5/ SVÁTKY A NEROVNOMĚRNÉ ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY

   V bodu 1 DIS 6/2007 jsme se věnovali práci ve svátek u zaměstnanců v nepřetržitých provozech a jedenácti nebo dvanáctihodinových směnách. V souvislosti s odměňováním svátku u těchto zaměstnanců se objevil článek, z kterého vyplývá, že přednostně se poskytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek.
   Toto není v rozporu s našim stanoviskem, ale jeví se nám tento postup v praxi nevhodný, protože za zaměstnance, kterému poskytneme náhradní volno, si musíme sjednat adekvátní náhradu. Zde doporučujeme i nadále se se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku za práci ve svátek nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Většina zaměstnavatelů nemá totiž za tyto zaměstnance adekvátní náhradu a řeší to tudíž „záskokem“ zaměstnance z jiné směny, u kterého se ale bude jednat o práci přesčas, za kterou mu zaplatíme dosaženou mzdu a příplatek minimálně ve výši 25% průměrného výdělku, což je podstatně dražší než zaplatit svátek zaměstnanci, který jej odpracoval.
   POZOR: pokud bude zaměstnanec trvat na poskytnutí náhradního volna, je zaměstnavatel povinen mu jej poskytnout (§ 115 odst. 1 ZP). Zaměstnanec, který čerpá náhradní volno za práci ve svátek, obdrží za tento den náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 115 odst. 1 ZP).