1/ NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI Z POHLEDU UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ

   V minulém čísle jsme se věnovali zákonu 435/2004 Sb. o zaměstnanosti z pohledu povinností zaměstnavatelů a v dnešním čísle si projdeme změny, které se týkají uchazečů o zaměstnání. Toto by mělo sloužit kompetentním pracovníkům firmy k tomu, aby byli schopni poskytnout uvolňovanému zaměstnanci první informace o jeho dalším zabezpečení…

   Podle nového zákona o zaměstnanosti zprostředkovávají zaměstnání
     a)   úřady práce
     b)   „agentury práce“.
  Zatímco úřady práce mohou pro fyzické osoby (uchazeče o zaměstnání) vykonávat pouze „vyhledání zaměstnání“ nebo „poradenskou a informační činnost“, tzv. „agentury práce“ mohou fyzické osoby zaměstnávat za účelem výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobou. Problematice „agenturního zaměstnávání“ se budeme věnovat až v době, kdy s touto činností budou v ČR nějaké zkušenosti, protože se jedná o novou instituci v našem pracovněprávním prostředí. V tomto čísle se tudíž seznámíme s tím, co je dáno a co nabízí v oblasti zaměstnanosti úřady práce.

  Kdo se může stát uchazečem o zaměstnání (§ 25)?

a)   fyzická osoba, která není v pracovněprávním vztahu s výjimkou výkonu činnosti na základě pracovněprávního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek je nižší než polovina minimální mzdy nebo s výjimkou výkonu činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud za období na které byly sjednány, měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna je nižší než polovina minimální mzdy. Tzn., že uchazečem se bude moci stát ten, kdo bude vykonávat zaměstnání v rozsahu, který nepřesahuje polovinu týdenní pracovní doby a jehož příjem nepřesáhne 3350 Kč (tj. polovina z minimální mzdy 6700 Kč) nebo ten, kdo tuto částku nepřesáhne na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
b)   fyzická osoba, která není osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Za OSVČ se považuje osoba, která se podle § 9 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění považuje za OSVČ. Podle odst. 2 § 9 se za OSVČ považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem k tomu, že v odst. 6 § 9 je definována i tzv. „vedlejší samostatná výdělečná činnost“, nemůže se uchazečem stát ani osoba, která vykonává tuto vedlejší výdělečnou činnost.
c)   fyzická osoba, která není společníkem nebo jednatelem s.r.o. nebo komanditistou komanditní společnosti nebo společníkem v. o. s. vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem ze zaměstnání přesáhne polovinu minimální mzdy. Tzn., že např. pokud bude jednatel s.r.o. pobírat pouze odměnu za výkon funkce ve výši 3000 Kč, může se přihlásit jako uchazeč o zaměstnání a následně pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud mu to nebude „hanba“…
d)   fyzická osoba, která není členem představenstva akciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti práci, za kterou je společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem ze zaměstnání přesáhne polovinu minimální mzdy.
e)   fyzická osoba, která není členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti práci, za kterou je společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem ze zaměstnání přesáhne polovinu minimální mzdy.
f) fyzická osoba, která není členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem ze zaměstnání přesáhne polovinu minimální mzdy.

   Kromě toho se uchazečem o zaměstnání nemůže stát např. fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání, prezident, poslanci, senátoři a další „papaláši“...

   Překážkou pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání není ani takové zaměstnání, které není pro uchazeče vhodným zaměstnáním a je zprostředkováno úřadem práce nejdéle na dobu 3 měsíců. Vhodným zaměstnáním je zaměstnání,

- které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění
- jehož délka pracovní doby činí nejméně 80% stanovené týdenní pracovní doby
- které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce
- které odpovídá zdravotní způsobilosti a pokud možno kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.
Tzn., že vhodným zaměstnáním nebude v žádném případě zaměstnání na 75% stanovené týdenní pracovní doby zprostředkované úřadem práce. V tomto případě může tento občan i nadále pobírat podporu v nezaměstnanosti.

   Kdy se občan zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání (§ 26)?
Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do třech pracovních dnů po skončení zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání.

   Kdy má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti (§ 39)?

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč, který
a) vykonával v délce alespoň 12 měsíců v období posledních 3 let před zařazením do evidence uchazečů zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění.
(za zaměstnání se považují i tzv. „náhradní doba zaměstnání“, kterou je např. doba pobírání plného invalidního důchodu, výkonu vojenské základní služby, výkonu civilní služby, osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě do 18 let, je-li dlouhodobě zdravotně postižené, osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud splňují podmínku domácnosti nebo příprava osoby se zdravotním postižením k práci)
b) požádal úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti
c) ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.
   Z tohoto nového vymezení je zřejmé, že nárok na podporu nebude mít většina absolventů škol, protože u nich nebude splněna podmínka zaměstnání v období posledních tří let… Výjimkou budou studenti, kteří při studiu pracovali. U nich by se podpora vyplácet mohla, pokud splní podmínku odpracování 12 měsíců v posledních 3 letech.
   Poznámka: přiléhavý název „podpora v nezaměstnanosti“ nahrazuje dosud pouze úředníky užívaný termín „hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání“.

   Kdy má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu při rekvalifikaci (§ 40)?
Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč, který se zúčastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, k němuž mu má být přiznána podpora, není poživatelem starobního důchodu.

   Délka doby pro poskytování podpory v nezaměstnanosti (§ 43)
Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání
     a)  do 50 let věku 6 měsíců
     b)  od 50 do 55 let věku 9 měsíců
     c)  nad 55 let věku 12 měsíců.
Podmínkou pro poskytování podpory po dobu 9 měsíců je celková doba účasti na důchodovém pojištění v délce alespoň 25 roků a pro poskytování podpory po dobu 12 měsíců celková doba účasti na důchodovém pojištění v délce alespoň 30 roků. Uchazeči o zaměstnání ve věku nad 55 let, který neprokáže celkovou dobu účasti na důchodovém pojištění v délce alespoň 30 roků, avšak prokáže dobu v délce 25 roků, náleží podpora v nezaměstnanosti po dobu 9 měsíců. Splnění podmínky účasti na důchodovém pojištění prokazuje uchazeč o zaměstnání.

   Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se neposkytuje po dobu (§ 44)
     a)  poskytování starobního důchodu
     b)  poskytování dávek nemocenského pojištění
     c)  vazby.
Podpora v nezaměstnanosti se neposkytuje rovněž po dobu, po kterou uchazeči náleží podpora při rekvalifikaci.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká (§ 45)
a) uplynutím podpůrčí doby (tj. šesti, devíti nebo dvanácti měsíců)
b) ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (tj. např. nástupem do zaměstnání nebo nástupem trestu či úmrtím)
c) vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání (tj. např. zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů, vykonává nelegální práci, odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo na rekvalifikaci nebo maří součinnost s úřadem práce).

   Neuplynutí celé podpůrčí doby a nástup do zaměstnání (§ 48)
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba (6, 9 nebo 12 měsíců) a po uplynutí části podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání zakládající účast na důchodovém pojištění po dobu alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu po celou podpůrčí dobu. Jestliže byla doba zaměstnání kratší než tři měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby (současně musí být splněna podmínka, že vykonával v délce alespoň 12 měsíců zaměstnání, které zakládalo účast na důchodovém pojištění).

   Uplynutí celé podpůrčí doby a nástup do zaměstnání (§ 49)
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud od uplynutí této podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání, a to alespoň po dobu 6 měsíců. Tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč skončil zaměstnání ze zdravotních důvodů nebo z organizačních důvodů (§ 46 odst. 1 písm a) až c) ZP) nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek (současně musí být splněna podmínka, že vykonával v délce alespoň 12 měsíců zaměstnání, které zakládalo účast na důchodovém pojištění).

   Výše podpory v nezaměstnanosti (§ 50)
Výše podpory se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče naposledy zjištěn a používán pro pracovněprávní účely. Tento se zjistí podle § 275 zákoníku práce. Procentní sazba podpory činí

  Tzn., že pokud je někomu více než 55 let a má splněnu podmínku 30 let pojištění, obdrží první tři měsíce 50% a po zbývajících 9 měsíců 45% průměrného měsíčního čistého výdělku.
   Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 2,5 násobek částky životního minima platného ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Životní minimum je v současné době 4100 Kč a 2,5 násobek činí 10250 Kč. Tzn., že pokud někdo měl průměrný měsíční čistý výdělek 22600 Kč, bude pobírat po dobu prvních tří měsíců maximální výši podpory, tj. 10250 Kč, i když 50% z průměrného výdělku by činilo 11300 Kč. Od čtvrtého měsíce by pobíral podporu ve výši 10170 Kč, tj. 45% z průměrného měsíčního čistého výdělku.

   Výše podpory při rekvalifikaci (§ 50)
Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60% průměrného měsíčního čistého výdělku.
   Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 2,8 násobek částky životního minima, což je částka 11480 Kč.

   V případě, že uchazeč o zaměstnání ukončil současně více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, stanoví se výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci ze součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku a vyměřovacího základu.

   Jsou-li splněny podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci jen po část kalendářního měsíce, náleží podpora v poměrné výši odpovídající počtu kalendářních dnů, kdy tyto podmínky byly splněny. Výsledná částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

   Přechodná ustanovení
Vzhledem k tomu, že nový zákon o zaměstnanosti řeší některá ustanovení odlišně od stávajícího zákona, jsou pro uchazeče o zaměstnání důležitá i tato přechodná ustanovení:
   (1) Nárok na hmotné zabezpečení, přiznaný přede dnem účinnosti tohoto zákona, zaniká od splátky hmotného zabezpečení náležející za první měsíc ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže nejsou po dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky pro jeho poskytování stanovené tímto zákonem.
   Toto přechodné ustanovení se dotkne především absolventů škol, kteří nemají splněnu podmínku odpracování 12 měsíců v období posledních tří let. Tzn., že pokud se přihlásil na úřadu práce absolvent školy, který nemá podmínku odpracování 12 měsíců splněnou, bude mu podpora v nezaměstnanosti od měsíce října zastavena.

   (2) Výše hmotného zabezpečení přiznaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se stanoví nově od splátky podpory v nezaměstnanosti náležející za první měsíc ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Podle tohoto přechodného ustanovení se zvýší výše přiznaného „hmotného zabezpečení“ u uchazečů, kterým je hmotné zabezpečení již poskytováno. Tzn., že se zvýší ze 40% na 45% průměrného čistého měsíčního výdělku od měsíce října.

   (3) Uchazeči o zaměstnání, kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, se posuzuje běh podpůrčí doby podle tohoto zákona; délka podpůrčí doby se upraví podle tohoto zákona, pokud skutečnosti rozhodné pro prodloužení podpůrčí doby doloží do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
   Toto přechodné ustanovení se týká osob, které dosáhly věku 50 resp. 55 let a v současné době pobírají hmotné zabezpečení (nově podporu v nezaměstnanosti). U nich bude možno prodloužit dobu pobírání podpory na 9 resp. 12 měsíců, pokud prokáží nejpozději do 31. 3. 2005 splnění potřebné doby účasti na důchodovém pojištění.

   (4) Nároky vyplývající z dohody o rekvalifikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, sjednané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů.
   Z toho vyplývá, že dohody o rekvalifikaci uzavřené před 1. 10. 2004 se budou posuzovat dle zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti.

   Podrobný výklad k novému zákonu o zaměstnanosti i s větším množstvím konkrétních příkladů bude proveden na seminářích v měsíci říjnu 2004, jejichž nabídku najdete v příloze tohoto čísla.