterém se v odst. 6 říká, že „vláda stanoví nařízením, v jakém rozsahu lze poskytovat zaměstnancům v souvislosti s nástupem služby v ozbrojených silách nebo civilní služby pracovní volno s nárokem na náhradu mzdy“. Vzhledem k tomu, že je v obou zákonech odkaz na celý § 125 ZP, nebude se podle našeho názoru srážet ani jedno pojistné z žádného plnění uvedeného v tomto paragrafu a v §§ 18 až 20 NV 108/94 Sb.
60/03 Náš zaměstnanec má plný invalidní důchod (ročník narození 1934). Má nárok na výplatu nemocenských dávek bez omezení?
Podle § 21 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění je doba poskytování nemocenské omezena 84 kalendářními dny při téže pracovní neschopnosti a dobou 84 kalendářních dnů při více pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce. Tzn., že je omezen stejně, jako poživatel starobního důchodu.