Vzhledem k tomu, že se jedná o osamělého zaměstnance, odečteme od čisté mzdy 9971 Kč pouze základní nezabavitelnou částku 2666 Kč. Od zbytku čisté mzdy 7305 Kč (9971-2666) odečteme 6450 Kč a celou částku tj. 855 Kč použijeme na úhradu pohledávek. Kromě toho použijeme ještě jednu třetinu tj. 2150 Kč, protože ani jedna z došlých pohledávek není přednostní. Takže zaměstnanci zůstane 6966 Kč a na úhradu pohledávek srazíme 3005 Kč. Z jednotlivých pohledávek bude uhrazeno na první pohledávku plných 1667 Kč, na druhou pohledávku plných 1334 Kč a na třetí pohledávku zbývají 4 Kč. Odesilateli exekučního příkazu je třeba oznámit, že jej začnete uhrazovat až po vykrytí pohledávek, které byly doručeny před ním.

   60/05    Nastoupil u nás zaměstnanec, který pracoval pro agenturu práce na základě dohody o pracovní činnosti. Agentura mu nevystavila potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) s odůvodněním, že ten se vystavuje pouze při skončení pracovního poměru. Jakým způsobem máme zjistit doby pracovní neschopnosti pro účely podpůrčí doby?

   V tomto případě je třeba postupovat podle § 29 odst. 1 zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, kde se říká, že organizace je povinna vydat zaměstnanci potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky, jejich poskytování a výplatu. Tato povinnost se vztahuje i na zaměstnavatele, kterým je agentura práce. Potvrzení o předchozích dobách pracovní neschopnosti nemusí být uvedeno na zápočtovém listu, ale mělo by z něho být zřejmé o jakého konkrétního zaměstnance se jedná.

   61/05    Jsme povinni poskytovat zaměstnancům, kteří pracují venku při vyšších teplotách ochranné nápoje? Jestliže ano, podle jakého předpisu?

   Poskytování ochranných nápojů řeší § 133a odst. 6 ZP a na základě něho vydané NV 178/2001 Sb. V § 5 tohoto NV jsou uvedeny podmínky, za kterých je zaměstnavatel povinen poskytovat ochranné nápoje. Podrobný výklad k jejich poskytování byl uveden v DIS 8/2003.

   62/05    K 30. 6. 2005 uplyne starobnímu důchodci doba jednoho roku. Můžeme jeho pracovní poměr prodloužit opět na dobu jednoho roku od 1. 7. 2005 do 30. 6. 2006 nebo musíme tento pracovní poměr ukončit a uzavřít nový?

   Podle posledního výkladu MPSV k § 37 odst. 1 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění se může „dosavadní pracovní poměr sjednaný (změněný) na dobu určitou lze prodloužit dodatkem k pracovní smlouvě jen tak, aby doba trvání tohoto pracovního poměru po prodloužení nepřesáhla ode dne, kterým měl pracovní poměr skončit, dobu jednoho roku; takto lze postupovat i opakovaně. Podmínka uvedená v § 37 odst. 1 (doba nepřesahující jeden rok) se sleduje nově ode dne, od kterého se pracovní poměr prodlužuje“. Z toho výkladu vyplývá, že Vámi uváděný pracovní poměr lze prodloužit dodatkem na období od 1. 7. 2005 do 30. 6. 2006.

   63/05    Syn našeho zaměstnance ukončil VŠ 20. 5. 2005. Od 13. 6. 2005 se přihlásil na úřad práce jako uchazeč o zaměstnání. Bude vyživovaným dítětem i v měsíci červnu, když v tomto měsíci nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?

   Podle § 14 odst. 2 písm. b) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje kalendářní měsíc následující po kal. měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na VŠ, pokud nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost (tj. zaměstnání, které zakládá účast na NP) ani nemá po celý kal. měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Z toho je zřejmé, že nárok na daňové zvýhodnění bude mít rodič naposledy za měsíc červen 2005.

   64/05    Nastoupil u nás do pracovního poměru občan Slovenské republiky, který je poživatel starobního důchodu ze Slovenska. Můžeme u tohoto zaměstnance uplatnit odpočet základní nezdanitelné částky (3170 Kč), když nepobírá starobní důchod z českého důchodového systému?

   Podle § 15 odst. 2 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se základ daně nesnižuje o základní nezdanitelnou částku u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38040 Kč ročně. Pro posouzení, zda se jedná o poživatele starobního důchodu je rozhodující stav na počátku zdaňovacího období. Z tohoto vyplývá, že pokud váš slovenský zaměstnanec pobíral starobní důchod k 1. 1. 2005, není možno u něho uplatňovat odpočet částky 3170 Kč. Pokud by výše jeho důchodu byla po skončení roku nižší než 38040 Kč, bylo by možné v rámci ročního zúčtování záloh odečíst rozdíl mezi 38040 Kč a roční výší důchodu.

   65/05    Jednatel s.r.o. měl u nás sjednanou smlouvu o výkonu funkce jednatele podle obchodního zákoníku. Pracovní poměr s ním sjednán nebyl. Nyní končí ve funkci jednatele a chtěli bychom mu vyplatit odstupné ve výši šestinásobku jeho měsíční odměny, kterou dostával za výkon funkce. Jak to bude s odvodem pojistného na SZ a VZP a s daní z příjmů?

   Jelikož odstupné vyplacené na základě smlouvy o výkonu funkce není vypláceno podle zákoníku práce, není možné na něj uplatnit vynětí z odvodu pojistného na SZ podle § 5 odst. 2 písm. c) bod 10 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ ani vynětí z odvodu pojistného na VZP podle § 3 odst. 2 písm. c) bod 10 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP. Tzn., že z celé částky „odstupného“ odvedete obojí pojistné a také daň z příjmů, protože se jedná o příjem podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.

   66/05    Dítě ukončilo studium na vyšší odborné škole v měsíci červnu 2005. Jak to bude u něho s uplatněním daňového zvýhodnění rodiči, pokud v době července a srpna nebude nikde pracovat?

   Podle § 12 odst. 2 písm. c) se za studium na střední škole považuje studium na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení. Z toho vyplývá, že ukončení studia na VOŠ je postaveno na roveň ukončení studia na střední škole a ve Vámi uváděném případě by náležel odpočet ještě za měsíce červenec a srpen, protože dítě nebylo po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP……

   V minulém čísle informačního servisu jsme v odpovědi na dotaz č. 55/05 uvedli nesprávně, že zaměstnanci náleží celá dovolená. Toto by platilo, ale pouze u zaměstnance, který by splnil u obou zaměstnavatelů podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce. Jelikož ke změně zaměstnání došlo v měsíci lednu, nemohl u prvního zaměstnavatele tuto podmínku splnit a tudíž jeho nárok na dovolenou je pouze jedenáct dvanáctin.