3/ KDY JE VÝHODNĚJŠÍ POSKYTNOUT VYŠŠÍ ODSTUPNÉ PŘI SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

   V poslední době se spekuluje, jak postupovat při výplatě odstupného při skončení pracovního poměru. Převládá názor, že je nejvýhodnější poskytnout pouze dva platy……… CO JE ALE DOOPRAVDY NEJVÝHODNĚJŠÍ PRO ZAMĚSTNAVATELE?

   Je třeba toto skončení rozdělit na dvě skupiny případů:
   1/ zaměstnanec dostal výpověď, ale já potřebuji, aby pracoval až do uplynutí výpovědní doby, protože provozovna se zavírá až k datu skončení - zde je zřejmé, že pro zaměstnavatele je výhodnější poskytnout pouze odstupné základní, tj. ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, protože kdo by mu jinak zajišťoval tuto činnost.

   2/ druhou skupinu případů (podle našeho názoru početnější) tvoří ty, kde zaměstnanec dostává výpověď, ale já pro něho již práci nemám - např. některé firmy dávaly výpovědi v prosinci 2002, ale práce, kterou zaměstnanci vykonávali byla zrušena již od ledna 2003. Nebo se nám vrací žena po rodičovském příspěvku, ale její funkce byla mezitím zrušena a jinou práci pro ni nemám. V těchto případech jim dám výpověď, ale po dobu 3 měsíců jim musím přidělovat práci. Když práci nemám, tak je to překážka v práci, za kterou zaměstnanci náleží průměrný výdělek.
   V těchto případech se nabízí skončení pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti, ale dohodou s tím, že zaměstnanci vyplatíme odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku (pokud to máme v KS nebo ve vnitřním předpisu). Někdo namítne, že je to moc…… To sice je, ale je to daleko levnější, než když zaměstnance platím průměrem.

Např. zaměstnanec s průměrným výdělkem v ČR tj. 15 tis. Kč měsíčně je nadbytečný a já pro něho nemám práci
  - když mu budu 3 měsíce platit průměr a dám mu dva průměry odstupného, přijde mě to jako zaměstnavatele na částku 45 tis. Kč ( tj. průměr za tři měsíce) + 15750 Kč pojistné na SZ a VZP, které platí zaměstnavatel (26+9%). K tomu musím připočíst ještě 30 tis. odstupné (2x15000). Celkem to přijde zaměstnavatele na 90750 Kč.
  - Když dám zaměstnanci pětinásobek odstupného bude mě to stát pouhých 75 tis. Kč.

   Zjednodušeně řečeno, když zvolím tento postup, ušetřím více než jeden průměrný výdělek!
   Výhodnější je to i pro zaměstnance, protože ani on nebude muset platit pojistné z odstupného, což by v tomto konkrétním případě znamenalo úsporu na pojistném 5625 Kč - něco by ale navíc zaplatil na dani z příjmů, ale to by se mu vrátilo v ročním zúčtování. Kromě toho by se mohl hned přihlásit jako uchazeč o zaměstnání a v klidu si shánět nové zaměstnání……
   ZÁVĚR: nebránit se dohodám při skončení pracovního poměru pro nadbytečnost, protože je to mnohdy pro obě strany výhodnější. V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu je však třeba mít zvýšení o další násobky průměrného výdělku uvedené.