1/ ZÁVODNÍ PREVENTIVNÍ PÉČE (ZPP) - DRUHY LÉKAŘSKÝCH PROHLÍDEK PROVÁDĚNÝCH V RÁMCI ZPP A JEDEN Z MOŽNÝCH VZORŮ SMLOUVY S LÉKAŘSKÝM ZAŘÍZENÍM


   V dnešním čísle dokončujeme výklad k problematice závodní preventivní péče. Podrobný výklad bude proveden na seminářích v měsíci září, kde každý účastník obdrží samostatně neprodejnou brožuru, která se týká této problematiky a dozví se některé informace, které nelze písemně publikovat……

   Zaměstnavatel je povinen zabezpečit vykonání lékařských preventivních prohlídek a očkování zaměstnanců, včetně osob ucházejících se o zaměstnání v případech, kdy mu to ukládají právní předpisy. Jedná se o preventivní prohlídky zásadně povinné - předepsané.
S povinností zaměstnavatele zajistit preventivní prohlídky přímo souvisí i povinnost zaměstnanců se jim podrobit.

   Jestliže zaměstnavatel zajistil závodní preventivní péči, musí každý zaměstnanec absolvovat vstupní, periodické či řadové, výstupní a případné mimořádné prohlídky. Nemá-li zaměstnavatel zařízení (lékaře) závodní preventivní péče (podle zákonů by jej mít měl), musí uvedené prohlídky zabezpečit v jiném zdravotním zařízení u zaměstnanců, u nichž jsou tyto prohlídky vyžadovány právními předpisy (např. řidiči, riziková pracoviště, zaměstnanci pracující v noci, mladiství aj.)
Nerespektování pokynu podrobit se předepsané prohlídce, může být hodnoceno jako porušení pracovní kázně.
Má-li zaměstnavatel zařízení (lékaře) závodní preventivní péče (a to by měl mít), musí zaměstnanci absolvovat všechny předepsané prohlídky v tomto zařízení (§ 9 odst. 2 zákona o péči o zdraví lidu)

Zaměstnavatel je povinen:
-   informovat zaměstnance, do jaké kategorie byla zařazena jimi vykonávaná práce (§ 133 odst. 1 písm. b) ZP)
-   sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým prohlídkám příp. očkování jsou povinni se podrobit (§ 133 odst. 1 písm. d) ZP)

   Vstupní prohlídky
   Pokud požaduje zaměstnavatel na zájemci o zaměstnání předložení lékařského potvrzení, že může vykonávat práci, na kterou má být přijat a občan si zajišťuje tuto prohlídku sám, (bez průvodního listu zaměstnavatele), nejde v zásadě o vstupní prohlídku (tento občan si ji tedy i sám hradí), která je právním předpisem předepsána.
   Předepsaná vstupní prohlídka je například při přijímání mladistvého zaměstnance nebo při přijímání občana na práci v noci. Takovou vstupní prohlídku pak hradí zaměstnavatel.

   Výstupní prohlídky

   Výstupní prohlídky se provádí při ukončení práce v daném pracovním zařazení ať již z důvodu ukončení pracovního poměru nebo před převedením zaměstnance na jinou práci. Na základě takové prohlídky je možno předejít případným sporům, zda onemocnění zjištěné s odstupem let vzniklo v souvislosti s výkonem práce.

   Periodické prohlídky

   Podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. b) Směrnice MZ č. 49/1967 zaměstnavatelé nesmějí dovolit zaměstnancům konat pracovní činnost, jejíž výkon je podmíněn kladným závěrem lékařské prohlídky, pokud se ve stanovené lhůtě prohlídce nepodrobili.
   Nenařídí-li a nezajistí zaměstnavatel zaměstnanci tuto prohlídku podle právního předpisu, není zaměstnanec povinen ani oprávněn příslušnou práci konat a jde o překážku na straně zaměstnavatele.(§ 130 odst. 1 ZP)
   Pokud se zaměstnanec odmítne předepsané periodické prohlídky zúčastnit, nemůže práci vykonávat a jde o překážku v práci na straně zaměstnance a o porušení pracovní kázně. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď podle § 46 odst. 1 písm. e) ZP.

   Mimořádné prohlídky
   Mimořádné prohlídky jsou předepsány u zaměstnanců, vykonávajících epidemiologicky závažné činnosti a u zaměstnanců podléhajícím režimu periodických prohlídek. Podnětem k takovým prohlídkám je důvodné podezření změny zdravotní způsobilosti zaměstnance. Nevykonání mimořádné prohlídky je třeba posuzovat obdobně jako u periodické prohlídky.

   Řadové prohlídky
   Tyto prohlídky nejsou podmíněny kladným závěrem, aby mohla být určitá práce dále vykonávána. Týká se např. administrativy a řídících funkcí a jejich důvodem je využití závodní preventivní péče pro všechny zaměstnance.

   Pravidelné prohlídky zvláštních skupin zaměstnanců
   Jde o pravidelné (periodické) prohlídky zaměstnanců pracujících pravidelně v noci a mladistvých. (§ 99 odst. 4 písm. b) a § 168 odst. 1 písm. b) ZP). Zaměstnavatel má povinnost zajistit tyto prohlídky pravidelně podle potřeby, nejméně jedenkrát ročně. Tyto skupiny zaměstnanců se prohlídkám musí podrobit (§ 73 odst. 1 písm. c), § 135 odst. 4 písm. b) a c) ZP, u mladistvých též § 168 odst. 2 ZP). Nepodrobení se je porušením pracovní kázně.

   Následné prohlídky
   Provádějí se v případech, kdy lze předpokládat, že jde o takové vlivy pracovního prostředí, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době. Jedná se o práce na rizikových pracovištích. Tyto prohlídky mohou nařídit orgány ochrany veřejného zdraví zaměstnavateli. (např. práce při dobývání hornin, kamenného uhlí, práce s azbestem apod.)

   Pokud zaměstnanec absolvuje povinnou prohlídku, kterou právní předpis zahrnuje do závodní preventivní péče, je účast na takové prohlídce překážkou v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu (občanské povinnosti, § 124 ZP, § 14 odst. 3 NV r. 108/94 Sb.,) K výkonu občanských povinností zaměstnanci využívají především svého volného času. Pokud je ve výjimečných případech nelze provést mimo pracovní dobu a je třeba je vykonat v pracovní době, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

   V případě, že má zaměstnavatel zajištěnou závodní preventivní péči, mělo by toto pracoviště zajistit veškeré zde uvedené prohlídky. Pro případ, že nemáte závodní preventivní péči zajištěnu, je v příloze dnešního čísla uveden VZOR smlouvy s lékařským zařízením, které ji je schopno zajistit.

Pravomoc provádět kontrolu v oblasti závodní preventivní péče mají tyto státní orgány:
1.   orgány ochrany veřejného zdraví, (§ 78 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., tj. Ministerstvo zdravotnictví, krajští hygienici, okresní, městští hygienici, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra)
2.   orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce(Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce),
3.   státní orgány práce (Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce),
4.   specializované (odvětvové či oborové) státní orgány
5.   ústřední orgány vůči podřízeným organizacím

   Takže tolik ve stručnosti k provádění závodní preventivní péče. Konkrétní příklady a praktické poznatky z jejího uplatnění si řekneme na zářijových seminářích, kde budete seznámeni i s některými „slabinami“ stávající legislativy v této oblasti.