1/ POVODNĚ – JEJICH DOPAD DO PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ A DO OBLASTI ODMĚŇOVÁNÍ
Opět po necelých čtyřech letech postihly ČR rozsáhlé povodně. Vzhledem k tomu, že zasáhly téměř celou republiku, rozhodli jsme se připomenout situace v pracovněprávních vztazích, které mohou v této souvislosti nastat.
V PŘÍPADĚ, ŽE JE POSTIŽEN ZAMĚSTNANEC
V tomto případě se jedná o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance (§ 128 odst. 1 ZP). Vzhledem k tomu, že tato překážka není uvedena v příloze k NV 108/94 Sb., náhrada mzdy za dobu jejího poskytnutí nenáleží (§ 21 odst. 2 NV). Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje.
Tato situace může nastat v případě, že zaměstnanec musí zůstat doma, aby nedošlo k ohrožení zdraví nebo života dalších osob (např. hrozí zřícení budovy). V tomto případě by se jednalo o překážku v práci z důvodu obecného zájmu a zaměstnanci by náležela náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. V tomto případě by měl zaměstnanec přinést potvrzení obecního úřadu nebo jiného orgánu, že jeho přítomnost v místě bydliště byla nezbytná. Podle § 17 odst. 1 NV 108/94 Sb. má právo uvolňující zaměstnavatel požadovat od obce nebo jiného orgánu, pro které byl zaměstnanec uvolněn, refundaci náhrady mzdy za dobu uvolnění, pokud se nedohodl na upuštění od úhrady.
Zde se bude jednat o případy, kdy zaměstnanec je povolán jako člen hasičského záchranného sboru nebo člen krizového štábu obce (neuvolněný funkcionář) apod. k výkonu občanské povinnosti.
V tomto případě mají zaměstnanci nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, nemohli-li dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem (příloha k NV 108/94 Sb.). Co je myšleno „dosažením pracoviště jiným přiměřeným způsobem“? Zde by se mělo jednat např. o případ, že zaměstnanec se nemohl dostat do zaměstnání autobusem, ale vlakové spojení fungovalo.
V PŘÍPADĚ, ŽE JE POSTIŽEN ZAMĚSTNAVATEL
zde bude důležité, proč vlastně zaměstnanci nemůžou práci vykonávat, jestli to je pro
ad a) při přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60% průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku. Toto platí i pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru.
ad b) při přerušení práce z důvodu prostoje (prostojem se rozumí přechodné závady způsobené poruchou na strojním zařízení, přerušením dodávky surovin nebo pohonné síly nebo jinými podobnými provozními příčinami) přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku. Toto platí i pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru.
ad c) pokud nebude zaměstnanec vykonávat práci z důvodu jiných překážek na straně zaměstnavatele vyplatí se mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku – toto by přicházelo v úvahu v případě, že by se nejednalo o nepříznivé povětrnostní vlivy nebo o prostoj. To můžou být např. i přechodné odbytové potíže způsobené sníženým odběrem některého zboží v důsledku povodní. V tomto případě lze sjednat v kolektivní smlouvě náhradu mzdy ve výši 60 až 80% průměrného výdělku.
V případě nepříznivých povětrnostních vlivů nebo prostojů lze zaměstnance i bez jeho souhlasu převést na dobu nezbytně nutné potřeby na jinou práci než byla sjednána (§ 37 odst. 4 písm. a) ZP). V případě, že jeho dosažená mzda při převedení je nižší, náleží mu za tuto dobu podle § 8 zákona 1/92 Sb. o mzdě a § 15 zákona 143/92 Sb. o platu doplatek do průměrného výdělku. Pokud by zaměstnanec s převedením nesouhlasil, je třeba převedení projednat s odborovým orgánem. Projednání není třeba, pokud celková doba převedení nepřesáhne 22 pracovních dnů v kalendářním roce.
JAKOU FINANČNÍ POMOC MŮŽE ZAMĚSTNAVATEL POSKYTNOUT ZAMĚSTNANCŮM POSTIŽENÝM POVODNÍ?
Kromě poskytnutí pracovního volna a případné náhrady mzdy za dobu tohoto volna může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů jakoukoliv částku (u rozpočtových organizací jsou částky z FKSP limitovány), ale z hlediska srážení pojistného a daně z příjmů doporučujeme poskytnout buď sociální výpomoc nebo návratnou půjčku.
Od daně z příjmů je osvobozena do výše 500 tis. Kč sociální výpomoc poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav (§ 6 odst. 9 písm. t) zákona o daních z příjmů. Pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění se rovněž nesráží (§ 5 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona 589/92 Sb. a § 3 zákona 592/92 Sb.). U organizací, na které se vztahuje vyhl. 114/2002 Sb. o FKSP je výše sociální výpomoci limitována částkou 15 tis. Kč a při živelních pohromách na území, kde byl vyhlášen nouzový stav částkou 30 tis. Kč.
V případě poskytnutí návratné půjčky z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění k překlenutí tíživé finanční situace do 20 tis. Kč a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do 200 tis. Kč, nepodléhá toto zvýhodnění ani dani z příjmů, ani odvodům pojistného. U organizací, na které se vztahuje vyhl. o FKSP, může být v případě živelní pohromy na území, kde byl vyhlášen nouzový stav, poskytnuta půjčka až 50 tis. Kč. Podmínka vyhlášení stavu nouze se při poskytování návratných půjček u podnikatelských subjektů nevyžaduje.
V případě poskytnutí návratné půjčky z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění na bytové účely (výstavba, opravy nebo zařízení bytu) do 100 tis. Kč a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do jednoho miliónu Kč, nepodléhá toto zvýhodnění ani dani z příjmů, ani srážení obojího pojistného. U organizací, na které se vztahuje vyhl. o FKSP se může poskytnout maximálně 100 tis. Kč vždy. Pokud by půjčka na tento účel byla vyšší než 100 tis. Kč resp. milión Kč je z toho, co je nad 100 tis. Kč (milión) vypočítáván úrok, který obvykle používají peněžní ústavy u půjček obdobného charakteru. Takto vypočtený úrok podléhá srážení obojího pojistného a zahrne se i do základu pro výpočet daně.
Výpomoci lze kumulovat tzn., že je možno poskytnout jednomu zaměstnanci např. nevratnou sociální výpomoc 150 tis. Kč + návratnou půjčku 80 tis. Kč na překlenutí tíživé finanční situace + návratnou půjčku 300 tis. Kč na bytové účely. Zaměstnanec by z celkové částky nezaplatil na dani a pojistném nic, pouze by musel vrátit půjčku…
POZOR na vyplácení různých odměn ze mzdových nákladů (daňově uznatelných výdajů), protože pokud tato odměna nebude poskytována za práci, tak ji finanční úřad neuzná jako daňový výdaj (viz
bod 8 DIS 3/06).
JAK TO BUDE S POSKYTNUTÝMI DARY NA POVODŇOVÁ KONTA A S JEJICH PROKAZOVÁNÍM A MOŽNOSTÍ ODPOČTU
Vzhledem k tomu, že se opět zřizuje spousta kont a účtů na humanitární pomoc, předpokládáme, že nebude ani letos třeba prokazovat odeslání částky na tato konta darovací listinou a bude stačit převodní příkaz nebo poštovní poukázka. Tuto problematiku ještě prověříme a zařadíme do některého z dalších čísel. Výše daru ovšem musí pro odpočet splňovat podmínku minimálně 1000 Kč nebo 2% ze základu daně u darů nižších.
K problematice povodní se vrátíme i v dalších číslech, pokud se objeví některé další, nové a pro postižené aktuální informace.
Pokud by zaměstnavatel chtěl poskytnout náhradu mzdy, musel by rozšířit kolektivní smlouvu nebo vydat vnitřní předpis, kde by se podle odst. 3 § 128 ZP rozšířily nároky zaměstnanců na náhradu mzdy, popřípadě další pracovní volno. Tato rozšířená náhrada mzdy je daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů).
Např. zaměstnavatel má vydán vnitřní předpis, kde je uvedeno, že „v případě živelní pohromy bude zaměstnanci postiženému povodní poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy v délce tří dnů“.
U rozpočtových a příspěvkových organizací se může podle § 128 odst. 3 rozšířit pouze nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy.
V tomto případě se jedná o překážku v práci z důvodu obecného zájmu a zaměstnanci by náležela náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Podle § 17 odst. 1 NV 108/94 Sb. má právo uvolňující zaměstnavatel požadovat od organizace, pro kterou byl zaměstnanec uvolněn, refundaci náhrady mzdy za dobu uvolnění, pokud se nedohodl na upuštění od úhrady. Zde by bylo z lidského hlediska vhodné od refundace ustoupit……
Zde by bylo možné umožnit zaměstnancům, kteří se nemohli dostavit do zaměstnání z důvodu povodní, napracování odpadlých směn, čímž se jim proplatí mzda, která by jim jinak chyběla.
a) přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů (odst. 2 § 129 ZP)
b) prostoj (odst. 1 § 129 ZP)
c) ostatní překážky na straně zaměstnavatele (§ 130 ZP)
Např. zaměstnavatel má ve vnitřním předpisu stanoveno, že v případě přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 75% průměrného výdělku, obdrží zaměstnanec tuto výši.
POZOR: nouzový stav byl vyhlášen v krajích Středočeském, Jihočeském, Ústeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Zlínském a Olomouckém. V případě poskytnutí sociální výpomoci postiženému zaměstnanci v jiném kraji, se nebude jednat o daňově osvobozený příspěvek! Pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na VZP by se ani v tomto případě neodvádělo, protože v těchto zákonech není vazba na vyhlášení stavu nouze.
Pokud by půjčka na tento účel byla vyšší než 20 tis. Kč resp. 200 tis. Kč je z toho, co je nad 20 (200) tis. Kč vypočítáván úrok, který obvykle používají peněžní ústavy u půjček obdobného charakteru. Takto vypočtený úrok podléhá srážení obojího pojistného a zahrne se i do základu pro výpočet daně.