4/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  128/03   Náš zaměstnanec pracuje v rámci rovnoměrného rozvržení pracovní doby a je odměňovaný hodinovou mzdou. V měsíci listopadu pracoval ve svátek 17. 11. a neodpracoval celou osmihodinovou směnu, ale pouze šest hodin. Jakým způsobem mu máme proplatit mzdu za tento den, když si nechce za práci ve svátek vyčerpat náhradní volno? Jak mu máme proplatit práci přesčas?

Podle § 6 odst. 1 zákona 1/92 Sb. o mzdě náleží zaměstnanci za těchto 6 odpracovaných hodin dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Za zbývající dvě hodiny obdrží zaměstnanec náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, protože mu mzda ušla v důsledku svátku (§ 6 odst. 2 zákona 1/92 Sb.). Vzhledem k tomu, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, nejedná se tudíž o práci přesčas a příplatek za ni mu nenáleží.

  129/03   Naše zaměstnankyně zařizovala a účastnila se pohřbu otce svého druha. Jako doklad přinesla potvrzení pohřební služby o zařizování pohřbu. Můžeme jí v tomto případě poskytnout náhradu mzdy za oba dny, když ve vnitřním předpisu nemáme rozšířen okruh překážek v práci o další osoby?

Podle bodu 4c přílohy k NV 108/94 Sb., kterým se provádí zákoník práce je možno v případě úmrtí „jiné osoby“, která nepatří k nejbližším příbuzným, poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy na dobu nezbytně nutnou, nejvýše na jeden den k účasti na pohřbu a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob. Podmínkou pro přiznání náhrady mzdy těmto „jiným osobám“ je, že žily v době úmrtí v domácnosti se zaměstnancem. Jestliže byla podmínka domácnosti splněna, je možno poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy za oba dny.

  130/03   Zaměstnanci odměňovaní měsíční mzdou pracují ve dvou směnách, které se vzájemně překrývají takto: 1. směna 5,45 - 14,00 hod., 2. směna 7,00 - 15,15 hod. Máme problém, zda se v tomto případě nejedná o dvousměnný provoz a neměla by být kratší délka pracovní doby?

Ve Vašem případě se nejedná o dvousměnný pracovní režim podle § 83 odst. 4 ZP, protože se zaměstnanci vzájemně nestřídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. V tomto případě pouze zaměstnavatel využil svého práva a podle § 87 odst. 1 ZP rozvrhl pracovní dobu tak, že část zaměstnanců nastupuje dříve a část později. Pokud u Vás působí odborová organizace, měla by být takováto úprava projednána s touto organizací.

  131/03   Zaměstnanec pracující ve dvanáctihodinových směnách podle harmonogramu požádá o pracovní volno k vyšetření ve zdravotnickém zařízení v den, kdy má rozepsanou směnu. Svou nepřítomnost doloží dokladem o vyšetření u lékaře, který není nejbližším zařízením ve vztahu k bydlišti ani pracovišti. Můžeme mu poskytnout toto volno s náhradou mzdy?

Podle bodu 1b) přílohy k NV 108/94 Sb. je zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno i tehdy, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně zaměstnance a které je schopno potřebnou péči poskytnout. Náhrada mzdy přísluší ale nejvýše za dobu, jako by bylo toto vyšetření provedeno v nejbližším zdravotním zařízení. I zde platí, že pracovní volno se poskytne, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Vzhledem k tomu, že Váš zaměstnanec pracuje dle harmonogramu, bylo by vhodné jej upozornit, že má možnost si vyšetření naplánovat mimo svůj rozpis směn.

  132/03   Naše zaměstnankyně byla na rizikovém těhotenství od 21. 10. 2002 do 18. 5. 2003. Od 19. 5. do 18. 11. 2003 byla na peněžité pomoci v mateřství. Z roku 2002 má 7 dnů nevyčerpané dovolené. Zajímá nás, na kolik dní dovolené má nárok v roce 2003 v případě, že by si ji čerpala ihned po skončení peněžité pomoci? Jak by se do čerpání dovolené promítly svátky 24. až 26. 12.?

Vaše zaměstnankyně splnila podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce, protože doba mateřské dovolené se považuje pro účely dovolené jako výkon práce. Pokud zaměstnankyně požádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Zaměstnankyně má k vyčerpání celkem 27 dnů dovolené, pokud ji bude čerpat od 19. 11. do 23. 12. vyčerpá celkem 25 dnů. Svátky 24. až 26. 12. se čerpání dovolené přerušuje a zbývající dva dny budou vyčerpány 29. a 30. 12. Za dny svátků obdrží zaměstnankyně poměrnou část svého měsíčního tarifu nebo náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud byla odměňována hodinovou mzdou.

  133/03   Jeden náš zaměstnanec se rozhodl studovat při zaměstnání vysokou školu. Požádal nás o zkrácení pracovní doby tak, že bude pracovat pouze pondělí až čtvrtek po 8 hodinách. Chceme mu vyhovět, ale nevíme, jaký toto zkrácení pracovní doby bude mít dopad na odvody pojistného na SZ a na VZP a jak se bude počítat průměr na dovolenou?

V tomto případě bude třeba ohlídat u zaměstnance pouze odvod na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, kde musí být proveden odvod minimálně z minimální mzdy. Pojistné na SZ se odvádí ze skutečného příjmu. Průměr na dovolenou se zjistí z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci a z doby odpracované v rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí.

  134/03   Naše firma ukončila pracovní poměr se zaměstnancem k 30. 6. 2003. Zaměstnanec nás požádal o převedení nevyčerpané dovolené k novému zaměstnavateli, který s jejím převedením souhlasí za předpokladu, že mu bude námi uhrazena náhrada mzdy za tuto dovolenou. Z jakého průměrného výdělku se tato náhrada vypočte?

Podle § 110a ZP je možné nevyčerpanou dovolenou převést k novému zaměstnavateli, pokud se oba dohodnou na úhradě náhrady mzdy za dovolenou, na níž zaměstnanci u nich nevznikl nárok. Náhrada se vypočte z průměrného výdělku dosahovaného u nového zaměstnavatele a bude Vám refundována včetně pojistného na SZ a VZP, které hradí zaměstnavatel (26%+9%). Pokud bude mít zaměstnanec u nového zaměstnavatele mzdu 2x vyšší než u Vás, může být Vaše „dobrá vůle“ po zásluze potrestána……

  135/03   V naší organizaci máme třísměnný provoz. Jako první v týdnu nastupuje směna A) v neděli ve 22,00 hod. a končí v pondělí ráno v 6,00 hod. Pokud by tato směna nastupovala do práce ve svátek dne 28. 10. 2003 ve 22,00 hod., jednalo by se o práci ve svátek?

Podle § 6 NV 108/94 Sb. začíná u zaměstnavatelů s nočními směnami den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu směny, která v pracovním týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Z toho vyplývá, že den pracovního klidu (tj. dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu a svátky) začíná 27. 10. ve 22,00 hod. a končí 28. 10. ve 22,00 hod. Vašim zaměstnancům příplatek za práci ve svátek nenáleží.

  136/03   Zaměstnanec nastoupil do našeho podniku 1.9. 2003. Ve smlouvě bylo sjednána 3 měsíční zkušební doba. Od 1.10. 2003 nastoupil základní vojenskou službu. Budeme moci s tímto zaměstnancem skončit pracovní poměr ve zbývající lhůtě zkušební doby po návratu z vojny?

Dle § 31 odst. 2 ZP se doba překážek v práci, pro které nemůže zaměstnanec během zkušební doby konat práci, započítává do zkušební doby pouze v rozsahu 10 pracovních dnů. Do překážek v práci, pro které zaměstnanec nemůže konat během zkušební doby práci, patří i vojenská základní služba a tudíž se délka zkušební doby prodlužuje o dobu vojny, která přesahuje 10 pracovních dnů. Se zaměstnancem můžete skončit pracovní poměr dle § 58 ještě po návratu z vojny.