V souvislosti s výskytem koronavirové nákazy se spousta zaměstnavatelů rozhodla k sjednávání výkonu práce z domova (homeoffice). Vzhledem k tomu, že tento způsob výkonu práce byl do současné doby považován jako „benefit“ pro některé „špičkové a velice kvalitní pracovníky“ a v mnoha firmách nebyl využíván vůbec, rozhodli jsme se dát dohromady všechny dosud známé informace k jeho plošnému uplatnění.
Výkon práce z domova je řešen pouze v § 317 ZP, a to takto:
Na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje tento zákon s tím, že
a) se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§ 199 odst. 2) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle § 192; pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 platí pro tohoto zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit,
c) mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.
Co z této stručné definice homeoffice vyplývá:
- tento způsob výkonu práce musí být se zaměstnancem dohodnut, tzn., že s ním musí souhlasit obě smluvní strany. Většinou toto bude sjednáno k pracovní smlouvě uzavřené se zaměstnancem. VZOR možné dohody o HOMEOFFICE je v příloze dnešního čísla informačního servisu.
- v dohodě je třeba vymezit rozvržení pracovní doby, pokud na něm zaměstnavatel trvá, jinak si rozvržení pracovní doby určuje sám zaměstnanec a je jedno, zda bude pracovat v noci, o víkendu nebo ve svátek…Takže pokud chce zaměstnavatel, aby byl zaměstnanec k dispozici zaměstnavateli prostřednictvím informačních a telekomunikačních technologií v pracovní dny např. od 8,00 hod. do 14,00 hod. mělo by to být sjednáno přímo v dohodě o homeoffice.
- zaměstnanec si musí být vědom, že mu nenáleží náhrada mzdy při jiných důležitých osobních překážkách v práci podle přílohy k NV 590/2006 Sb. např. při vyšetření nebo ošetření při doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení s výjimkou svatby, pohřbu a přestěhování.
- pro účely poskytování náhrady mzdy v době prvních 14 dnů PN (§ 192 ZP) je zaměstnavatel povinen určit rozvržení pracovní doby do směn. Např., že zaměstnanec bude pracovat každý den od 8,00 do 16,00 hod. a podle toho by mu byla poskytnuta náhrada mzdy v době prvních 14 dnů PN.
- při homeoffice nepřísluší zaměstnanci mzda nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy za práci ve svátek. Ostatní příplatky v § 317 nejsou vyjmenovány, tzn., že by mohl zaměstnanec dostat příplatek za práci v sobotu a neděli nebo za práci v noci. Vzhledem k složitosti prokazování nároku na tyto příplatky by bylo vhodné se zaměstnancem dohodnout, že při homeoffice tyto příplatky nenáleží.
- v případě, že vzniknou zaměstnanci v souvislosti s homeoffice výdaje, měl by je uhradit zaměstnavatel, protože podle § 2 odst. 2 ZP je závislá práce vykonávána za mzdu nebo plat a na náklady zaměstnavatele. Zde by přicházely v úvahu náklady např. za opotřebení vlastního vybavení, placení energií (elektřina a vytápění) a telekomunikačních a internetových služeb. Úhradou těchto řádně vykalkulovaných nákladů se nenavyšuje majetek zaměstnance a toto proplacení vzniklých nákladů není předmětem daně z příjmů.
- co se týká příspěvku na stravování při práci v homeoffice? Pokud bude mít zaměstnavatel vydán vnitřní předpis k poskytování stravování a bude v něm uvedeno, že je možno přispívat i při práci z domova, tak příspěvek lze poskytnout. Co se týká daňové uznatelnosti na straně zaměstnavatele, jednou ze základních podmínek je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvající alespoň 3 hodiny. Pokud lze směnu zaměstnance stanovit, půjde o daňově uznatelný náklad. Pokud zaměstnanec pracuje v takovém režimu, že směnu stanovit nelze, půjde o daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele. Pokud je tedy pracovní doba zaměstnance při homeoffice určena pevně např. od 8,00 do 16,00 hod. bude se jednat o příspěvek daňově uznatelný. Pokud může zaměstnanec pracovat v režimu volném (kdy on sám bude chtít), nelze u něho určit směnu, a tudíž se bude jednat o daňově neuznatelný výdaj.
Na straně zaměstnance je toto nepeněžní plnění považováno vždy za příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 odst. 9 písm. b) ZDP) a nepodléhá ani pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (a to bez ohledu na hodnotu stravenky, výši příspěvku zaměstnance nebo na daňovou uznatelnost).
Vzhledem k tomu, že spousta zaměstnavatelů zjistí (díky koronaviru), že některé profese by mohly pracovat z domova trvale, bude tento způsob výkonu práce v budoucnu ještě více využíván, a i my se mu budeme průběžně věnovat…
