8/ DALŠÍ VZORY DOKUMENTŮ


   V příloze tohoto čísla najdete vzor „vnitřního mzdového předpisu“ a vzor kalkulace „stanovení mzdy s přihlédnutím k práci přesčas“.
  Vnitřní mzdový předpis je určen pro firmu, která nemá odborovou organizaci a která se zabývá obchodní činností, prodejem výrobků a přepravní činností. Pokud je předmětem Vašeho podnikání jiná činnost, je třeba uvést příklady prací odpovídající Vaší činnosti (rámcové příklady jsou uvedeny jako příloha k NV 567/2006 Sb.).
  Při zařazování zaměstnanců do tarifních tříd, je třeba dodržet výši tzv. „zaručené mzdy“ podle složitosti a odpovědnosti vykonávané práce. To ovšem neznamená, že zaměstnavatel musí přejít na 8 stupňů zaručené mzdy. Musí pouze porovnat práce, které zaměstnanci vykonávají s příklady prací uvedenými v příloze k NV. Pokud by jím poskytovaná mzda byla nižší než nejnižší úroveň zaručené mzdy, je třeba tuto upravit v souladu s NV 567/2006 Sb.
  Mzdové složky používané ve vzoru jsou jen jednou z možností, jaké složky může zaměstnavatel používat a v jaké výši. Zde je důležité si uvědomit, že některé složky musíme používat přímo ze zákona (svátek, přesčas, sobota a neděle a noční apod.) a některé složky si určuje sám zaměstnavatel (prémie, další mzda, odměny apod.).
  Pokud je ve vzoru vnitřního mzdového předpisu provedeno navýšení některých povinných složek mzdy (přesčas, sobota a neděl), není třeba jej do vlastního mzdového předpisu zahrnout. Zde stačí dodržet, co nám ukládá zákoník práce.

   Vzor kalkulace stanovení mzdy s přihlédnutím k práci přesčas je návod k tomu, jak u zaměstnanců zachovat dosud používaný systém sjednávání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas a dodržet poskytování mzdy a příplatku za práci přesčas. Kalkulovat je možno pouze tu práci přesčas, kterou může zaměstnavatel nařídit, tj. 150 hodin za rok. Tato kalkulace by byla založena u zaměstnavatele a zaměstnanci by se nedávala (pouze jej s ní seznámit při předávání mzdového výměru).
  Pohyblivé složky mzdy je nutné kalkulovat na jejich maximální výši z důvodu, že nám ovlivňuje výši průměrného výdělku, z kterého se vychází při výpočtu příplatku za práci přesčas.
  Pokud by zaměstnanec v průběhu roku vyčerpal zakalkulovaných 150 hod. přesčasové práce, je třeba mu další přesčasové hodiny proplácet.