• ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE

   V § 192 odst. 1 se na konci věty druhé doplňují slova „nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn“. Takže věta druhá § 192 odst. 1 nově zní:
   „V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského; náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn.“
   Z toho vyplývá, že pokud bude mít zaměstnanec nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu (např. 11. resp. 12. hodinové směny), nebude se mu poskytovat náhrada mzdy za dobu nemoci v prvních 3 dnech nejvýše za 24 neodpracovaných hodin. Tzn., že těmto zaměstnancům bude náhrada mzdy náležet za více hodin. Konkrétní dopad na zaměstnance si uvedeme na příkladu:

   Např. pokud bude harmonogram zaměstnance vypadat takto:
12. 10. noční směna od 18,00 do 6,00 hod.
13. 10. noční směna
14. 10. konec noční směny - volno
15. 10. volno
16. 10. denní směna od 6,00 do 18,00 hod.
17. 10. denní směna od 6,00 do 18,00 hod.
18. 10. volno
19. 10. volno
20. 10. noční směna
21. 10. noční směna
22. 10. konec noční směny - volno
23. 10. volno
24. 10. denní směna od 6,00 do 18,00 hod.
25. 10. denní směna od 6,00 do 18,00 hod.
26. 10. volno
27. 10. volno
28. 10. noční směna
atd...
   Pokud by tento zaměstnanec onemocněl od 14. 10. po odpracování své směny, běželo by u něho prvních 14 dnů PN od 15. 10. a náhrada mzdy by mu podle současného znění zákona nenáležela za směny z 16., 17. a 20., za směny 21., 24., 25. a za 6 hodin dne 28. 10. by obdržel náhradu mzdy za celkem 42 hod. Zaměstnanec pracující v režimu pondělí až pátek po 8 hodinách by při plné 14. denní pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy vždy za 56 hodin (za 7 pracovních dnů po 8 hodinách).
   Po novele by se tomuto zaměstnanci poskytla náhrada mzdy za 54 hodin, protože v prvních třech pracovních dnech PN se nezaplatí maximálně 24 hodin z rozvržených směn. Podle dosavadní úpravy se mu neplatilo 36 hodin za první tři 12. hodinové směny. U tohoto zaměstnance by se díky novele poskytovala náhrada mzdy téměř za stejnou dobu, jako u zaměstnanců pracujících pondělí až pátek.
   POZOR: toto opatření se může dotknout i zaměstnanců, kteří pracují v 11. nebo 11,5. hodinových směnách nebo v kombinovaném režimu, např. v jednom týdnu mají rozepsané jen 12. hod. směny a dalším týdnu pracují po 7,5 hodinách. Pokud onemocní v týdnu, kdy má rozepsané pouze 12. hod. směny, neobdrží náhradu mzdy nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin.

   V § 192 odst. 2 ZP se věta první nahrazuje větou „Náhrada mzdy nebo platu podle odst. 1 přísluší ve výši 60% průměrného výdělku“.
Z této změny vyplývá, že u zaměstnanců v karanténě bude náležet 60% průměrného výdělku od prvého dne trvání karantény. Slova, že za první 3 kal. dny karantény náleží 25% průměrného výdělku bylo zrušena.
   Pokud by byla karanténa nařízena před datem účinnosti (tj. před 9. 10.) a do data účinnosti ještě neuplynuly 3 směny, náležela by za směny před účinností náhrada ve výši 25% a od účinnosti ve výši 60% průměrného výdělku.
   Např. karanténa nařízena od 8. 10. 2009. Zaměstnanec měl rozepsané směny na dny 8., 9., 12., 13. atd.. Za první den karantény (8. 10.) by obdržel náhradu mzdy ve výši 25% průměrného výdělku a od 9. 10. by mu náležela náhrada mzdy ve výši 60% průměrného výdělku.

   V § 192 odst. 3 se upravil text tak, že „dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu i za dobu uvedenou v odstavci 1 části věty druhé za středníkem nebo nad výši uvedenou v odst. 2 větě první, nesmí převýšit průměrný výdělek“.
Tato změna reaguje na upravený text v odstavci 1, podle kterého náhrada mzdy nenáleží nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin, ale nemůže být v žádném případě vyšší než průměrný výdělek.

   Podle přechodného ustanovení ke změnám v zákoníku práce se postupuje při uplatnění práva na náhradu mzdy při PN podle ustanovení § 192 odst. 1 ve znění účinném ode dne 1. července 2009, jestliže doba prvních 3 dnů PN, za které náhrada mzdy nepřísluší, neuplynula do dne 30. 6. 2009. Jelikož podle stanoviska právníků nelze aplikovat toto přechodné ustanovení dle původních termínů účinnosti, ale až od nového data účinnosti, kterým je den 9. října 2009, je třeba zkoumat stav k datu 9. 10. 2009.
   Z tohoto přechodného ustanovení tedy vyplývá, jestliže zaměstnanec pracující v 11. nebo 12. hodinových směnách onemocněl např. 7. 10. a na období do 9. 10. měl rozepsány pouze dvě 11. nebo 12. hodinové směny, obdrží za třetí směnu, která připadne již na období po účinnosti zákona, náhradu mzdy za hodiny, které přesáhnou hranici prvních 24 neodpracovaných hodin.
   Např. pokud měl pracovat dne 7. a 8. 10. po 11-ti hodinách a další 11-ti hodinová směna byla plánována dne 9. 10., neobdrží náhradu mzdy pouze za prvních 24 hodin z těchto 3 směn. Kdyby měl před 9. 10. naplánovány tři 11-ti hodinové směny, byly by všechny neplacené, protože na ně by se přechodné ustanovení nevztahovalo.

• ZMĚNY V ZÁKONU O OBCÍCH A V ZÁKONU O KRAJÍCH

   V obou těchto zákonech se změnila výše poskytované náhrady mzdy uvolněným členům zastupitelstva za dobu prvních 3 kalendářních dnů karantény na 60% jedné třicetiny měsíční odměny (dosud bylo 25%). Měsíční odměna za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti nenáleží i nadále. Od 4 kal. dne PN náleží měsíční odměna ve výši 60% jedné třicetiny měsíční odměny (pochopitelně redukované). Zde se reaguje na změnu provedenou v ZP, kde se rovněž za první 3 pracovní dny karantény poskytuje náhrada mzdy ve výši 60%.

• ZMĚNY V ZÁKONU O ZAMĚSTNANOSTI

   Schválené změny v zákonu o zaměstnanosti, které měly začít platit od 1. 11. 2009 by měly být zrušeny zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti se zákonem o státním rozpočtu. Změny, které měly platit a pravděpodobně platit nebudou, jsou popsány v DIS 6/2009.

• ZMĚNY V ZÁKONU O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE

   Změny se týkají hlavně poskytování přídavku na dítě:
       -  nárok na přídavek na dítě bude v případě, že rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima a koeficientu 2,50 (dosud 2,40).
       -  Výše přídavku na dítě činí
na dítě do 6 let věku 550 Kč (dosud 500 Kč)
na dítě ve věku od 6 do 15 let 660 Kč (dosud 610 Kč)
na dítě od 15 let do 26 let 750 Kč (dosud 700 Kč)
   Takto zvýšená výše přídavku i zjišťování nároku na něj bude platit od 1. 7. 2009, tzn., že měsíce červenec a srpen bude doplacena. Pokud projde úsporný balíček ministra financí, bude od ledna 2010 vyplácen přídavek na dítě opět v původní výši, tj. v nižší sazbě. Úprava výše přídavku na dítě vč. doplatku za měsíce červenec a srpen bude provedena automaticky, a to bez žádosti.