5/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

   V DIS č. 2/2003 jsme odpovídali na dotaz 17/03 o minimální výši pojistného na SZ pro podnikatele (OSVČ). Námi uváděná výše měsíční zálohy byla 1096 Kč. Vzhledem k tomu, že náš výpočet vycházel z údaje, kdy vzniká povinná účast na důchodovém pojištění (tj. ze šestinásobku částky, která se pro účely důchodového pojištění započte plně), došli jsme k nesprávnému výsledku. Zálohy činí 29,6% z měsíčního vyměřovacího základu, který nesmí být nižší než čtvrtina neomezené částky pro výpočet důchodu. Tzn. 7400 : 4 x 0,296 = 548 Kč. Tato minimální výše záloh se použije poprvé po dni, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích (ten je třeba předložit do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno daňové přiznání).
    Za nesprávnou odpověď se omlouváme.

  28/03   Syn našeho zaměstnance ukončil řádně studium na VŠ dne 28. 5. 2001. Znovu začal studovat dne 1. 9. 2002 na Policejní akademii. Má zaměstnanec nárok na odpočet na vyživované dítě, pokud přestávka mezi studiem na jedné a druhé vysoké škole byla delší než tři měsíce? Upozorňujeme, že syn ještě nedosáhl 26 let.

    Doba tří měsíců se vztahuje k ukončení jedné vysoké školy a k nástupu na tutéž nebo jinou vysokou školu. Tato doba by se považovala rovněž za soustavnou přípravu na budoucí povolání. V tomto případě je třeba posuzovat každou školu samostatně a u nové VŠ by odpočet byl poprvé za měsíc září 2002.

  29/03   Zaměstnáváme zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti. Jedná se o jeho jediný zdroj příjmů. V některých měsících jeho příjem nedosáhne minimální mzdy a proto mu z rozdílu dopočítáváme 13,5% na VZP. Program na mzdy nám odečítá od hrubé mzdy pouze 4,5%, zbylých 9% sráží z čisté mzdy zaměstnance. Je tento postup správný?

    Jestliže je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen podle § 3 odst. 10 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů. Podle odst. 13 § 6 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů je základem daně příjem ze závislé činnosti snížený o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnanec. Protože podle zákona o VZP je zaměstnanec povinen toto pojistné platit, musí se mu od příjmu odečíst celých 13,5%! Je třeba kontaktovat autory programu a na chybu je upozornit.

  30/03   Může i nadále uplatňovat daňový odpočet na nezletilé dítě jeho otec, který se v průběhu roku rozvedl? Matka je na rodičovské dovolené a v rozsudku je uvedeno, že „účastníci se shodli na společné výchově syna. Tato dohoda byla soudem schválena“.

    V případě, že bylo dítě svěřeno do společné péče rodičů, může odpočet uplatňovat matka nebo otec dítěte. Jestliže odpočet uplatňuje otec, měl by Vám doložit potvrzení zaměstnavatele matky dítěte, že odpočet neuplatňuje.

  31/03   Započítávají se do příjmů zaměstnance pro dávky státní sociální podpory cestovní náhrady (jde nám především o stravné)?

    V § 5 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se říká, že za příjem se považují „a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob…“ V § 6 odst. 7 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se říká, že předmětem daně dále nejsou „a) náhrady cestovních výdajů…“ Z toho vyplývá, že se do příjmů pro výplatu dávek SSP nezahrnují.

  32/03   Zaměstnáváme zaměstnance, kterému srážíme exekuci ze mzdy. Zaměstnanec u nás končí k 31. 3. 2003. Komu musíme nahlásit ukončení pracovního poměru?

    V případě změny zaměstnání je třeba toto nahlásit tomu, kdo exekuci nařídil (např. soud, finanční úřad, zdravotní pojišťovna, obec). V oznámení se uvede, kolik bylo sraženo a kolik zbývá srazit. Obdobné údaje o prováděné exekuci se uvedou na zápočtový list.

  33/03   V minulém roce jsem při ročním zúčtování odečetla zaměstnanci platbu na penzijní připojištění nesníženou o 6000 Kč. Mohu tuto chybu opravit v letošním ročním zúčtování?

    Podle odst. 2 § 38i zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů může plátce daně, který nesrazil daň ve stanovené výši, ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby nesprávného sražení 12 měsíců. Nesprávně sražená daň v roce 2002 může být sražena nejpozději do 31. 3. 2003. Opravu ale nelze provést v ročním zúčtování za rok 2003. Musí se opravit samostatně roční zúčtování za rok 2002 a vyčíslit nedoplatek. Potom provedeme roční zúčtování za rok 2003 a vzniklý přeplatek můžeme kompenzovat s nedoplatkem z minulého roku.

  34/03   Můžete objasnit problematiku vrátných, pracujících ve 12-ti hodinových směnách, kteří nemůžou opustit své pracoviště. Kolik hodin jim máme ve skutečnosti proplatit?

    Rozruch v této oblasti vyvolal článek Judr. Zrutského, který byl publikován ve většině regionálních deníků a z kterého vyplývalo, že zaměstnavatel, proplácející pouze 11 hodin postupuje nesprávně. V § 89 odst. 1 ZP je uvedeno, že pokud jde o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo. Tato doba se potom započítává do pracovní doby. Při kontrole ze strany úřadu práce nebo inspektorátu bezpečnosti práce musí ale zaměstnavatel prokázat, že se jedná o práce, které nemohou být přerušeny a ani nelze zajistit vystřídání. Jestliže se vrátní „domáhají“ svých práv (nám způsobí pouze problémy), doporučujeme vyhovět jim a proplácet 12 hodin s tím, že upravíme hodinovou sazbu resp. prémie.

  35/03   Manželka si dodatečně 14. 2. uplatnila odpočet na dvě děti za celý rok 2002. Její manžel je podnikatel a chtěl si je původně odečíst on, ale jeho hospodaření skončí za rok 2002 ztrátou, takže nemá z čeho odpočítávat. Můžeme manželce provést roční zúčtování nebo musí podat daňové přiznání?

    Pokud předloží manželka čestné prohlášení manžela, že odpočet na vyživované děti neuplatňuje, je možné odpočet provést v ročním zúčtování. Podle odst. 7 § 38k zákona 586/92 Sb. přihlédne plátce daně k prokázaným skutečnostem dodatečně, pokud je poplatník prokáže nejpozději do 15. 2. roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.