CO Z TOHO VYPLÝVÁ PRO NAŠI PRÁCI?

   Od ledna příštího roku bude třeba při výpočtu denního vyměřovacího základu za dobu prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti redukovat částku do 480 Kč na 90%, to co bude v pásmu nad 480 Kč do 690 Kč se započítává i nadále ze 60% a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží. Tzn., že maximální denní vyměřovací základ se sníží z 606 Kč na 558 Kč ((480x0,9 + (690-480)x0,6) = 432 + 126 Kč).
   Teprve od patnáctého dne pracovní neschopnosti se použije částka do 480 Kč nekrácená, takže by od patnáctého dne činil maximální denní vyměřovací základ částku 606 Kč (480 + (690-480)x0,6).

• za dobu PRVNÍCH TŘÍ KALENDÁŘNÍCH DNŮ pracovní neschopnosti se SNIŽUJE NEMOCENSKÁ z 50% na 25% denního vyměřovacího základu.

   Z toho vyplývá, že maximální výše nemocenské za dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti bude 140 Kč (558 x 0,25). Pokles oproti současné maximální výši 303 Kč je 163 Kč. Částka poklesu je vyšší než polovina, protože se denní vyměřovací základ do 480 Kč snižuje na 90% a teprve potom se počítá 25%.

   Od čtvrtého dne pracovní neschopnosti do čtrnáctého dne bude nemocenská 69% denního vyměřovacího základu, ale vypočtena bude z redukované částky do 480 Kč.
   Např. z denního vyměřovacího základu 480 Kč bude nemocenská 299 Kč (480x0,9x0,69), kdežto dosud činila 332 Kč (480x0,69). Pokles představuje částku 33 Kč za každý den pracovní neschopnosti.

• dochází ke změně délky rozhodného období tak, že ROZHODNÝM OBDOBÍM je OBDOBÍ 12 KALENDÁŘNÍCH MĚSÍCŮ PŘED KALENDÁŘNÍM MĚSÍCEM, VE KTERÉM VZNIKLA PRACOVNÍ NESCHOPNOST. Dosud bylo rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

   Z toho vyplývá, že pokud vznikne pracovní neschopnost v průběhu příštího roku, bude v každém měsíci jiné rozhodné období.
   Např. při pracovní neschopnosti, která vznikla v lednu 2004, bude rozhodným obdobím leden 2003 až prosinec 2003. Pokud by další pracovní neschopnost vznikla v březnu 2004, bude rozhodným obdobím březen 2003 až únor 2004.
   Na tuto změnu by měli zareagovat především programátoři. Problémy můžou vzniknout s tím, že bude rozhodné období pro výpočet denního vyměřovacího základu zasahovat do více kalendářních roků…

• v případě vzniku pracovní neschopnosti v době, kdy od vstupu do zaměstnání do vzniku pracovní neschopnosti NEUPLYNULO JEŠTĚ 12 MĚSÍCŮ, bude se rozhodné období zjišťovat tak, jak je uvedeno v novelizovaném odst. 3 § 18, tzn., že ROZHODNÝM OBDOBÍM BUDE OBDOBÍ OD VSTUPU DO ZAMĚSTNÁNÍ DO KONCE KALENDÁŘNÍHO MĚSÍCE, KTERÝ PŘEDCHÁZÍ KALENDÁŘNÍMU MĚSÍCI, V NĚMŽ PRACOVNÍ NESCHOPNOST VZNIKLA

   Z této změny vyplývá, že při vzniku více pracovních neschopností v období, než zaměstnanec odpracuje 12 měsíců, bude opět vždy jiná délka rozhodného období.
   Např. zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 15. 10. 2003 a pracovní neschopnost vznikla v měsíci únoru 2004. Rozhodným obdobím bude doba od 15. 10. 2003 do 31. 1. 2004. Jestliže by další pracovní neschopnost vznikla v měsíci květnu 2004, bude rozhodným obdobím doba od 15. 10. 2003 do 30. 4. 2004. Stejně by se postupovalo v případě, že by vznikla další pracovní neschopnost před tím, než zaměstnanec odpracuje dvanáct měsíců.

• v § 18 odst. 4, který řeší případy, kdy vznikla pracovní neschopnost v měsíci, ve kterém zaměstnanec VSTOUPIL DO ZAMĚSTNÁNÍ se mění text tak, že ROZHODNÝM OBDOBÍM BUDE DOBA OD VSTUPU DO ZAMĚSTNÁNÍ DO KONCE TOHOTO KALENDÁŘNÍHO MĚSÍCE. Dosud bylo rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do dne bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti.

   Toto je další zásadní změna při výpočtu nemocenských dávek, protože je třeba do rozhodného období zahrnout jak příjem a kalendářní dny před vznikem pracovní neschopnosti, tak po jejím skončení.
   Např. zaměstnanec vstoupil do zaměstnání 1. 3. 2004, pracovní neschopnost vznikla dne 8. 3. 2004 a skončila 20. 3. 2004. Rozhodným obdobím bude doba od 1. 3. do 31. 3. 2004. Výpočet denního vyměřovacího základu by se provedl tak, že se vezme příjem za období od 1. 3. do 7. 3. a příjem za období od 21. 3. do 31. 3. a vydělí se počtem kalendářních dnů sníženým o dny pracovní neschopnosti (tj. 18 dny).

   POZOR: zde bude třeba překontrolovat, zda program na zpracování mezd je správně nastaven, protože výpočet dle stávajícího znění zákona (tj., že by se brala pouze doba, která předchází vzniku pracovní neschopnosti) se bude lišit od výpočtu po novele. Ve výše uvedeném příkladu by v případě měsíčního příjmu zaměstnance 15 tis. Kč, činil tento rozdíl v denním vyměřovacím základu částku 6 Kč v neprospěch zaměstnance. Rozdíly by ale mohly být i vyšší, a to i ve prospěch zaměstnance, čímž by došlo k přeplatku na dávkách nemocenského pojištění.

   UPOZORNĚNÍ: § 5 odst. 2 vyhl. 143/65 Sb. o poskytování dávek nemocenského pojištění, který řeší případy, kdy počet kalendářních dnů rozhodného období činí méně než 6 kalendářních dnů, vylučují se ze dnů rozhodného období i dny pracovního klidu, bude aplikovatelný v případě, že pracovní neschopnost bude trvat po velkou část kalendářního měsíce.
   Např. zaměstnanec vstoupil do zaměstnání dne 2. ledna 2004 a onemocněl dne 5. 1. 2004. Pokud by pracovní neschopnost trvala až do konce měsíce ledna, vyloučily by se z kalendářních dnů připadajících na rozhodné období dny 3 a 4 ledna, tj. sobota a neděle. Obdobně by se postupovalo i v případě, že by pracovní neschopnost byla ukončena 30. 1. 2004. Jestliže by tato pracovní neschopnost skončila již 20. ledna, bylo by rozhodné období delší než 6 kalendářních dnů, protože se nově posuzuje doba od vstupu do zaměstnání až do konce tohoto kalendářního měsíce a tento paragraf by nebylo možné použít, jelikož počet dnů rozhodného období je od 2. do 4. ledna a od 21. do 31. ledna 2004 (což je více než 5 kalendářních dnů…).

• Další změna při zjišťování denního vyměřovacího základu se týká případů, kdy NEMÁ ZAMĚSTNANEC V ROZHODNÉM OBDOBÍ ZAPOČITATELNÝ PŘÍJEM nebo NEMÁ-LI ŽÁDNÝ KALENDÁŘNÍ DEN jímž se dělí vyměřovací základ

   V těchto případech se prodlužuje rozhodné období vždy o 3 kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň jeden kalendářní den, kterým se bude dělit vyměřovací základ. Toto se bude týkat především žen, které se vrací po rodičovském příspěvku a onemocní v měsíci, kdy vstoupí zpět do zaměstnání nebo půjdou z rodičovské dovolené na další mateřskou dovolenou.
   Např. žena nastoupila na MD 10. 5. 2001, dítě se narodilo 18. 6. 2001. Žena se vrací po rodičovské dovolené dne 19. 6. 2004 a onemocněla dne 27. 6. 2004. V tomto případě je rozhodné období červen 2003 až květen 2004. Jelikož v tomto období neměla započitatelný příjem a žádný kalendářní den, kterým by se dělil vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o další 3 kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a kalendářní dny. V tomto případě by se pravděpodobně prodlužovalo až do období březen, duben a květen 2001. Pokud by si po mateřské dovolené čerpala řádnou dovolenou, bylo by takto prodlužované období kratší. V případě, že by vznikla pracovní neschopnost až v měsíci červenci 2004, bylo by rozhodné období červenec 2003 až červen 2004 a zde již započitatelný příjem byl, takže by se nic neprodlužovalo.

   POZOR: PRODLUŽOVÁNÍ O 3 KALENDÁŘNÍ MĚSÍCE NEMÁ VAZBU NA KALENDÁŘNÍ ČTVRTLETÍ, ALE BEROU SE VŽDY 3 KALENDÁŘNÍ MĚSÍCE BEZPROSTŘEDNĚ PŘEDCHÁZEJÍCÍ ROZHODNÉMU OBDOBÍ!

• Poslední změnou při výpočtu denního vyměřovacího základu je ZAHRNOVÁNÍ DNŮ PŘED VSTUPEM DO ZAMĚSTNÁNÍ DO POČTU KALENDÁŘNÍCH DNŮ V ROZHODNÉM OBDOBÍ.

   Toto se bude týkat případů, kdy zaměstnancův pracovní poměr byl uzavřen např. od 1. ledna, ale vstup do zaměstnání byl až faktickým výkonem práce, tj. až 2. ledna. Dosud se den 1. 1. nebo 1. 5. vylučoval z počtu kalendářních dnů, kterým se dělil vyměřovací základ. Nově se bude v měsíci lednu nebo květnu počítat 31 kalendářních dnů do celkového počtu kalendářních dnů.

• DOPAD NA OŠETŘOVÁNÍ ČLENA RODINY

   Vzhledem k tomu, že podpora při OČR se poskytuje ve výši 69% denního vyměřovacího od prvního dne ošetřování - nebude zde dopad změn tak výrazný, protože se bude pouze krátit denní vyměřovací základ do částky 480 Kč na 90%.
   Např., pokud bude OČR vystaveno na devět kalendářních dnů a denní vyměřovací základ činní 480 Kč, bude poskytnuto ve výši 69% z 90% z částky 480 Kč, tj. 299 Kč za kalendářní den. Pokud by bylo OČR u osamělého zaměstnance na 16 kalendářních dnů, bylo by za prvních 14 dnů 69% z redukovaného denního vyměřovacího základu (tj. 14 x 299) a za poslední dva dny ošetřování by se bralo 69% z neredukovaného denního vyměřovacího základu, tzn., že za tyto dny by se vyplatilo 2 x 332 Kč.

• DOPAD NA PENĚŽITOU POMOC V MATEŘSTVÍ A VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ

   Zde nebude dopad žádný, protože se změnil zákon 88/68 o prodloužení mateřské dovolené a dávkách v mateřství, kde se u obou dávek doplnilo, „že se denní vyměřovací základ stanoví stejným způsobem jako při výpočtu nemocenského od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti“.
   Tzn., že se zde při výpočtu denního vyměřovacího základu bude vycházet ze 100% částky 480 Kč a ze 60% z částky 480 až 690 Kč.

• ZRUŠENÍ VALORIZACE DENNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU V ROCE 2004 A 2005

   Za § 40 se vložil nový § 40a, který říká, že ustanovení § 40 se pro roky 2004 a 2005 nepoužije. Z toho vyplývá, že redukční hranice (480 Kč resp. 690 Kč) zůstanou po dobu dvou let beze změn, protože v § 40 se řeší jejich každoroční valorizace…

• PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

   Pokud nárok na nemocenské nebo na podporu při OČR vznikl před 1. lednem 2004, tyto dávky se stanoví a poskytují ve výši podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2004, i když nárok na ně trvá i v roce 2004. Tzn., že pokud někdo onemocní 30. 12. 2003, bude se u něho nemocenská počítat dle současného znění zákona.
   UPOZORNĚNÍ: lze očekávat, že zaměstnanci, kteří mají skončit pracovní poměr k 31. 12. 2003 onemocní ještě v letošním roce, protože se jim nebude nic krátit. Při onemocnění v ochranné lhůtě v příštím roce by měli již nemocenskou krácenou…

• ÚČINNOST ZÁKONA

   Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. 1. 2004.