V plném rozsahu se započte doba praxe v oboru požadované práce dosažená

• po ukončení vzdělání stanoveného v katalogu
     Např. dokončil vyšší odbornou školu a nastoupil na místo zařazené do 9. platové třídy, celá doba praxe získaná po dni ukončení studia se mu započte plně.
  
• po splnění předpokladů stanovených zvláštním právním předpisem nebo pokud je to stanoveno ve vnitřním platovém předpise u prací převážně manuálního charakteru a zaměstnanec splňuje podmínku vyučení v oboru
     Např. zaměstnavatel má vydán vnitřní platový předpis, ve kterém má uvedeno, že u funkcí xxx je podmínkou pro jejich výkon, buď dosažení SO vzdělání nebo vyučení v učebním oboru, který této funkci odpovídá. Toto se ale týká pouze funkcí zařazených nejvýše do 8. platové třídy.
  
• po dosažení odborné a pedagogické způsobilosti stanovené vyhl. 139/97 Sb. (text vyhlášky je uveden v příloze tohoto čísla - platí pouze u školských zařízení)
  
• po ukončení středního odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do páté platové třídy
     Např. zaměstnanec vykonával práce v páté platové třídě po dobu 6 let a v této době si dokončil střední odborné vzdělání. Od dosažení SO se u něho bude započítávat dosažená praxe v plné výši, i když na zařazení do 5. platové třídy je třeba ÚSV.
  
• po ukončení úplného středního vzdělání u zaměstnance zařazeného do deváté platové třídy
     V tomto případě se postupuje obdobně jako v předchozím, tzn. jakmile dosáhne ÚSV, bude se mu celá praxe započítávat.
  
• po ukončení vyššího odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do desáté platové třídy
     I zde se postupuje obdobně jako v předchozích případech, tzn. jakmile dosáhne vyššího odborného vzdělání, bude se mu celá praxe započítávat, i když je na tuto funkci požadováno vzdělání VŠ bakalář.
  
• po ukončení vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu u zaměstnance zařazeného do jedenácté platové třídy.
     I v tomto případě se postupuje obdobně jako v předchozích, tzn. jakmile dosáhne VŠ bakalářského, bude se mu celá praxe započítávat, i když se na tuto funkci vyžaduje vzdělání VŠ magisterské.

   V těchto případech se praxe započte v plném rozsahu. Dále je možno započíst i některé další druhy praxe, a to takto:

   Jako započitatelná praxe v rozsahu čtyř pětin se zahrne doba praxe v oboru požadované práce dosažená před

   PRAXÍ V OBORU POŽADOVANÉ PRÁCE se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.
   Např. zaměstnanec pracoval na městském úřadu jako referent na odboru životního prostředí a přešel do technických služeb, kde má na starosti stejnou problematiku.

   Doba jiné praxe se započte v rozsahu nejvýše dvou třetin, a to v závislosti na míře jejího využití pro výkon požadované práce.
   Např. zaměstnanec pracoval jako topič v kotelně na tuhá paliva. Nově by měl nastoupit v jiné organizaci jako údržbář. V tomto případě by bylo možné započíst max. dvě třetiny z praxe dosažené na předchozím pracovišti.
   Zde by bylo vhodné stanovit ve vnitřním platovém předpise rozsah započitatelnosti této jiné praxe s tím, že maximálně by se započetly dvě třetiny.

   V plném rozsahu nejvýše však v rozsahu stanoveném zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní)služby, platným v době jejího výkonu, zahrne zaměstnavatel do započitatelné praxe dobu vojenské základní (náhradní) služby nebo dobu civilní služby, pokud se zaměstnanec současně nepřipravoval na povolání v denním nebo prezenčním studiu.
   Zde bude rozhodující, v kterých letech byla základní vojenská služba vykonávána. Do roku 1990 to bylo většinou 24 měsíců u základní služby a 12 měsíců u absolventů VŠ. Od roku 1990 se tato doba postupně zkracovala. Zde by bylo vhodné tuto dobu prokázat vojenskou knížkou nebo potvrzením vojenské správy.

   Dále se v plném rozsahu, nejvýše však v celkovém rozsahu 6 let zahrne

• doba mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené v rozsahu odpovídajícím délce těchto dovolených v době jejího čerpání, pokud se zaměstnankyně nebo zaměstnanec současně nepřipravovali na budoucí povolání v denním studiu nebo v prezenčním studiu (délka mateřské dovolené byla v různých obdobích odlišná, od 18 týdnů do současných 28 resp. 37 týdnů a u rodičovské dovolené od nuly do současných tří let věku dítěte)
• doba osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě nebo děti, které vyžadovaly mimořádnou péči, pokud nebyly umístěny v ústavu pro takové děti.