3/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  93/03   Zaměstnanec uplatňuje odpočet na daň na zletilé dítě. Dítě vykonalo v květnu 2003 závěrečnou zkoušku (jednalo se o tříletý učební obor). Náleží odpočet na toto dítě za měsíce leden až červenec nebo leden až srpen? Toto dítě nastoupilo do trvalého pracovního poměru dne 4. 8. 2003.

    Vzhledem k tomu, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole se podle školského zákona 29/84 Sb. považuje i studium na středním odborném učilišti nebo učilišti poskytujícím odbornou přípravu pro výkon povolání, je třeba považovat studium tohoto dítěte za studium na střední škole. Jestliže toto dítě nebylo po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění a ani nemělo po celý měsíc nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, je možné uplatnit odpočet na vyživované dítě za měsíce leden až srpen 2003.

  94/03   V DIS 6/03 jste se věnovali problematice svátků a uvedli jste, že dovolená se svátkem přerušuje i u zaměstnance s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby, který měl na den svátku rozvrženu směnu. Naše zaměstnankyně si na rozvrženou směnu dne 5. 7. (sobota) vzala dovolenou. Náš dotaz zní: odečteme tento den z dovolené, či ne?

    Na Váš dotaz by bylo možno zjednodušeně odpovědět NE. Odst. 2 § 110 ZP totiž nerozlišuje, zda se jedná o zaměstnance v rovnoměrném nebo nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a tudíž platí, že „připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se do dovolené“. Váš postup v tomto případě je ale dost sporný, protože jak si může sama zaměstnankyně „vzít dovolenou“? Jestliže dobu čerpání dovolené určuje podle § 108 odst. 1 ZP zaměstnavatel, tak jste měli možnost jí dovolenou na tento den neurčit. Jestliže měla tuto dovolenou rozepsanou v plánu dovolených, tak jste ji neměli na tento den rozepsat směnu.

  95/03   Žádáme Vás o sdělení, kdy končí běh zkušební doby u zaměstnankyně, která nastoupila do zaměstnání 5. 5. a měla stanovenu tříměsíční zkušební dobu? Končí zkušební doba 4. nebo 5. srpna?

    Podle odst. 2 § 266 ZP je posledním dnem lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž se lhůta počítá. Ve Vašem případě končí zkušební doba dne 5. srpna.

  96/03   Jakým způsobem máme správně zahrnovat do průměrného výdělku pro pracovněprávní účely odměnu za práci přesčas a příplatek za práci přesčas? Do počtu odpracovaných hodin se zahrnují odpracované hodiny včetně práce přesčas, ale jak je to v případě použití průměrného denního výdělku?

    Podle odst. 1 § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě se průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě a z doby odpracované v rozhodném období. Z toho vyplývá, že odměna i příplatek za práci přesčas se do hrubé mzdy zahrnují, protože jsou poskytnuty za práci. Co se týká hodinového a denního výdělku, tak zde mohou nastat rozdílné výsledky, protože u hodinového výdělku se sice vše za přesčas zahrnuje, ale dělí se to veškerými odpracovanými hodinami. Při použití denního výdělku vychází průměrný výdělek vyšší, protože se dělí pouze počtem odpracovaných dnů.

  97/03   Zaměstnáváme ženu na zkrácený úvazek 4 hod. denně, která nikde jinde nepracuje a která „osobně celodenně a řádně“ pečuje o dvě děti do 15 let. Tato žena dosahuje hrubého příjmu 5000 Kč měsíčně. Pojistné na VZP jsme odváděli pouze z tohoto příjmu. Zdravotní pojišťovna, u které je žena hlášena, nám vyčíslila nedoplatek za nesplnění povinnosti odvést pojistné alespoň z minimální mzdy. Byl jejich postup v souladu s platným zákonem o pojistném na VZP?

    Postup zdravotní pojišťovny byl v rozporu s platným zněním zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP, kde se v písm. 3 odst. 8 § 3 říká, že minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu, která osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Předpokládáme, že podmínka celodenní péče je splněna, tj., že dítě předškolního věku není umístěno v jeslích nebo mateřské školce na dobu převyšující 4 hodiny denně a u dítěte plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy. Pokud Vám již zdravotní pojišťovna vystavila zápis o kontrole, je třeba se proti zápisu odvolat, pokud tak ještě neučinila, bylo by vhodné je na námi uvedený paragraf upozornit.

  98/03   Pracovník měl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou do konce kalendářního roku. Před ukončením pracovního poměru onemocněl a nemocenské dávky mu byly vypláceny až do ukončení pracovní neschopnosti (v té době už nebyl v pracovním poměru). Následující den po ukončení první pracovní neschopnosti znovu onemocněl. Je možné vyplácet nemocenské dávky i z této druhé pracovní neschopnosti?

    V případě, že Váš zaměstnanec nebyl poživatelem starobního důchodu a nevyčerpal dobu pobírání dávek nemocenského pojištění (tj. 84 kalendářních dnů), jedná se o pokračování nemoci a nemocenské dávky mu budou náležet ve výši 69% již od prvního dne této další pracovní neschopnosti.

  99/03   Od 1. 9. 2003 k nám nastupuje zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti. Je poživatelem částečného invalidního důchodu. Kde zjistíme výši jeho příjmu, kterého může dosáhnout, aby nepřišel o důchod?

    Vzhledem k tomu, že dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na nemocenském pojištění, jestliže příjem je 400 Kč a vyšší (což asi Váš zaměstnanec dosahuje), je třeba u něho příjem sledovat. Podrobný výklad k výpočtu možného příjmu najdete v DIS 13/02. Pokud by však jeho příjem nepřesáhl hranici 49200 Kč (tj. dvanácti násobek ŽM dospělé osoby) v kalendářním roce, není třeba výpočet možného příjmu provádět.

  100/03   Zaměstnanec nám oznámil, že jeho dcera ukončila střední školu a na vysokou školu se v řádném termínu nedostala. Koncem srpna bude dělat přijímací zkoušky na jinou vysokou školu. V době školních prázdnin nastoupila na brigádu od 7. 7. do 15. 8. 2003. Jde nám o to, zda můžeme uplatnit odpočet na vyživované dítě za měsíce červenec a srpen, i když se dcera na vysokou školu nedostane?

    V tomto případě je možné odpočet na vyživované dítě provést, protože v době školních prázdnin po skončení střední školy nebyla ani v červenci resp. srpnu po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. To, jestli byla nebo nebyla přijata na vysokou školu, není v tomto případě rozhodující.

  101/03   Zaměstnanec, poživatel starobního důchodu nastoupil do zaměstnání na dobu určitou od 2. 6. 2003 do 31. 10. 2003. Jaký mu vznikne nárok na dovolenou za kalendářní rok 2003?

    Vzhledem k tomu, že 1. 6. byla neděle, lze na tento případ aplikovat NV 108/94 Sb. a výklad MPSV k tomuto NV. Podle odst. 1 § 10 tohoto NV přísluší poměrná část dovolené též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik nového pracovního poměru na sebe bezprostředně navazují. Podle výkladu MPSV se za bezprostřední nástup považuje i případ, kdy mezi stávajícím a novým zaměstnáním jsou dny pracovního klidu. Takže ve Vašem případě bude mít zaměstnanec nárok na 5 dvanáctin z celkového nároku na dovolenou, pokud splní podmínku odpracovaní alespoň 60 dnů.

  102/03   Zaměstnanec u nás pracuje v hlavním pracovním poměru a kromě toho u nás ještě vykonává vedlejší činnost na úklidové práce. Jakým způsobem máme u něho posuzovat přestávky v práci, nepřetržitý odpočinek mezi směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu?

    Podle § 69 ZP se v případě sjednání více pracovních poměrů, posuzují práva a povinnosti z nich vyplývající samostatně. Takže ve Vašem případě musí být přestávky v práci (resp. nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu) posuzovány v každém pracovním poměru samostatně.

  103/03   Zaměstnanci provádíme srážky ze mzdy na spotřebitelský úvěr podle § 551 občanského zákoníku. V souvislosti s jejich odesíláním nám vznikají náklady s převodem peněz na účet uvedený ve smlouvě. Můžeme tyto vícenáklady po zaměstnanci požadovat?

    Podle § 11 odst. 6 zákona 1/92 Sb. o mzdě je zaměstnavatel povinen na žádost zaměstnance poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad na jeden účet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky. Z toho vyplývá, že se musí jednat o účet zaměstnance, což v tomto případě není. Pokud Vám v souvislosti s prováděním těchto srážek vznikají další náklady, je možné je požadovat po zaměstnanci, který spotřebitelský úvěr uzavřel.

  104/03   Naše zaměstnankyně nám předložila potvrzení střední školy, že její zletilý syn bude studentem prvního ročníku. Studium bude absolvovat formou kombinovaného studia. Je možné uplatnit odpočet na vyživované dítě? Domníváme se, že nikoliv, protože studium při zaměstnání nebo kombinované studium na střední škole se podle § 12 zákona o státní sociální podpoře nepovažuje za soustavnou přípravu na budoucí zaměstnání.

    Podle § 12 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání nepovažuje studium při zaměstnání nebo kombinované studium na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li v době studia nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Z toho vyplývá, že pokud dítě bude v době tohoto studia v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, nárok na odpočet částky na vyživované dítě Vaše zaměstnankyně nemá.

  105/03   Jak by se v případě příkladu uvedeného v předchozím dotazu posuzovalo zdravotní pojištění u studenta?

    V případě, že při kombinované formě studia nebude výdělečně činný v zaměstnání, které by zakládalo účast na nemocenském pojištění, jedná se o soustavnou přípravu na budoucí povolání a tudíž je za něho plátcem pojistného na VZP stát. Pokud by byl výdělečně činný pro nějakého zaměstnavatele, muselo by se u něho odvádět pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy.

  106/03   Zaměstnanec, který u nás pracoval nepřetržitě od roku 2001, ukončil dnem 18. 7. 2003 pracovní poměr dohodou. Od 10. 1. 2003 do 17. 7. 2003 byl v pracovní neschopnosti. Má tento zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené?

    V tomto případě nesplnil zaměstnanec podmínku vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok (neodpracoval 60 dnů), ani podmínku pro nárok na dovolenou za kalendářní dny (neodpracoval 22 dnů), takže mu žádnou dovolenou neposkytnete.