8/ DALŠÍ VZORY DOKUMENTŮ
V příloze tohoto čísla najdete vzor
„vnitřního
mzdového předpisu“ a vzor kalkulace „stanovení mzdy s
přihlédnutím k práci přesčas“.
Vnitřní mzdový předpis je určen pro firmu, která nemá odborovou
organizaci a která se zabývá obchodní činností, prodejem výrobků a přepravní
činností. Pokud je předmětem Vašeho podnikání jiná činnost, je třeba uvést
příklady prací odpovídající Vaší činnosti (rámcové příklady jsou uvedeny jako
příloha k NV 567/2006 Sb.).
Při zařazování zaměstnanců do tarifních tříd, je třeba dodržet výši
tzv. „zaručené mzdy“ podle složitosti a odpovědnosti vykonávané práce. To
ovšem neznamená, že zaměstnavatel musí přejít na 8 stupňů zaručené mzdy. Musí
pouze porovnat práce, které zaměstnanci vykonávají s příklady prací uvedenými v
příloze k NV. Pokud by jím poskytovaná mzda byla nižší než nejnižší úroveň
zaručené mzdy, je třeba tuto upravit v souladu s NV 567/2006 Sb.
Mzdové složky používané ve vzoru jsou jen jednou z možností, jaké složky
může zaměstnavatel používat a v jaké výši. Zde je důležité si uvědomit, že
některé složky musíme používat přímo ze zákona (svátek, přesčas, sobota a
neděle a noční apod.) a některé složky si určuje sám zaměstnavatel (prémie,
další mzda, odměny apod.).
Pokud je ve vzoru vnitřního mzdového předpisu provedeno navýšení některých
povinných složek mzdy (přesčas, sobota a neděl), není třeba jej do vlastního
mzdového předpisu zahrnout. Zde stačí dodržet, co nám ukládá zákoník práce.
Vzor kalkulace stanovení mzdy s přihlédnutím k
práci přesčas je návod k tomu, jak u zaměstnanců zachovat dosud používaný
systém sjednávání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas a dodržet poskytování
mzdy a příplatku za práci přesčas. Kalkulovat je možno pouze tu práci přesčas,
kterou může zaměstnavatel nařídit, tj. 150 hodin za rok. Tato kalkulace by byla
založena u zaměstnavatele a zaměstnanci by se nedávala (pouze jej s ní seznámit při
předávání mzdového výměru).
Pohyblivé složky mzdy je nutné kalkulovat na jejich maximální výši z
důvodu, že nám ovlivňuje výši průměrného výdělku, z kterého se vychází při
výpočtu příplatku za práci přesčas.
Pokud by zaměstnanec v průběhu roku vyčerpal zakalkulovaných 150 hod.
přesčasové práce, je třeba mu další přesčasové hodiny proplácet.