1/ ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH NA DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI ZA ROK 2001


   Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 2001 provedeme podle §§ 38 ch) a 38g). Z těchto dvou paragrafů vyplývá, kdo musí podat daňové přiznání a u koho je možné provést roční zúčtování.

U KOHO JE MOŽNÉ PROVÉST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2001

A) u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho plátce. Příjmy do 3000 Kč vyplacené dalším plátcem, které byly daněny 15% srážkovou daní do daňového základu nevstupují, protože toto je daň konečná a nikde se již neuvádí.
POZOR - režim do 3000 Kč se nemohl použít u společníků a jednatelů s.r.o., u členů družstev a u členů statutárních orgánů. Zde musela být vždy použita zálohová daň.
B) u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu od více plátců daně postupně. Mzda vyplacená poplatníkovi dodatečně po skončení pracovního poměru od předchozího plátce není na závadu
C) u toho, kdo neuplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru banky, popř. jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem. U stavebního spoření lze roční zúčtování provést
D) u toho, kdo podepsal u všech postupných plátců prohlášení k dani nejpozději do 15. února následujícího roku a požádal o provedení ročního zúčtování
E) u toho, kdo neměl kromě příjmů ze závislé činnosti ostatní příjmy (podle §§ 7 až 10) vyšší než 4000 Kč.

U KOHO NELZE ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST

a) u poplatníka, který se sám rozhodne podat daňové přiznání.
Např. poplatník uplatňoval nevýhodně odpočet úroků ze stavebního spoření a nyní se rozhodl toto změnit.
b) u toho, kdo měl více plátců současně - tzn., že u něho byla, byť jen v jednom měsíci, sražena u dvou plátců zálohová daň.
c) u poplatníka, který měl kromě příjmů ze závislé činnosti ještě příjmy podle §§ 7 až 10 (podnikání, kapitálový majetek, pronájem a ostatní příjmy) vyšší než 4000
d) u poplatníka, který nepodepsal u všech postupných plátců prohlášení k dani, a to ani dodatečně do 15. 2. následujícího roku
e) u toho, kdo nepředložil potvrzení o příjmu od předchozích plátců mzdy do 15. 2. následujícího roku
f) u toho, kdo nepožádal do 15. 2. 2002 o provedení ročního zúčtování
g) u poplatníka, který měl po část roku příjmy plynoucí ze zahraničí.
h) u toho, kdo uplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru banky, popř. jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem.

CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?

   Žádat bude vždy svého posledního plátce ve zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
   Např. jestliže někdo skončil zaměstnání dne 30. 11. 2001 a od té doby byl přihlášen jako uchazeč o zaměstnání provede roční zúčtování tento poslední plátce. Stejný postup by se uplatnil i u studenta, který u plátce pracoval pouze v období školních prázdnin.
   Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce - může poplatník požádat místně příslušný finanční úřad o provedení ročního zúčtování. Jestliže došlo pouze ke změně právní formy organizace (sloučení, rozdělení), provede roční zúčtování ta organizace, na kterou byla mzdová agenda převedena.

   Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň, nic dalšího se neprovádí.
   POZOR: OD ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2001 JE VÝJIMKOU POPLATNÍK, KTERÝ UPLATŇOVAL ODPOČET ÚROKŮ ZE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ A PŘEDPOKLÁDANÁ VÝŠE ÚROKŮ BYLA VYŠŠÍ NEŽ SKUTEČNÁ O VÍCE NEŽ 100 KČ. ZDE JE PLÁTCE POVINEN PŘEPOČÍTAT VÝŠI SRAŽENÝCH   ZÁLOH PODLE ODST. 2 § 38l) I V PŘÍPADĚ, ŽE POPLATNÍK NEPOŽÁDÁ O ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ. PRO TYTO POPLATNÍKY BUDE VŽDY VÝHODNĚJŠÍ O ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ POŽÁDAT, PROTOŽE PROVEDENÁ OPRAVA ZÁLOH V JEHO NEPROSPĚCH SE BUDE KOMPENZOVAT S PŘEPLATKEM, KTERÝ V ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ PO OPRAVÁCH VYJDE!

  Současně se žádostí o roční zúčtování musí poplatník v části III. prohlášení k dani čestně prohlásit, že

- neměl ostatní příjmy (§§ 7 až 10) vyšší než 4000 Kč
- neměl více plátců současně
- pobíral mzdu pouze od jednoho plátce, popř. od dalších postupných plátců (uvede jejich jména a předloží potvrzení o příjmech od nich)
Kromě již prokázaných nezdanitelných částek, dále uplatňuje nárok na
- nezdanitelnou částku na manžela/lku, který/á žil/la s poplatníkem v domácnosti a jeho (její) příjem za zdaňovací období dosáhl (uvede se výše příjmu)
- na nezdanitelnou částku z důvodu, že výše starobního důchodu nepřesáhla 38040 Kč (uvede se jeho výše)
- na nezdanitelnou částku z důvodu poskytnutí daru (uvede se jeho výše)
- na nezdanitelnou částku z důvodu „platby příspěvků na penzijní připojištění“ (uvede se výše platby)
- na nezdanitelnou částku z důvodu zaplaceného pojistného na „soukromé životní pojištění“ (uvede se výše pojistného)

  Pod těmito údaji se poplatník podepíše, čímž potvrzuje jejich pravdivost a úplnost. Toto je jeho čestné prohlášení, čímž za tyto údaje přebírá zodpovědnost.
   POZOR - všechny námi uváděné údaje jsou z poslední verze PROHLÁŠENÍ k dani (vzor č. 12). Pokud používáte starší VZORY nebudou v nich některé údaje uvedeny (penzijní připojištění a soukromé životní pojištění). Bylo by dobré tyto údaje uvést např. na dodatku k prohlášení.
   V případě, že používáte jinou (vlastní) formu žádosti o roční zúčtování, měly by být ve Vašem tiskopisu obsaženy všechny požadované údaje dle vzoru č. 12 prohlášení k dani.

Např. předloží doklad o přiznání částečného invalidního důchodu či o studiu, nebo předloží potvrzení stavební spořitelny o skutečné výši zaplacených úroků, nebo potvrzení penzijního fondu o zaplacené výši příspěvků na penzijní připojištění, případně potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění.

   Pokud potvrzení od těchto plátců nepředloží, nelze u něho roční zúčtování provést. Mohl by si ale podat do 31. 3. daňové přiznání.

   Pokud nám prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, můžeme u něho rovněž roční zúčtování provést. Za měsíce, ve kterých mu byl vyplácen příjem do 3000 Kč, daněný 15% srážkovou daní, bude třeba požádat FÚ o vrácení srážkové daně a odvést zálohovou daň (pravděpodobně bude zálohová daň nulová, protože se uplatní nezdanitelné částky).

  TERMÍN PRO PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ A VRÁCENÍ PŘEPLATKU NA DANI

  Roční zúčtování je třeba provést nejpozději do 31. března 2002.
Přeplatek na dani z ročního zúčtování vyšší než 50 Kč, který vznikne jako rozdíl vypočtené daně a daně sražené formou záloh, vrátí plátce daně poplatníkovi nejpozději při vyúčtování mzdy za březen.

  O vrácený přeplatek si plátce sníží nejbližší odvod zálohy finančnímu úřadu. Je-li celková částka přeplatků z ročního zúčtování daňových záloh vyšší než nejbližší odvod záloh sražených z běžných mezd, může si plátce snižovat odvody daňových záloh i v dalších měsících, ale nejdéle do konce roku 2002.
   POZOR: JE TŘEBA POČÍTAT S TÍM, ŽE VRACENÉ PŘEPLATKY NA DANI BUDOU VYŠŠÍ NEŽ V PŘEDCHOZÍCH LETECH, NEBOŤ NĚKTEŘÍ ZAMĚSTNANCI SI UPLATNÍ ODPOČET ÚROKŮ, ODPOČET PLATEB NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ NEBO NA SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ AŽ PŘI ROČNÍM ZÚČOTVÁNÍ.

  Případný nedoplatek na dani, který vznikne z ročního zúčtování se nesráží. Vzhledem ke způsobu zaokrouhlování při výpočtu měsíčních záloh by ani vzniknout neměl. Doporučujeme při nedoplatku daně zkontrolovat správnost srážených záloh na daň.

DO KDY LZE OPRAVIT NESPRÁVNĚ SRAŽENÉ ZÁLOHY NA DAŇ V ROCE 2001?

  Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy vyšší než měl, vrátí poplatníkovi přeplatek na zálohách nejpozději do 15. února 2002.
Např. jsme zapomněli uplatnit odpočet na studium, který nám poplatník řádně prokázal.
   V případě, že nebyla v průběhu roku 2001 sražena záloha na daň ve stanovené výši, může ji plátce daně dodatečně srazit nejpozději do 31. března 2002. Např. jsme uplatňovali odpočet na částečnou invaliditu u zaměstnance, který nám oznámil, že mu výplata ČID byla zastavena.
   O vrácený přeplatek se sníží nejbližší odvod daně FÚ a sražený nedoplatek na zálohách se odvede v nejbližším termínu pro odvod záloh.

ODPOČET JEDNOTLIVÝCH NEZDANITELNÝCH ČÁSTEK ZE ZÁKLADU DANĚ

    -     základní nezdanitelná částka 38040 Kč se odečte u všech poplatníků v plné výši, i když tento poplatník nepobíral zdanitelné příjmy po celé zdaňovací období. Výjimkou jsou poživatelé starobního důchodu, kteří tento důchod pobírali k 1. 1. 2001. U nich se může při ročním zúčtování odečíst rozdíl mezi částkou 38040 Kč a skutečně vyplaceným starobním důchodem
   Tzn., že celou nezdanitelnou částku 38040 Kč odečteme u absolventa SŠ, který vstoupil do zaměstnání od 1. 8. 2001, stejně jako u uchazeče o zaměstnání, který měl příjmy ze zaměstnání pouze ve třech měsících minulého roku.
   Nejvíce problémů bude s odpočtem u poživatelů starobních důchodů do dvou let po vzniku nároku na tento důchod, kde se můžeme setkat s případy, kdy je výplata důchodu zastavena v průběhu roku nebo dokonce i zpětně od 1. 1. 2001. Zde bude rozhodující právě stav na začátku zdaňovacího období. Jestliže někdo nebyl poživatelem starobního důchodu k 1. 1. 2001, pohlížíme na něho jako na ostatní zaměstnance a provedeme odpočet celé základní nezdanitelné částky. Pokud byla výplata zastavena až v průběhu roku 2001, bude možno odečíst pouze rozdíl mezi částkou 38040 Kč a skutečně vyplaceným starobním důchodem.
   Např. výplata starobního důchodu (výše 6000 Kč) byla zastavena k 31. 3. 2001 a do konce roku již nebyla obnovena. Při ročním zúčtování odečteme částku 38040 - 18000 (3x6000), tj. 20040 Kč.

    -     odpočet nezdanitelné částky na vyživované dítě 23520 Kč se uplatní podle počtu měsíců, po které trvaly podmínky - tj. buď se jedná o nezletilé dítě nebo o dítě soustavně se připravující na budoucí povolání studiem, které žilo v domácnosti s poplatníkem. V případě, že je dítě držitelem průkazky ZTP/P, může se odečíst dvojnásobek tj. 47040 Kč.
   Odpočet této částky se provede již v těch měsících, kdy jsou tyto podmínky splněny v průběhu měsíce (tzn., že se dítě narodí nebo začne soustavnou přípravu na budoucí povolání), nemusí být splněny na začátku měsíce. Při ukončení soustavné přípravy se může odpočet uplatnit i v době následujících prázdnin (u SŠ) nebo v měsíci následujícím po ukončení studia (u VŠ), pokud ovšem dítě v této době nevykonává po celý kalendářní měsíc zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění.
   Např. student ukončil SŠ 7. 6. 2001 a do zaměstnání zakládajícího účast na NP vstoupil od 2. července 2001. V tomto případě se jednalo o vyživované dítě v měsících lednu až červenci a odečteme 7/12 z roční částky.
   POZOR: od 1. 10. 2001 platí, že odpočet v měsíci následujícím po ukončení studia na VŠ je možné uplatnit jen při řádném ukončení studia (po vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její poslední části). Při jiných formách ukončení studia (zanechání, vyloučení apod.) již nelze odpočet v měsíci následujícím po ukončení studia uplatnit, a to ani v případě, že nevykonává výdělečnou činnost.

    -     odpočet 21720 Kč na manžela/lku, kteří neměli vlastní příjmy vyšší než 38040 Kč (u držitele průkazky ZTP/P se odpočet zvyšuje na dvojnásobek, tj. 43440 Kč).
   Pokud manželství netrvalo po celý rok, krátí se nezdaněná částka podle počtu měsíců, po které manželství trvalo na začátku měsíce.

  KTERÉ PŘÍJMY NEPATŘÍ DO VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY

  Do vlastních příjmů manžela/lky nepatří pouze příjmy uvedené v § 15 odst. 1 písm. c), tzn.:

- veškeré hrubé příjmy ze závislé činnosti (není rozhodující ani způsob zdanění resp. jestli se z příjmu odvádí pojistné či nikoliv)
- příjmy z podnikání nebo pronájmu, nesnížené o výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení
- příjmy podléhající srážkové dani, to budou zejména příjmy z kapitálového majetku (např. podíly na zisku z účasti v s.r.o., úroky z vkladů na vkladních knížkách), ale i příjmy do 3000 Kč daněné 15% srážkovou daní, stejně jako příjmy za příspěvky do novin daněné 10% srážkovou daní - viz pokyn MF D-190
- příjmy od daně osvobozené - tzn. veškeré příjmy uvedené v § 4, § 6 odst. 9 a § 10 odst. 1a) - sem budou patřit např. dávky nemocenského pojištění, vyplácené důchody, dávky v nezaměstnanosti, ale i příspěvek na penzijní připojištění nebo na soukromé životní pojištění, či prodej přebytků ze své zahrádky a spousta dalších příjmů uvedených v těchto paragrafech - viz pokyn MF D-190
- příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů - ty jsou uvedeny v § 3 odst. 4 a v § 6 odst. 7 (např. cestovní náhrady, hodnota osobních ochranných pomůcek apod.). Jedinou výjimkou jsou úvěry a půjčky v § 3 odst. 4 písm. b) - toto rovněž vyplývá z pokynu MF D-190

  Prokazování příjmů druhého z manželů se provede čestným prohlášením - tzn., že uvede výši jeho příjmů na Prohlášení k dani. Zaměstnavatel nemá právo ani povinnost požadovat jakékoliv potvrzení o výši těchto příjmů, ale může zaměstnance upozornit na důsledky nepravdivosti údajů!

  Tento odpočet se uplatní podle počtu měsíců, po které soustavná příprava v roce 2001 skutečně trvala. Posuzování soustavné přípravy je stejné jako u odpočtu na vyživované dítě (tj. do 26 let) s tím rozdílem, že odpočet uplatníme jen za měsíce, ve kterých byla soustavná příprava splněna na počátku měsíce. Odpočet na studium bylo možno provést i u poplatníka po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje VŠ vzdělání až do dovršení 28 let.
   POZOR - V ROCE 2000 BYLO MOŽNO TENTO ODPOČET UPLATNIT I U STUDENTŮ STARŠÍCH, OD ROKU 2001 TOTO JIŽ MOŽNÉ NENÍ!

  ODPOČTY NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ, MANŽELA/LKU, INVALIDITY A U STUDENTŮ SE PROVEDOU BEZ OHLEDU NA TO, KOLIK MĚSÍCŮ V ROCE BYL POPLATNÍK ZAMĚSTNÁN NEBO MĚL ZDANITELNÉ PŘÍJMY, POKUD BYLY PODMÍNKY PRO JEJICH UPLATNĚNÍ SPLNĚNY.
  Např. poplatník byl studentem VŠ po celý rok 2001. V zaměstnání byl ale pouze od měsíce března do srpna. Potom již nikde nepracoval. Při ročním zúčtování se odečte celá částka na studium, protože podmínky splňoval po celé zdaňovací období (musí prokázat potvrzením o studiu).

   A/ obcím nebo právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní.
   B/ fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat na financování těchto zařízení
   Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč. Jedním odběrem krve se rozumí odběr krve a jejich složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve (pokyn D-190)

PODMÍNKY PRO UZNÁNÍ DARU:

-

úhrnná hodnota darů přesáhne 2% ze základu daně (hrubý příjem - pojistné = základ daně) anebo činí alespoň 1000 Kč
Pokud je dar 1000 Kč a vyšší nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat. Pouze u darů do 1000 Kč je třeba porovnat 2% ze základu daně s výší daru.
v úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně
Např. při základu daně 63 tis. Kč, můžeme odečíst maximálně 6300 Kč, i když mohl darovat částku vyšší.
- poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování (pokyn D-190)
- hodnotu poskytnutých darů lze odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty (pokyn D-190).

  Maximálně lze takto odečíst 300 tis. Kč ze všech úvěrů v rámci domácnosti (částky budou vesměs nižší, protože budeme odečítat pouze ze stavebního spoření a nikoliv z hypotečních úvěrů, kde se jedná o částky vyšší).
   Prokázat nám toto musí poplatník potvrzením stavební spořitelny o skutečné výši zaplacených úroků v roce 2001.
  POZOR - POKUD POPLATNÍK ZMĚNIL V PRŮBĚHU ROKU ZAMĚSTNAVATELE, MĚL BY POTVRZENÍ O SKUTEČNÉ VÝŠI ÚROKŮ PŘEDLOŽIT I PŘEDCHOZÍMU ZAMĚSTNAVATELI PRO PŘÍPADNOU KONTROLU FÚ.

  JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ, ŽE SE SKUTEČNÁ A PŘEDPOKLÁDANÁ VÝŠE ÚROKŮ LIŠÍ?

- pokud je skutečnost vyšší nebo stejná jako předpoklad, odečteme při ročním zúčtování skutečnost a je vše v pořádku
- pokud je sice skutečnost nižší, ale při výpočtu nové jedné dvanáctiny, zaokrouhlené na 100 Kč směrem dolů, vyjde stejná částka pro odpočet, není rovněž třeba nic opravovat.
- pokud je rozdíl vyšší a nová jedna dvanáctina bude nižší než předpokládaná, je třeba provést opravu jednotlivých měsíců, kdy byl zálohový odpočet uplatňován a teprve potom provést roční zúčtování
- pokud je rozdíl vyšší a je způsoben tím, že poplatník přestal v průběhu roku splácet úvěr a nám to neoznámil, opravíme měsíce, kdy nebyl úvěr splácen a potom můžeme rovněž provést roční zúčtování

  Tuto nezdanitelnou částku nám musí zaměstnanec prokázat
    -   smlouvou o penzijním připojištění a všemi dodatky k této smlouvě a
    -   potvrzením penzijního fondu o skutečné výši zaplacených příspěvků na penzijní připojištění na zdaňovací období
   Penzijní fondy by měly potvrzení rozesílat bez žádosti všem, kteří si za rok 2001 zaplatili více než 6000 Kč.
   POZOR: doporučujeme překontrolovat výši potvrzené částky, protože někteří zaměstnanci využili možnosti nabízené penzijními fondy a zvýšili si platbu na měsíc prosinec tak, aby výše jejich platby za rok 2001 byla až 18 tis. Kč. V tomto případě je třeba si od nich vyžádat dodatek ke smlouvě o penzijním připojištění, pokud jej zaměstnanec ovšem má. Některé penzijní fondy totiž umožňují ve svém penzijním plánu zvýšení (snížení) příspěvku i bez dodatku ke smlouvě, takže budeme muset věřit jím vystaveným potvrzením! Pokud ovšem máte oprávněnou pochybnost, že výše nesouhlasí (např. to vypadá, že byly zahrnuty příspěvky zaměstnavatele), lze vyzvat poplatníka, aby si od penzijního fondu vyžádal výpis o výši a skladbě zaplacených příspěvků za minulý rok.

  Pokud zaměstnanec změnil v průběhu roku penzijní fond je třeba, aby si přinesl obě smlouvy o penzijním připojištění a potvrzení o výši zaplacených příspěvků od obou fondů. Při ročním zúčtování tyto částky sečteme, odečteme 6000 Kč a vyjde nám odpočitatelná částka, kterou zaměstnanci odečteme.

  Tuto novou nezdanitelnou částku nám musí zaměstnanec prokázat
    -   smlouvou o soukromém životním pojištění vč. případných dodatků ke smlouvě a
    -   potvrzením pojišťovny o skutečné výši zaplaceného pojistného na zdaňovací období

  NA CO JE TŘEBA SI DÁT POZOR PŘI UPLATŇOVÁNÍ ODPOČTU TÉTO ČÁSTKY:

A/ jestli pojistná smlouva obsahuje všechny náležitosti, které musí splňovat podle § 6 odst. 9 písm. y), tj. individuální smlouva uzavřená zaměstnancem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve, kdy dosáhne věku 60 let.
B/ ve smlouvě by právo na plnění měl mít pouze pojištěný zaměstnanec (v případě jeho smrti osoby určené podle § 817 občanského zákoníku - tj. manžel, děti, rodiče apod.). Nikdy nesmí mít právo na plnění zaměstnavatel, který hradí pojistné.
C/ jestli je smlouva uzavřena pro případ dožití, smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění. V žádném případě nelze uznat jakékoliv „rizikové pojištění“.
D/ v případě kombinované pojistné smlouvy (životní a rizikové pojištění) musí být ze smlouvy patrné, jaká výše částky pojistného se platí na soukromé životní pojištění a jaká na rizikové pojištění.
E/ odečíst lze pouze platby zaplacené poplatníkem a nikoliv příspěvky zaměstnavatele.
F/ aby potvrzení od pojišťovny bylo v intencích vydaného VZORU - byl uveden v příloze DIS 13/01.
G/ v případě, že v potvrzení pojišťovny bude i částka na rizikové pojištění, poslat zaměstnance zpět do pojišťovny, aby potvrzení opravila.
H/ upozornit zaměstnance na důsledky nedodržení podmínek - např. dřívější výplata pojistného - musí podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvede odečtené částky v předchozích zdaňovacích obdobích.

   POZOR: Česká pojišťovna již začala rozesílat potvrzení o pojistném na smlouvy uzavřené na měsíční částky od 20 do 40 Kč. Z těchto částek je na základě „dodatku ke smlouvě“ vyčleněno cca 60% na pojistné pro případ smrti nebo dožití. Potvrzované částky se pohybují v řádu 150 až 300 Kč. Pokud bude zaměstnanec trvat na odpočtu tohoto zaplaceného pojistného, musí nám i při těchto nízkých částkách předložit původní smlouvu vč. dodatku, z kterého je teprve zřejmé kolik platí na soukromé životní pojištění.

  Toto jsou všechny možné odpočitatelné položky za rok 2001.

  VLASTNÍ VÝPOČET ROČNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ SE PROVEDE TAKTO:

- od ZÁKLADU DANĚ (veškeré dani podléhající příjmy ze závislé činnosti snížené o sražené pojistné. Pokud je více postupných plátců, základy daně se sečtou) odečteme
- jednotlivé NEZDANITELNÉ ČÁSTKY prokázané poplatníkem a získáme tzv.
- ZÁKLAD DANĚ SNÍŽENÝ O NEZDANITELNÉ ČÁSTKY, který zaokrouhlíme na celé stovky směrem dolů
- ze ZÁKLADU DANĚ ZAOKROUHLENÉHO na celé stovky Kč směrem dolů vypočteme daň dle roční tabulky
- VYPOČTENOU DAŇ porovnáme s
- ÚHRNEM SRAŽENÝCH ZÁLOH NA DAŇ a výsledkem bude buď
- PŘEPLATEK NA DANI (vypočtená daň je nižší než sražené zálohy) nebo
- - NEDOPLATEK NA DANI (vypočtená daň je vyšší než sražené zálohy) - POZOR: nedoplatek na dani by mohl signalizovat, že došlo k chybnému srážení záloh v průběhu roku!

V případě přeplatku na dani, jej vrátíme zaměstnanci nejpozději v zúčtování za měsíc březen, pokud je výsledná částka vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek zaměstnanci nesrážíme.

  ROČNÍ DAŇ se vypočte podle § 16 takto:

Základ daně od - do Kč Daň Ze základu přesahujícího
do 109 200 15% -
109 200 - 218 400 16 380 Kč + 20% 109 200 Kč
218 400 - 331 200 38 220 Kč + 25% 218 400 Kč
331 200 a více 66 420 Kč + 32% 331 200 Kč

  JAK BUDE VYPADAT ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH PŘÍJMŮ NEBO SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ:

  Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR.

  Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat a měl by mít pouze příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášené k dani požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky, které řádně prokáže. Pokud má i jiné příjmy (§§ 7 - 10), musí si podat daňové přiznání.

  Cizinec, daňový nerezident pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti by si mohl požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla odečíst pouze základní nezdanitelná částka 38040 Kč, částka 11400 Kč u studenta a případně poskytnutý dar podle § 15 odst. 8. K příjmům dosaženým v zahraničí se u něho nepřihlíží.

  POZOR - při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je třeba postupovat podle smluv o zamezení dvojího zdanění s tímto státem.
   PŘEHLED smluv o zamezení dvojího zdanění k 1. 1. 2002 najdete v příloze dnešního čísla. V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní nezdanitelné částky, případně částky na studium.

  Rozhodující je, zda má tento poplatník podepsané prohlášení k dani u nás, či nikoliv. Při podpisu prohlášení a splnění ostatních podmínek pro provedení ročního zúčtování, jej provedeme. Jinak bude muset vždy podat daňové přiznání. V případě cizince-daňového nerezidenta, použijeme srážkovou daň 25%.

  Rozhodující je, kde má tento poplatník podepsané prohlášení k dani (u nás nebo u pojišťovny) a zda příjmy od případného dalšího plátce jsou do 3000 Kč nebo vyšší.
   Např. u nás podepsal prohlášení a náhradu vyplácí pojišťovna. Náhrada v měsíci červnu činila 3050 Kč. Musí podat daňové přiznání.

  Podle stanoviska pracovníků MF se jedná o příjem podle § 10. V případě, že zaměstnanec má příjem z podnikové spořitelny do 4000 Kč, můžeme roční zúčtování provést. Jestliže příjem z podnikové spořitelny přesáhne 4000 Kč, musí podat daňové přiznání typu B.
  

V příštím čísle informačního servisu se k ročnímu zúčtování vrátíme v rubrice dotazy.